Islámský stát (ISIS) se v posledních letech postupně vytratil z titulních stran našich i světových médií. Že ISIS nadále existuje nám připomenul zásah amerických speciálních sil, při kterém byl 2. února zneškodněn jeho dosavadní lídr Abú Ibrahím al-Hášimí al-Kurajší, někdy ozančován též jako Hadží Abdalláh Kardaš. Zpráva byla poměrně rychle zaváta dalším děním, především krizí okolo Ukrajiny, nabízí však příležitosti upozornit, že boj si ISIS ještě neskončil.

Poté, co organizace přišla v roce 2019 o kontrolu posledních zbytků území, vrátila se ke svým kořenům, stáhla se do podzemí a působí více jako tradiční teroristická skupina. Kromě svého zázemí v Sýrii a Iráku je dnes aktivní v tzv. „provinciích“, zejména v Africe a Afghánistánu.

Hydra
Teroristické organizace jako je Islámský stát často kalkulují s možností ztráty svého vedení a jsou na ni do jisté míry připraveny. ISIS je jako Lernská hydra. Po useknutí hlavy jí naroste nová. Decentralizoval své fungovaní a do jisté míry též formalizoval výběr vedení, aby jej podobný zásah ochromil co nejméně.

Mnoho nám zde může napovědět to, co se dělo v listopadu 2019 po smrti Abú Bakra al-Bagdádího, tedy předchůdce Hadžího Abdally. Týden po americké operaci byl vybrán nový „chalífa“, který do té doby působil jako Bagdádího zástupce. Statistiky ukazují, že po Bagdádího smrti nedošlo k výraznému ochromení operací ISIS. Je pravděpodobné, že tomu tak bude i nyní. Hadží Abdalláh navíc neměl příliš charizma a nestal se ikonou jakou byl Bagdádí, pod jehož vedením ISIS získal pod kontrolu polovinu Sýrie a Iráku.

Hadží Abdalláh z obav o svoji bezpečnost údajně komunikoval jen prostřednictvím kurýra, nepoužíval elektroniku a telefon, což oslabovalo jeho dohled nad každodenním děním v organizaci. Vzpomeňme, jak se z téhož důvodu postupně snižoval vliv bin Ládina na chod al-Qáidy. Hadží Abdalláh z obav nevystoupil ani jednou na veřejnosti a nepublikoval žádné video. Z pohledu lídra globálního džihádu, který má působit mimo jiné jako mediální magnet, to může být problém.

Nízký profil Hadžího Abdally však mohl souviset též s dohady o legitimitě jeho jmenování. Pocházel z vesnice poblíž irácké obce Tal Afar obývané Turkmeny. Pokud byl Turkmen – etnicky, a nikoliv pouze jazykově – pak by si nemohl nárokovat pozici chalífy, jež by podle ideologie ISIS měl být potomkem proroka Muhammada, tedy Arabem z kmene Kurajšovců.

Body pro Bidena
Navzdory výše řečenému je eliminace Hadžího Abdally velmi důležitá hned z několika ohledů. Byl lídrem jedné z největších a nejbrutálnějších teroristických organizací současnosti. Jeho odchod poznamená morálku ISIS. Nemusí ochromit operační schopnosti, představuje však ránu z pohledu PR a autority centra vůči jednotlivým provinciím a regionálním franšízám. Bude záležet na tom, kdo Hadžího Abdallu nahradí. Během výběru by mohlo dojít k partikulárním sporům, například pokud by opět existovaly pochybnosti ohledně jeho rodové způsobilosti.

Spojené státy prostřednictvím eliminace dalšího lídra ISIS ukázaly, že i po výrazné redukci vojenské přítomnosti na Blízkém východě jsou nadále schopny podobných akcí. V Sýrii dnes působí řádově 900 amerických vojáků, v Iráku zhruba 2500. Bidenova blízkovýchodní politika čelí kritice jak ze strany republikánů, tak progresivistického křídla demokratů. Prezident nyní může efektivněji argumentovat, že jeho protiteroristická strategie funguje. Schopnost získávat informace a příslušným způsobem zasáhnout i bez přítomnosti v terénu je pro Washington důležitá též v kontextu odchodu z Afghánistánu.

