Roger Scruton: Svět, ve kterém žijeme

19. 10. 2010 | 14:53
Přečteno 4506 krát
Na letošním, v pořadí již čtrnáctém Fóru 2000 vystoupila celá řada zajímavých lidí - mezi jinými nositelka Nobelovy ceny, íránská právnička Shirin Ebadi, známý americký sociolog polského původu Zygmunt Bauman či renomovaný komentáror časopisu Time (dříve Newsweek) Fareed Zakaria.

Mezi příspěvky, které mě zaujaly nejvíce, vyniká ten, který v žofínském paláci přednesl věhlasný britský filozof a politolog Roger Scruton (a nejen proto, že v něm hodně hovořil o Praze).

Pan Scruton souhlasil, abych jeho text publikoval na těchto stránkách. Za zprostředkování děkuji Jakubu Klepalovi z Fóra 2000 (má na těchto stránkách svůj blog) a za dle mého soudu výborný překlad Aleši Drobkovi (jeho blog zde najdete též).
Libor Stejskal


Hlavní přednáška, Fórum 2000, 10. října 2010

Rád bych poděkoval pořadatelům tohoto Fóra za to, že mi poskytli příležitost promluvit zde o světě, ve kterém žijeme. Musím přiznat, že tak obtížné téma ve mně budí smíšené pocity. Nemá totiž smysl mluvit o našem současném světě, aniž bych se pokusil identifikovat, na té nejzákladnější úrovni, ty jeho aspekty, jichž si ceníme ze všeho nejvíce, jakož i vše, co tyto hodnoty ohrožuje. A s tím zase nemohu začít, aniž bych nejprve definoval, kdo jsme to vlastně „my“. Pro toto kratičké zájmeno se vedly války, kvůli němu zanikaly celé civilizace a ať už předložím jakoukoli jeho definici, vždy se někde na světě najde někdo, kdo ji bude vnímat jako provokaci. Tu nejpříhodnější definici však nabízí právě místo, kde jsme se dnes setkali. Praha leží v samotném srdci Evropy a po dlouhou dobu byla symbolem evropské civilizace, jakož i ohniskem jejích občanských válek. Je zářným příkladem pravého evropského města, zosobněním občanské hrdosti nezkalené nabubřelostí, je klenotem neposkvrněným ordinérností.



Zájmenem „my“ tedy myslím nás, Evropany, a „naším současným světem“ myslím svět, který se zrodil v Evropě. K němu počítám i všechna světová zákoutí, kde se evropská civilizace postupně rozšířila, především zásluhou mých krajanů v osmnáctém století, kteří se nechali vést stejným světlem, jež zářilo na Starém kontinentu. Řada lidí mluví o evropské civilizaci jako o „Západu“, z historických a literárních důvodů, které dnes můžeme nechat stranou. Nikdy bychom však neměli zapomenout, že naše civilizace vděčí za svou velikost řádu a systému, který se zrodil na evropském kontinentu coby výsledek syntézy, jež nemá v lidských dějinách obdoby. Evropský řád vychází z křesťanské věrouky a jejího židovského předchůdce, z řeckého městského státu a jeho ideje samosprávné komunity a z římského práva a jeho ideálu univerzální sekulární jurisdikce, podle nějž jsou zákony napsané lidmi nadřazeny údajným nárokům a příkazům sektářských božstev. Tyto tři vlivy časem vyústily v osvíceneckou ideu národního státu coby samosprávné komunity, která v sobě kloubí sekulární právo s náboženskými obyčeji a nepřipouští, aby jeden prvek zastínil ten druhý.

Druhý zákon termodynamiky nám praví, že entropie se vždy zvyšuje. Jinými slovy platí, že pokud není do uzavřené soustavy injektována energie zvnějšku, směřuje tato soustava k chaosu. A právě toho jsme dnes svědky na Starém kontinentu. Evropě nejprve injektovalo energii křesťanství, pak vědecko-technická revoluce a osvícenství a nakonec proces demokratizace. Každý z těchto stimulů byl však zároveň zdrojem konfliktů – náboženské války v 16. a 17. století, Velká francouzská revoluce a napoleonské války v 18. a 19. století a válka mezi demokracií a diktaturou ve století dvacátém. V rámci zotavování z onoho posledního konfliktu jsme dosud žili v historicky unikátní době společenského řádu. Dnes však vidíme na vlastní oči, jak se může společenský řád sám od sebe zhroutit, pozbude-li ducha obrody a regenerace. Sekulární jurisdikce má v Evropě hluboké kořeny, přesto se začíná ozývat volání po její modifikaci, po tom, aby ustoupila šaríi v záležitostech, jež jsou pro muslimy prvořadé. Jelikož však neexistuje shoda na tom, co vlastně šaría přikazuje, jde v podstatě o požadavek, aby jisté komunity spadající pod evropskou jurisdikci nemusely dodržovat její zákony.

