V našem primitivním kapitalismu žijí dva avantgardní umělci. Jmenují se Jan Kubíček a Tomaš Schejbal. Možná jste o nich neslyšeli. To je ovšem vaše chyba. A taky toho, že všechno umění v naší kdysi krásné republice vlastní kapitalisté. Ve svých tučných a neohrabaných prackách drží vše: od divadla přes film až po poezii!

Vydatně jim v tom pomáhají imperialistická média. Kdyby tomu tak nebylo, slyšeli byste o Kubíčkovi se Schejbalem mnohem víc. Přesněji, kdyby byla jiná doba, krásnější a spravedlivější, nemluvilo by se všude o nikom jiném než o Schejbalovi a Kubíčkovi. Doopravdy umělci s velkým U.

Jenže dneska se proti oběma géniům rozjíždí štvavá kampaň. Bohužel není ani řízená ze zahraničí, ovládají ji oportunisté uvnitř republiky. Například autoři knih, divadelních inscenací a jiná verbež. To ale není teď důležité. Oč jde?, ptáš se správně, pozorný čtenáři.

Nuže: Tomáš Schejbal, hrdina dneška, vrazil políček nule, plazícímu se nic, které se vydává za básníka, totiž jakémusi Typltovi. Ten sice vydal nějaké knihy, na rozdíl od skutečných tvůrců (rozuměj Schejbala a Kubíčka), ale beztak jen proto, že je propojen s prohnilými finančními strukturami současných českých vydavatelů poezie (mimochodem, sem by měl zaměřit svůj pohled současný pan ministr kultury, tady se ztrácejí miliardy!), a podle všeho už skoro od puberty.

V někdejší lidové demokracii by podobný čin vzbudil nanejvýš ironický úsměv. Útok na režimního básníka by před rokem 1989, jak mohou potvrdit pamětníci, zaznamenalo snad jen Rudé právo v odlehčeném tónu ve své sobotní příloze Ahoj na sobotu.

A dnes? Oběma pánům hrozí doživotní žaláře. Pravičáci sepisují petice a žádají nekompromisní potrestání. A to vše, vážený čtenáři, jen za projevení svobody slova.

Žádám tímto důrazně, jedinou a skutečnou autoritu, prezidenta narovnatele Miloše Zemana, aby Schejbalovi s Kubíčkem udělil okamžitě předběžnou milost za čin tento i ty budoucí, bez ohledu na charakter příštího jednání. Volám svobodnou a respektovanou vládu Jiřího Rusnoka, aby Schejbalovi s Kubíčkem zajistila všestranný tvůrčí rozvoj. Vždyť máme tu čest s novodobými hrdiny od Zborova, novým Gabčíkem a Kubišem, kteří k nám nepřiletěli z Londýna, ale naopak – vyrostli do krásy tady, doma. Na paní ministryni Benešovou apeluji, aby v zájmu svobody slova do odvolání zakázala jakýkoliv projev Jaromíru Typltovi, a to včetně projevů soukromého charakteru.

Věřím, že v mých oprávněných požadavcích nezůstanu osamocen a přidají se jednotlivci i celé pracovní kolektivy.