Útok na věznici v Hasaka
Spojené státy a jimi vedená Globální koalice pro porážku ISIS, jejímž členem je též Česká republika, podobný úspěch v tuto chvíli potřebovaly. Zhruba 200 bojovníků ISIS zaútočilo 20. ledna na vězení ve městě Hasaka na severovýchodě Sýrie, tedy v regionu kontrolovaném samosprávou vedenou Kurdy a podporovanou Washingtonem. Milice SDF (Syrian Defense Forces) zde v provizorních podmínkách bývalé školy držely pod zámkem zhruba čtyři tisíce členů ISIS včetně těch nejzkušenějších bojovníků. Kurdům se vzpouru podařilo přemoci až po týdenních bojích. Situace si vyžádala zapojení amerických pozemních jednotek a letectva. Šlo o vůbec největší bojové nasazení US armády v Sýrii od teritoriální porážky „chalífátu“. Z vězení uprchlo množství extremistů. Většinu se podařilo chytit či zneškodnit, minimálně desítky jsou však dosud na svobodě a Hasaka není ani dnes bezpečná. V důsledku bojů dočasně opustilo své domovy řádově 45 000 lidí.

Navzdory neúspěšnému finále zde ISIS ukázal, že je s ním třeba stále počítat. Šlo o vůbec nejambicióznější útok v Sýrii od roku 2019 a důležitou vzpruhu pro militanty a potenciálně významný nástroj pro extremistickou propagandu. Proto přišla eliminace Hadžího Abdally tolik vhod.
Podle některých zdrojů byl Hadží Abdalláh údajně sám do příprav útoku v Hasaka zapojen. Zároveň však mohl útěk vězňů sehrát klíčovou roli při konečné identifikaci jeho adresy. Podle sdělení kolegy Nicka Herase z washingtonského New Lines Institute bylo možné sledováním uprchlých vězňů prověřit stopu a potvrdit to, s čím americká administrativa již několik měsíců pracovala.

Atma ve tmě
V širším kontextu stojí za pozornost místo, kde byl Hadží Abdalláh dopaden. Obec Atma se nachází na severozápadě Sýrie v regionu Idlib, kontrolovaném opozičními skupinami v čele s Haj‘at Tahrír aš-Šám (HTS). Oblast je dnes pod de facto patronátem Turecka. Dům, ve kterém Hadží Abdalláh žil je pouhých 500 m od check-pointu HTS, necelé 3 km na hranici s Tureckem a 5 km k nejbližší turecké základně v Sýrii.

HTS vznikla přejmenováním Džabhat an-Nusra, která byla etablována v roce 2012 v začátku syrského konfliktu jako tamní zástupce Islámského státu v Iráku, respektive irácké pobočky al-Qáidy. Postupně se však mezi ISIS a stále vlivnější Nusrou rozhořely spory. Nusra jakožto více autochtonní skupina se vymezila vůči brutálním praktikám ISIS, zejména pokud dopadaly na sunnitské obyvatelstvo. V roce 2013 se Nusra jakožto zástupce al-Qáidy rozešla s ISIS a v roce 2017 se pak velitel Nusry Muhammad Džulání rozešel také s al-Qáidou a skupina byla přejmenována na Haj‘at Tahrír aš-Šám. Dnes HTS proti ISIS bojuje a na první pohled se proto může zdát překvapivé, že se Hadží Abdalláh ukrýval právě na území pod kontrolou HTS.
O to zajímavější je, že rovněž předchozí lídr ISIS Bagdádí byl Američany v roce 2019 dopaden tamtéž, jen 20 km od úkrytu Hadží Abdally. To je mimo jiné důsledek sktečnosti, že ISIS čelí jinde v Sýrii a Iráku sílícím výzvám. Výhoda Idlibu pro lídry ISIS spočívá v tom, že zde nepůsobí Spojené státy a jejich koaliční spojenci (operují primárně na severovýchodě Sýrie).