Jinými slovy by to znamenalo konec teritoriální jurisdikce a její nahrazení jurisdikcí náboženskou, která vládla Osmanské říši a jejíž vinou se tato říše stala, slovy cara Mikuláše I., „chorým Evropanem“. Pokud bychom vyhověli takovémuto požadavku, zavrhli bychom onen vůbec nejdůležitější aspekt našeho politického odkazu, tedy sekulární jurisdikci vyztuženou věrností určitému teritoriu, kde jsou si všichni lidé rovni před zákonem a spojeni svazkem sousedství a patriotismu, jenž má v dobách nouze a ohrožení přednost před svazky náboženskými.

Není tedy s podivem, pokud se řadoví občané Evropy jen těžko smiřují se vzestupem islámu ve svých komunitách. Svůj nesouhlas dávají najevo ve volbách, a liberálním elitám v zemích jako Nizozemsko, Belgie či Švédsko tak vzniká zcela nový typ názorové opozice. Zcela nečekaně zjišťujeme, že hodnotami demokracie a osvícenství se ve veřejné diskuzi argumentuje proti establishmentu, a nikoli na jeho podporu. V důsledku toho dochází v Evropě ke změně politického klimatu, jakou podle mne architekti Evropské unie nepředvídali.

Chaos však do našeho světa proniká i zvenčí. Hegel v díle, jež považuji za nejvýznačnější příspěvek politické filozofii moderní doby, rozlišuje tři sféry odpovědnosti – k rodině, k občanské společnosti a ke státu. Všechny tři považuje za autonomní, leč vzájemně závislé, a každé z nich podle něj hrozí kolaps, pokud by si její pole působnosti začaly uzurpovat ostatní dvě. Jedním z největších úspěchů evropské civilizace je skutečnost, že těmto třem sférám dokázala zaručit autonomii. Na Blízkém a Středním východě a v Africe je patrná tendence, kdy si rodina uzurpuje stát – nechvalně známým příkladem je Saúdská Arábie. Za komunismu si zase stát uzurpoval funkce občanské společnosti a stát samotný si zase uzurpovala Strana.

Být Evropanem však znamená být schopen zavřít se před státem v nerušeném bezpečí vlastní rodiny. Evropan je přesvědčen, že plození a výchova dětí není zodpovědností státu, nýbrž rodičů, a že stát není správcem rodinných záležitostí, stejně jako rodina není správcem záležitostí státu. Být Evropanem také znamená mít možnost svobodného sdružování v klubech, zájmových a profesních spolcích, školách, univerzitách, církvích, sociálních sítích, orchestrech či institucích bez povinnosti žádat stát o povolení a bez nutnosti podléhat jakékoli vnější autoritě. Tento typ dělby odpovědností nezdůrazňuje pouze Hegel – jak Burke v Británii, tak Tocqueville ve Francii se vůbec nejvíce báli toho, že revolucionáři eliminují občanskou společnost a rodinu a všechny občany i všechny děti učiní majetkem státu.

Přesto však evropské společenství, navzdory těmto varováním ze samotného úsvitu své moderní historie, nemoudře sklouzává právě tímto směrem. Rodina přestává být autonomní sférou odpovědnosti a místo toho se mění na jakousi smlouvu mezi mužem a ženou, od níž může kterákoli strana kdykoli odstoupit, bez ohledu na děti, které se pak stávají závislé na státu. Sexuální závazky jsou krátkodobé, soukromé a přechodné, a jelikož muž ví, že všechny škody napraví a uhradí stát, odchází se mu od vlastních dětí mnohem snáze. Nevyhnutelným důsledkem je pak situace, kdy stát přebírá povinnosti a úkoly, jež dříve spadaly do působnosti rodiny – rodinná sféra je absorbována sférou státní.

