Zatímco před čtyřmi lety byla hra na prezidentské volby v Bělorusku nejsledovanější zahraniční událostí evropských médií, letos před Vánocemi se o nich referovalo střídmě, tak trošku z povinnosti. Evropská unie má jiné starosti, než lidská práva kdesi na východě.

Uladzimir Ňakljajev je běloruský básník a klíčový Lukašenkův protikandidát na prezidenta v letošních, nepochybně zmanipulovaných, volbách. Měl jsem to štěstí se s Ňakljajevem osobně potkat, před třemi lety byl v Brně hostem běloruského literáního výsadku na Měsíci autorského čtení. Patřil k hvězdám, které v červenci 2007 četli v zaplněném sále Divadla Husa na provázku (záznam jeho čtení je archivován zde: http://www.autorskecteni.cz/2007/cz/OnlinePrenosy.aspx). Teď je Ňakljajev v minském vězení a ani jeho žena neví, co přesně s ním je.

Básník Ňakljajev chtěl v letošních prezidentských volbách porazit Lukašenka, toho muže, který už šestnáct let vládne Bělorusku. Na první pohled to může vypadat naivně. Lukašenko se těší podpoře venkova a velké části městkého obyvatelstva je politika ukradená, chtějí se mít dobře a to se jim daří. Bělorusové nepoměřují kvalitu svého života s Německem či Francii, tak jako my, ale s Ukrajinou a Ruskem, v tomto srovnaní vedou, alespoň na nákupní koše. Podle oficiálních výsledků Lukašenko zvítězil a získal 80% hlasů, podle odhadů opozice získal někde mezi 30% - 40%, což by nestačilo na vítězství v prvním kole. Ale o to teď nejde v první řadě.

Ňakljajev se chtěl zúčastnit demonstrace, kterou nakonec běloruská policie brutálně rozehnala, a na které pozatýkala stovky lidí. Ňakljajeva přepadli cestou na demonstraci, ztloukli ho tak, že upadnul do bezvědomí. Byl převezen do nemocnice, odkud ho v noci z 19. na 20. prosince unesla tajná policie, říkejme ji KGB. V nemocnici Ňakljajeva táhli po zemi, vše za přítomnosti jeho manželky, která tam byla za ním na návštěvě. Aby bylo vše úředně srovnáno, musel hlavní lékař vyplnit zprávu, že Ňakljajev sám chtěl z nemocnice odejít. Ta zpráva není jen nesmysl, ale je kuriózní i na poměry, které běžně vládnou v totalitních společnostech. Pacient, pravděpodobně téměř v bezvědomí, požádá o propuštění z nemocnice, aby mohl být převezen do vězení.

Ňakljajev je tedy týden ve vězení a nikdo o něm nemá žádnou zprávu. Nepustili za ním ani advokáta, ani manželku. Po Minsku kolují zprávy, že je Ňakljajev mrtev. Nejspíš není, fyzická likvidace oponenta by pro Lukašenka byla velká nepříjemnost. Zavřít básníka a rivala je přípustné, zabít ho je zatím příliš, to by mohlo zaktivizovat spící světová média, to on dobře ví.

Před třemi lety jsem se měl možnost potkat s Uladzimirem Ňakljajevem, jsem si jistý, že je úžasný, moudrý a čestný člověk. Teď sedí v base, kam ho odvlekli tajní policajti z nemocnice, kam se dostal v bezvědomí, když chtěl jít pokojně manifestovat proti zfalšovaným volbám v rodném Bělorusku. Chápu, že jsou tu problémy s eurem, korupčními aférami a koneckonců i námrazou, ale tohle by nás úplně minout nemělo. Doufejme, že Lukašenko nezabil Uladzimira Ňakljajeva, a že se s ním už brzy potká jeho žena i advokát (zítra to jdou zkusit před věznici zase), ale když budeme jen tiše zpívat koledy a s napětím sledovat jen počasí, tak se "zítra bude tančit všude".