První kolo volby prezidenta republiky se vcelku neúprosně blíží, volební místnosti se otevřou přesně za týden. Pojďme si shrnout deset důvodů, proč se Miloš Zeman nesmí stát znovu prezidentem.


1. Prezident musí být brzdou před Babišem a agrofertizací země
Povolební situace v Česku naplno ukázala, čeho je schopná koalice prezidenta Miloše Zemana a premiéra bez důvěry Andreje Babiše – vytvářet ve Sněmovně mocenskou kliku s komunisty a extrémní pravicí z SPD. Potřebujeme proto v příštích pěti letech prezidenta, který bude schopen podobně jako Václav Havel v dobách opoziční smlouvy mezi Milošem Zemanem a Václavem Klausem bránit demokratické směřování této země, ne ho pomáhat demontovat. Jeho hlas má ústavní krize řešit, a pokud možno jim předcházet, ne je vytvářet.

2. Na Hrad patří demokrat, ne populista a demagog
Opravdu demokratický prezident by těžko jmenoval Andreje Babiše premiérem, natož avizoval, že ho hned jmenuje podruhé, pokud nezíská důvěru Sněmovny. Liberální demokracie nestojí jen na volbách, ale i na pravidlech, tedy Ústavě a zákonech. Demokratická politická kultura jednoduše nesnese, aby se šéfem vlády stal člověk, se kterým běží trestní řízení za dotační podvod, a který si navíc jmenuje vládu, jejíž ministři budou v permanentním střetu zájmu. Moc dobře vidíme tanečky ministryně financí Aleny Schillerové okolo zprávy OLAF v kauze Čapí hnízdo, týden předtím, než se má také hlasovat o vydání pánů Babiše a Faltýnka spravedlnosti. Potřebujeme na Hradě prezidenta, který chápe, že volby v demokracii nenahrazují soudy.

3. Konec pěti letům mezinárodní ostudy
Od prezidenta se mimo jiné čeká, že bude naši republiku reprezentovat dobře navenek. Zemanovy potyčky s americkými velvyslanci v Praze, vulgární útoky na persekuované ruské lidskoprávní aktivistky, odmítání ekonomických sankcí proti Rusku nebo bizarní blouznivý projev v Evropském parlamentu ve Štrasburku, který měl legitimizovat ruskou okupaci Krymu. To je jen krátký výčet mezinárodní ostudy, kterou pro naši zemi prezident Zeman znamená. Česká republika si zaslouží prezidenta, který bude respektovat oficiální zahraniční politiku naší země, nebude dělat permanentní faux-pas, jak je tomu dnes.

4. Budoucnost naší země leží na Západě, ne na Východě
Naše země, ale také celá střední a východní Evropa se nachází na dějinné křižovatce. Na západ od nás se připravuje další fáze evropské integrace a bude potřeba činit politicky odvážná rozhodnutí. Proti tomu se Východ, především putinovské Rusko, čím dál tím víc snaží (a často úspěšně) rozbíjet evropskou jednotu a podkopávat liberální demokracii a základy naší prosperity. Potřebujeme prezidenta, který nebude čínským nebo ruským lokajem, ale který svým hlasem jasně a zřetelně podpoří další integraci Česka do západních institucí a posilování naší role v nich jako zodpovědného a respektovaného partnera. Nepotřebujeme na Hradě trojského koně.

5. Návrat obrany demokracie a lidských práv do české zahraniční politiky
Miloš Zeman ruku v ruce s minulou vládou pomohl dokonat práci svého předchůdce Václava Klause a premiéra Petra Nečase a vyměnil lidská zpráva za zbraně a obchodní příležitosti. Nejhlubší ponížení české lidskoprávní tradice znamenalo tzv. Prohlášení čtyř, které prezident Miloš Zeman spolu podepsal po setkání tehdejšího ministra kultury s dalajlamou. Potřebujeme prezidenta, který bude i v zahraniční politice demokratické hodnoty prosazovat, ne je pošlapávat.

6. Potřebujeme nezávislý Ústavní soud a Českou národní banku
Mezi nejsilnější pravomoci prezidenta republiky patří právo navrhovat ústavní soudce a jmenovat guvernéra a členy bankovní rady České národní banky. Obě tyto instituce budou pro příští období klíčové. Silný a nezávislý Ústavní soud bude potřebný jako brzda pro případné snahy Andreje Babiše osekat demokratické fungování státu a dosavadní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský avizoval, že chce v nejbližší době na své místo rezignovat. Obdobně, klíčovým integračním centrem Evropy v příštích letech bude eurozona, v ní budou ležet bytostné zájmy České republiky. Potřebujeme vedení České národní banky, které nebude ideologicky zaslepené a nebude bránit přijetí eura.

7. Stop hradním fake news
Dezinformace, polopravdy a post-pravdy nebo rovnou lži, fake news. Jedna z největších výzev, před kterou liberální demokracie stojí nejen u nás, ale i ve světě. Během pětiletého funkčního období Miloše Zemana se Pražský hrad stal centrem fake news a často i kremelské a pekingské propagandy. Případ Peroutkova neexistujícího článku údajně velebícího Adolfa Hitlera budiž jedním z příkladů stojících za připomenutí. Z Pražského hradu musí přestat znít lži, protože pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.

8. Prezident má dávat morální a hodnotový kompas
V naší zemi jsme si již od dob Tomáše Garrigua Masaryka zvykli očekávat, že demokratický prezident není pouze hlavou sátu, má dávat společnosti morální a hodnotový kompas. Václav Klaus nejdřív tuto tradici pošlapal a Miloš Zeman se na ni (spolu s korunovačními klenoty) následně téměř vyzvracel. Nechceme, aby naše děti vyrůstaly s obrazem prezidenta, který nerespektuje zákony, mluví sprostě na veřejnosti, potácí se opilý na společenských akcích nebo hrubě uráží novináře.

9. Hlava státu spojující, ne rozdělující
Miloš Zeman rozhodně nebyl a není prezident všech. Posledních pět let útočil na každého, kdo se mu dovolil názorově oponovat nebo koho mohl populisticky zneužít pro své zájmy. Útočil na národnostní a náboženské menšiny, na lidi v těžkých sociálních podmínkách, na lidi utíkající před válkou, na rektory a profesory, na ekology, na vzdělané lidi, na lidi žijící v Praze. Miloš Zeman udělal vše pro to, aby naše společnost byla rozdělená, v konfliktu a nenávisti. Prezident nemá stavět mezi lidmi zdi, ale budovat mosty.

10. Zasloužíme si po 15 letech důstojného prezidenta
Prezident má vyjadřovat důstojnost naší země a důstojnost jejích občanů. Jako Češi a Češky máme na víc a zasloužíme si víc, než co představuje prezident Miloš Zeman. 15 let s prezidenty Zemanem a Klausem tvrdě poškodilo jak naši společnost doma, tak její obraz v zahraničí. Je děsivé si uvědomit, že v Česku vyrůstá generace, která nezažila českého prezidenta, který by se v lidech u nás nesnažil vzbudit strach před světem tam venku, který by tam venku budil mezinárodní respekt k naší zemi, který by byl slušný a nemuseli jsme se za něj stydět. Společně to můžeme změnit, pokud už za týden pošleme do druhého kola kvalitního a důstojného protikandidáta.

---
Mé kratší komentáře můžete sledovat také na sítích Twitter a Facebook.