Jak syrský režim postupně získával kontrolu nad dalšími územími, stal opozicí držený Idlib hlavním cílem pro uprchlíky z celé země. Na řadě míst provincie Idlib – a platí to i o Atma, kde je na hranici s Tureckem velký uprchlický tábor – je dnes více lidí z jiných části země nežli místních. Vedení ISIS se tu může snáze ztratit. V tradičně konzervativním regionu (i na syrské poměry) se navíc najde stále mnoho těch, kteří v minulosti s ISIS sympatizovali, nemají dobré vztahy s HTS a jsou ochotni pomoci.

Partneři
Řada komentátorů se pozastavuje nad tím, že Turecko si nedokáže pohlídat ISIS na území, které dnes v Sýrii de facto kontroluje. V této souvislosti je třeba připomenout, že pro Ankaru je tu dlouhodobě prioritou především snaha oslabit pozice syrských Kurdů. Turci nikdy v boji proti ISIS příliš nevynikali, dokud teroristé neohrožovali jejich zájmy. Je však krajně nepravděpodobné, že by Turecko – člen Globální koalice pro porážku ISIS – vědělo o Hadží Abdallovi.

Samotný zásah v Atma však Spojené státy s Tureckem musely v nějaké míře koordinovat a totéž platí o HTS. Mohlo jít o získání zpravodajských informací, zcela nepochybně pak zajištění perimetru americké akce. Ankara mohla mimo jiné sehrát roli v komunikaci s HTS. Washington s HTS oficiálně nejedná, neboť je na US sankčním seznamu. O důležitější roli HTS v dané operaci bychom mohli spekulovat zejména v případě, pokud by Washington brzy přistoupil k vynětí HTS ze seznamu teroristických organizací.

Podobně jako v minulosti se nyní jednotliví aktéři snaží získat kredit za podíl na dopadení Hadžího Abdally. Zde bude zajímavé sledovat dynamiku US přístupu k Turecku a syrským Kurdům. Oba tito aktéři se patrně nějakým způsobem zasloužili a nyní odměnou od US žádají tvrdší postoj vůči tomu druhému.

Co dál
Navzdory svému výraznému oslabení ISIS ukazuje schopnost adaptovat se. To potvrdil mimo jiné výše zmiňovaný útok na vězení v Hasaka. ISIS se daří zejména tam, kde dostane prostor. V Iráku tak v posledních letech počet útoků klesá, v Sýrii s pokračující nestabilitou může naopak začít okrajově posilovat. Totéž platí pro vybrané části Afriky či Afghánistán.

Počet útoků vůči cílům na Západě je naopak minimalizován a čistě z tohoto pohledu – jak mi řekl Hassan Hassan, spoluautor jednoho z prvních bestsellerů o ISIS – lze považovat americkou válku proti terorismu za relativně úspěšnou. ISIS se opět zaměřuje více na domácího nepřítele a konsolidaci v oblastech, kde jsou k tomu podmínky. Odtud se však mohou problémy příležitostně přelévat i do Evropy, včetně příchodu dalších uprchlíků, jakkoli velká vlna z let 2015-6 dnes rozhodně nehrozí.

Dobrou zprávou je, že lokální bezpečnostní síly jsou v boji proti ISIS mnohem kompetentnější nežli před lety. V regionu však nadále přetrvávají socioekonomické, politické a ideologické podmínky pro rekrutování extremistů. Bída a ideologie nezmizely. Fabrice Balanche, přední francouzský specialista na Sýrii mi líčil jak během jeho posledních návštěv Rakka, někdejšího hlavního města samozvaného chalífátu ISIS, se ani čtyři roky po skončení bojů nepodařilo vytvořit důstojnější životní podmínky. Chudší lidé nemají čím topit a na čem vařit. Jejich frustrace je ideální živnou půdou pro ISIS.

Jakkoli nehrozí, že se Islámský stát s pošramocenou pověstí vrátí tam, kde byl v době svého největšího vzmachu, může nadále poměrně efektivně fungovat v oblastech, kde mu to nestabilní situace umožní. Měli bychom proto intenzivněji podpořit rekonstrukci území osvobozených od ISIS, často značně poničených v průběhu bojů. Zde je místo i pro Českou republiku, která se v rámci Globální koalice pro porážku ISIS angažuje na poli stabilizační pomoci.