Totéž se pak děje s občanskou společností, byť z jiných důvodů. Třebaže v evropských státech existuje právo svobodného sdružování, podléhá přísným státním regulacím. Antidiskriminační zákony, zdravotní a bezpečnostní regulace, daňová břemena a byrokratické intervence mají na ducha svobodného sdružování negativní dopad. A v důsledku toho, že stát postupně přebírá činnosti, jež byly dříve doménou dobrovolníků, je dnes dobrovolnictví výrazně vzácnějším jevem. Evropa „malých týmů“, jak ji nazýval Burke, v níž si místní komunity zajišťují vlastní pomoc, vlastní zábavu, vlastní spolky, sdružení a školy, je dnes již minulostí. Zde, v České republice, občanskou společnost cílevědomě zlikvidovali komunisté. V mé části Evropy zkrátka zašla na úbytě. Nikoho z toho neviním, ani nevím, jak a zda vůbec se tomu dalo vyhnout vzhledem k téměř všeobecnému volání po sociálním státu a po okamžité dostupnosti, prostřednictví médií a masové komunikace, rozličných forem zábavy v rámci domova. Přesto si myslím, že bychom se měli zkusit zamyslet nad důsledky tohoto trendu.

Dnes žijeme v komunitách, kde ty nejdůležitější odpovědnosti definuje stát a kde ani rodina, ani občanská společnosti nehraje v životě jednotlivců zdaleka takovou roli jako kdysi. Jistěže evropský stát není státem totalitním a jistěže se snaží ze všech sil chránit svobodu a svrchovanost občanů, kdykoli jsou tyto hodnoty ohrožovány kýmkoli jiným než jím samým. Přesto je však stát ve stále větší míře šéfem společnosti, zejména oněch klíčových sdružení a institucí, v nichž je kultivován sociální kapitál – na školách, univerzitách a obecně ve výchově a vzdělávání mladých. V některých zemích je domácí vzdělávání nezákonné a všude stát vytváří takové učební osnovy, které obvykle nejsou příliš po chuti nábožensky založeným občanům či těm, jež chtějí, aby škola vykládala dějiny národa coby zdroj hrdosti, nikoli hanby.

O těchto věcech mluvím proto, že stojí v pozadí každého pokusu o popis světa, v němž dnes žijeme, a každého návrhu o jeho změnu. V této souvislosti bych se chtěl nyní vyjádřit k tomu, jak výše zmíněné ovlivňuje jedno z nejdůležitějších témat, jemuž se na tomto Fóru budeme věnovat, a tedy životní prostředí. Nevidí se často, že by lidé mluvili o historii environmentálních regulací nebo že by rozuměli dosavadním úspěchům i selháním těchto snah. A třebaže dané úspěchy jsou jen neveliké, můžeme si z nich dnes vzít jisté ponaučení, neboť jsou převážně výsledkem evropského odkazu, který dal prostor občanským iniciativám takového typu, jakým stát věnuje pozornost málokdy a mezinárodní tělesa nikdy.

Všude na světě dnes vidíme destrukci životního prostředí – zběsilý růst měst, zdevastovaný venkov, otrávená jezera a potoky, zdecimované lesy a pole pokrytá umělohmotnými obaly. Všude, jen ne v Evropě, přinejmenším relativně. Anglický venkov zůstává do značné míry takový, jak jej líčil John Constable, třebaže všudypřítomné dálnice jej samozřejmě stlačily do menších parcel. Francouzská městečka a vesnice jsou dosud živoucími komunitami podporovanými lokální ekonomikou a dodnes vypadají víceméně tak, jak je malovali impresionisté. Německé lesy jsou netknuté a pečlivě udržované. Norské rybářské oblasti již sto let fungují na principu kooperativních práv, která zajišťují udržitelnost tamějšího rybolovu. Evropané se o své životní prostředí starají tisíci různými způsoby, navzdory nesmírnému tlaku přistěhovalectví, mezinárodního obchodu a reality života na přelidněném světadílu.

