Jak dlouho zůstanu sám? Značka JH.
Vídáváme se pravidelně na počátku léta. Připraví mísu čerstvých jahod. Jeho manželka je z Indie, seznámili se v Anglii. Je přirozeným demokratem po svém otci. Pokaždé mě lákalo rozmlouvat s ním o nebezpečných myšlenkách. Dnes se mi tohle přání splnilo.
Michael Heyrovský, fyzikální chemik, syn Jaroslava Heyrovského, nositele Nobelovy ceny, kterou převzal právě před padesáti lety. Díky genetické danosti rozmlouvám vlastně s oběma.
Jaký vidíte rozdíl mezi lidmi a ostatním životem?
Neděláme rozdíl mezi lidmi a ostatním životem. Máme přirozenou úctu ke každému životu.
Jsme ve Vesmíru samotní?
Jsme filozoficky otevření. Připraveni svůj názor změnit na základě experimentu. Experimentem prozkoumaná skutečnost je rozhodující, teorie jsou odvozené. Připouštíme, že nejsme ve Vesmíru samotní, pokud to však není ověřené experimentem, neuvažujeme o tom.
Může se věda vymknout kontrole?
Věda je neomezené lidské poznání a vědu je třeba respektovat. Myšlenka, že by se věda vymkla kontrole nás nikdy nenapadla.
Porozumí někdy lidský mozek Vesmíru?
Tohle akceptujeme, že jistě porozumí, že by k tomu měla směřovat snaha vědy. Nevidíme hranice, kam by nemohla věda proniknout.
Je náboženství nadějí, která ve vědě chybí?
Nehlásíme se k žádnému náboženství, máme svůj názor na svět, ke kterému nepotřebujeme víru. Respektujeme však náboženské přesvědčení.
Může existovat politický systém založený na empatii?
Myslím, že akceptujeme, že empatie by mohla být základním prvkem lidské společnosti. V jádru přijímáme Masarykovy myšlenky.
Měl Marx pravdu?
V jistých směrech ano, ale rozhodně se to nedá brát jako stoprocentní filozofie. Rozhodně neakceptujeme Marxe jako jediného filozofa.
Jaká je Vaše nebezpečná myšlenka?
Nebezpečná myšlenka je, že si lidé neporozumí.
Je pro vědu ještě důležitá současná matematika?
Považujeme matematiku za součást vědy, máme však obavu, aby neupadla do formalizmu a byla vázána na skutečnost. Není hlavní, ale je přirozenou součástí vědy.
A co Vánoce?
Dáváme přednost respektu k zájmům druhých a veliké fantazii. Vyprávění nekonečných příběhů. Radosti spojené s legrací.
Mnohokrát děkuju.
Michael Heyrovský, fyzikální chemik, syn Jaroslava Heyrovského, nositele Nobelovy ceny, kterou převzal právě před padesáti lety. Díky genetické danosti rozmlouvám vlastně s oběma.
Jaký vidíte rozdíl mezi lidmi a ostatním životem?
Neděláme rozdíl mezi lidmi a ostatním životem. Máme přirozenou úctu ke každému životu.
Jsme ve Vesmíru samotní?
Jsme filozoficky otevření. Připraveni svůj názor změnit na základě experimentu. Experimentem prozkoumaná skutečnost je rozhodující, teorie jsou odvozené. Připouštíme, že nejsme ve Vesmíru samotní, pokud to však není ověřené experimentem, neuvažujeme o tom.
Může se věda vymknout kontrole?
Věda je neomezené lidské poznání a vědu je třeba respektovat. Myšlenka, že by se věda vymkla kontrole nás nikdy nenapadla.
Porozumí někdy lidský mozek Vesmíru?
Tohle akceptujeme, že jistě porozumí, že by k tomu měla směřovat snaha vědy. Nevidíme hranice, kam by nemohla věda proniknout.
Je náboženství nadějí, která ve vědě chybí?
Nehlásíme se k žádnému náboženství, máme svůj názor na svět, ke kterému nepotřebujeme víru. Respektujeme však náboženské přesvědčení.
Může existovat politický systém založený na empatii?
Myslím, že akceptujeme, že empatie by mohla být základním prvkem lidské společnosti. V jádru přijímáme Masarykovy myšlenky.
Měl Marx pravdu?
V jistých směrech ano, ale rozhodně se to nedá brát jako stoprocentní filozofie. Rozhodně neakceptujeme Marxe jako jediného filozofa.
Jaká je Vaše nebezpečná myšlenka?
Nebezpečná myšlenka je, že si lidé neporozumí.
Je pro vědu ještě důležitá současná matematika?
Považujeme matematiku za součást vědy, máme však obavu, aby neupadla do formalizmu a byla vázána na skutečnost. Není hlavní, ale je přirozenou součástí vědy.
A co Vánoce?
Dáváme přednost respektu k zájmům druhých a veliké fantazii. Vyprávění nekonečných příběhů. Radosti spojené s legrací.
Mnohokrát děkuju.