Zakladatelé strany, která má vzniknout sloučením parlamentního Úsvitu a skupiny Blok proti islámu, oznámili, že jim ministerstvo vnitra odmítlo zaregistrovat název nové strany Úsvit s Blokem proti islámu.
Předseda nové politické strany „Úsvit s Blokem proti islámu“ Miroslav Lidinský řekl v úterý na tiskové konferenci ve Sněmovně, že ministerstvo vnitra tuto stranu, registrovat odmítlo, protože její by prý její „název v kombinaci s programovými tezemi (…) mohl vzbuzovat přesvědčení (tedy asi vzbuzovat podezření), že cíle strany směřují k popírání rovných práv a svobod občanů vyznávajících islám“. Blok proti islámu je přitom facebooková inciativa, vzniklá z jiné facebookové iniciativy „Islám v České republice nechceme“. S tím, jak postupným přejmenováváním nepřelstili ministerstvo vnitra, seznámili zakladatelé islamofobní strany prostřednictvím placené reklamy v ČTK ve středu veřejnost.
Romské děti tvoří téměř třetinu žáků dříve zvláštních škol, přestože Romů žije v České republice méně než tři procenta. Uváděla to zpráva světové organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) z loňského února, nazvaná „Chce to více snahy – etnická diskriminace romských dětí v českých školách“.
Podle AI a podle mnoha dalších zpráv za posledních dvacet let, včetně těch, které jsem napsal nebo podepsal já jako zmocněnec vlády Miloše Zemana pro lidská práva v letech 1998 – 2001 a které česká vláda vzala na vědomí nebo i schválila, přetrvává v České republice diskriminace romských dětí ve školách. Romové se podle AI potýkají s diskriminací i v hlavním vzdělávacím proudu a vládě se nedaří vypořádat se s podjatostí vůči Romům, v české společnosti hluboce zakořeněnou.
"Rozšířená segregace romských dětí je hrůzným příkladem systematické podjatosti. Školy vedou děti k nenávistné diskriminaci od útlého věku," řekl ke zprávě AI její generální tajemník Salil Shetty. Problém považuje za velmi hluboký.
Slovensko se asi vyhne novým volbám, a zásluhu má na tom strana Most – Híd. Ta je méně maďarská a méně pravicová, než se v České republice ví. Pro DR o tom píše její volič Petr Uhl.
Britské listy zveřejnily text ekonoma Igora Daniše z bratislavské Univerzity Komenského, který napsal po oznámení výsledku parlamentních voleb na Slovensku. Odpor k imigraci a strach z migrantů tam ovládl volební kampaň. „Tento východiskový bod kampane potlačil do úzadia ostatné faktory v spoločnosti,“ píše Igor Daniš. „Strach z imigrantov a xenofóbiu v spoločnosti si osvojili všetky strany okrem Mostu-Híd. Tým stratil Smer vietor z plachiet.“
Béla Bugár, předseda strany Most-Híd, dal už v pátek najevo, že jeho strana by byla ochotna pokusit se vytvořit vládní koalici s Ficovým „sociálnědemokratickým“ (uvozovky jsou moje a vyjadřují trpkou ironii) Směrem a Slovenskou národní stranou (SNS). Bugár zároveň vyzval tyto dvě strany a také dvě další, neoliberální Svobodu a solidaritu Andreje Sulika a stranu Síť, aby byly připraveny přijmout kompromisy, nezbytné pro vznik stabilní vlády.
„Mýlíš se soudruhu! Tehdy, ve 30. letech jsme měli v Karlových Varech mnohem víc a rozhodněji bojovat s fašisty, a ne se s nimi domlouvat na kompromisech.“
To nezaznělo na setkání pamětníků začátkem 90. let někde v Nymburce nebo na Kladně, kde se v nových svobodných poměrech hodnotila problematická komunistická strategie „ode zdi ke zdi“ z 30. let vůči německým národním socialistům (nacistům) a henleinovcům, kteří se v roce 1938 dali v Československu už otevřeně a úplně do služeb nacismu. To řekla v roce 2008 v Norimberku na besedě Seligerovy obce, sociálnědemokratického spolku, československá Němka Olga Sipplová. Besedu pořádal tento spolek během dvoudenního sudetoněmeckého sjezdu, jenž organizuje každoročně v Bavorsku o svatodušních svátcích Sudetoněmecké krajanské sdružení. Na besedě sudetoněmeckých sociálních demokratů byla tehdy asi stovka lidí, sjezdu se ale účastní i děti, narozené v Německu, a k radosti mých vnoučat i vnoučata vyhnaných. Mnohem početnější než Seligerova obec je ovšem křesťanská Ackermannova obec, mezi vyhnanými převažují katolíci, kteří si historicky pamatují, jak nacisté perzekvovali jejich kněze.
Olgu Sipplovou na té schůzi rozhořčila slova jednoho soudruha (tak se nejen sudetští, ale všichni němečtí sociální demokraté oslovují), který dospěl k názoru, že se koncem třicátých let měli sudetoněmečtí sociální demokraté více snažit o spolupráci nejen s jinými sudetoněmeckými demokraty, nýbrž i s tehdejšími hitlerovskými národovci. Stará dáma se vztyčila se v celé své zhruba stopadesáticentimetrové výši, zabodla směrem k pomýlenému soudruhovi do vzduchu prst a hlas jí zněl velmi rozhodně.
Proč je důležité pojmenovávat ústavní a zákonné akty a orgány tak, jak to říká zákon? Také proto, že občané a státní orgány státu by měli pociťovat obavy z porušování zásad právního demokratického státu a z návratu k tradičním feudálním postupům.
Slovenská a česká média ve čtvrtek oznámila, že prezident republiky Andrej Kiska ve středu pověřil sestavením vlády Roberta Fica, předsedu (novočesky „lídra“) tamní sociálnědemokratické strany Směr. Přesněji řečeno, psalo se, že Fico „dostal pověření od prezidenta Kisky, aby sestavil vládu“. Spíše než na způsob vytvoření vlády je pozornost veřejnosti právem zaměřena na to, jaký bude jeho výsledek, tedy zda se Ficovi vůbec podaří vládu sestavit, což je málo pravděpodobné.
Přesto však způsob vzniku nové vlády přesahuje pouhý ohled na ústavní proceduru. Pro Bratislavu může být mementem vytváření české vlády před dvěma roky.
Iniciativa Antifa uspořádala před 17 lety, v září 1998, pod hesly "Černí, bílí, spojme síly!" a "Proč dělat rozdíly, když nás nic nedělí!" v Brně manifestační pochod. Jeho organizátor Dušan Rosenbaum v závěru demonstrace řekl, že rasismus a fašismus není už jen problém Židů, Romů a jiných obyvatel barevné pleti, nýbrž i homosexuálů, mentálně postižených lidí, etnických menšin a také humanistů a bojovníků za lidská práva. "Braňme se tomu, aby se stával konflikt z přirozené mezilidské různorodosti, ať už etnické, kulturní, národnostní, rasové a sexuální," varoval.
Mezi terči veřejně hlásané nenávisti dnes dominují i tehdy neznámé skupiny, tedy imaginární a virtuální uprchlíci, „ekonomičtí migranti“ a takzvaní vítači, potažmo sluníčkáři. Samostatnou nepřátelskou skupinu tvoří v posledních měsících Angela Merkelová.