Ovšem, na některých místech se leccos zvrhlo. Nizozemci a Belgičané pustili na své venkovy rozličné pitvorné budovy a nezabránili zohyzdění svých měst, Východoevropany stihla pohroma kolektivizovaného zemědělství a socializovaného bydlení a německá města se během poválečné rekonstrukce zotavila ze spojeneckých bomb jen zčásti. Přesto lze říci, že každý, kdo navštívil i zbytek světa, dobře ví, že Evropa byla dosud v ochraně svého životního prostředí relativně úspěšná i navzdory dvěma strašlivým válkám a že za tento úspěch vděčí tomu, že se občané mohou volně sdružovat, vyvíjet tlak na stát, a vynucovat si tak jistou míru ochrany svého životního prostředí.

Na závěr mi dovolte pár myšlenek o městě a o tom, co pro nás město znamená. Křesťanství je v Evropě na ústupu, naše právní systémy jsou obtěžkány regulacemi Evropské unie, naše občanská společnost pomalu přechází pod správu státu. Stále si však ponecháváme, ve svých srdcích, první z velkých darů historie lidstvu, tedy město – nikoli pouze město Jeruzalém, jež si Bůh zvolil za své sídlo na zemi, nýbrž město jak jej znali řečtí filozofové, člověkem vystavěné a člověkem řízené fórum otevřeného dialogu, společenství občanů dbalých zákona a sdílenou obec. A o podstatě a významu města se nikde nepřemýšlelo tak jako zde. Prahu ustanovil Karel IV. hlavním městem mnohonárodnostní říše. Odmítl výzvu Francesca Petrarcy, aby se přestěhoval do Říma, a vysloužil si pověst otce vlasti postupným opomíjením těch částí impéria, o něž se příliš nezajímal, a zároveň přestavováním Prahy na centrum vícejazyčné národní kultury.

Za vlády Rudolfa II. se toto město stalo centrem duchovním, sídlem mágů a alchymistů, jakož i středobodem vědecké revoluce. A velké schizma, jež zvěstovalo konec křesťanství, započalo zde, na Bílé hoře. Od těch dob si Praha zachovává charakter důkladně vyleštěného knoflíku, jenž připíná vlající kabátec Evropy ke glóbu, posvátné poutní místo, na nějž se my všichni – protestanti, katolíci i Židé – vracíme v rámci hledání svého odkazu. Středoevropské město, které přetrpělo hrůzy 20. století bez vážnější újmy a které je nám dnes zářnou připomínkou toho, co kdysi město pro Evropany znamenalo.

Několik let předtím, než zahynul rukou tajné policie, měl Jan Patočka v podzemí několik přednášek, které, alespoň pro mne, shrnuly nepomíjející význam tohoto města. Tyto přednášky, vydané samizdatem pod názvem Platon a Evropa, byly pokusem o obhajobu Platónovy původní vize města coby místa, které by mělo „pečovat o duši“. Ve městě žijí lidé pospolu, jejich vzájemné náklonnosti, animozity a osudy jsou vetkány do nerozpletitelné tapisérie, a každý z nich se těší ochraně zákona a výdobytkům vysoké kultury. Město je v Patočkových očích největším darem starých Řeků Evropě. Jistěže města vznikla i jinde – v Indii, v Číně, na Blízkém a Středním východě a, pod křídly Evropanů, také v Africe a Americe. Ovšem pouze v Evropě vyrostlo město v souladu se svou vnitřní přirozeností v zákonů dbalou komunitu, v níž rozličné třídy, zaměstnání, vyznání a názory prosperují bok po boku v rámci společného usilování o vědecké poznání, estetický vkus a duchovní povznesení. Pouze v Evropě se město stalo modelovým sídlem, místem, kde naše lidství není degradováno či zneužíváno, nýbrž pozvedáváno na úroveň vzájemné úcty.

Město je nám tudíž příkladem toho, jak mohou žít lidé společně vedle sebe, aniž by zcela zdevastovali své životní prostředí. Je, či mělo by být základem environmentálního myšlení. Ideální město pojí s občany svazek péče a starosti jedněch o druhé. V takovém městě respektují lidé veřejný prostor, jež sdílejí se svými sousedy, a dělají vše pro to, aby zdroje, na nichž závisejí všichni bez výjimky, nepodléhaly kontaminaci. Pravé město roste z lásky k dané lokalitě, která je pro místní lid a jeho potřeby nedotknutelná, posvátná. Proto také musí každý stavitel města splnit zejména tyto dva požadavky – harmonické využití veřejného prostoru a pokoru všech budov, které do něj zasahují. Právě ty jsou charakteristickým rysem starých ulic, kostelů a paláců Prahy. I v těch nejokázalejších barokních průčelích, jaké zdobí například Clam-Gallasův palác, se zračí láska k ulici, pokus sladit jej s přilehlými budovami a touha zdůraznit hranici mezi soukromým a veřejným, při zachování úcty k oběma sférám. A to vše je rovněž důvodem, proč návštěvník Prahy hledí na tento skvost s takovým úžasem – neboť zde, na vlastní oči, vidí ztělesnění morální ideje.

Tak tomu bylo přinejmenším v dobách Dvořákových, Nerudových či Zeyerových. Tak tomu bylo za prvního Československa, kdy pražskými ulicemi kráčeli Janáček, bratři Čapkovi, Nezval či Martinů. A tak tomu bylo dokonce i v dobách chátrajících kulis, které po sobě zanechali komunisté. Dnes již to však želbohu neplatí. Nechráněná, křehká Praha, která právě shodila okovy padesátileté tyranie, se stala snadnou kořistí dravců, lidí odjinud, kteří si jí nevážili coby svého domova a obce, kteří neměli ani ponětí o existenci morální ideje, tak tiše formulované Janem Patočkou, a kteří viděli v okolní kráse pouze komerční potenciál a turistickou atrakci.

V průběhu dvaceti let obtěžkali Prahu bizarními vymyšlenostmi, jako jsou Hotel Giovanni, beztvará kancelářská budova na Karlově náměstí či nákupní středisko Palladium, jež hyzdí Náměstí Republiky, strukturami, které ničí komunitní, sídelní charakter města a deformují veřejné prostory, jichž si lidé za dlouhá staletí pražské historie tak cenili. Za to vše ale nemůže pouze mezinárodní kapitalismus a jeho bezohledné tendence. Také komunisté se přičinili měrou vrchovatou o likvidaci poklidné tváře starého města a jeden z nejmonstróznějších triumfů své zohavovací kampaně - televizní vysílač na Žižkově – oslavovali coby návštěvníka z budoucnosti, předkládali je jako důkaz, že „reálný socialismus může držet krok s dobou“.

Počínaje rokem 1989 však na scénu vstoupilo cosi nového. Ideál komunity a jejích duchovních potřeb je pomalu vytlačován ideálem jednotlivce a jeho tužeb. Je snadné odvést pozornost člověka od péče o duši. Lidé jsou přirození dravci, neustále zaneprázdnění honbou za vzrušením, potěchou a předměty, jež lze hromadit či spotřebovávat. Ti, kdož milují město, dobře vědí, jak je důležité udržet tento dravčí instinkt na uzdě. Také proto mají téměř všechna města již od 15. století zákony na ochranu své veřejné tváře, které kodifikují rozvržení ulic, jazyk domovních průčelí či povolené způsoby propagace vlastních produktů. Ve všech těchto věcech zachovávali komunisté pohrdavé mlčení a jejich ticho náhle vystřídal neomezený hluk komerce, jež se neřídí zákony a neví, co je slušnost.

Prezident Havel měl včera znamenitou přednášku o tomto fenoménu a o nebezpečné pýše, která jej vyživuje. I ty nejkrásnější budovy v Praze mohou být dnes od střechy po chodník zahaleny plakátem propagujícím všechno možné, od čokolády po automobily. Tyto reklamy obvykle poutají naši pozornost pohlednou lidskou tváří, která hledí přímo a svůdně do očí a do srdce kolemjdoucích. Mimoto jsou názorným důkazem nanejvýš závažné pravdy, že není prvku, který by propůjčil městu tak beztvářný charakter, jako tvář – tvář, jež přelepí vábivým úsměvem skutečný veřejný duch obce.

Je to výsledek, jemuž bylo možno předejít jednoduchým zákonem, jaký platí téměř v celém zbytku Evropy. Zdejší politici možná taková opatření nezvažují, protože by pak nemohli lepit na budovy své vlastní tváře, jak to vidíme právě teď, kdy nám na každém rohu s úsměvem oznamují, že vždy mluví pravdu, a kdo tvrdí opak, je lhář. Jde však jen o drobný aspekt ohromného problému, který nás svedl na tuto konferenci. Environmentalisté dnes vynakládají spoustu času na ochranu ohrožených druhů, křehké divočiny a arktických ledovců, dělají si starost se znečištěním oceánů, oteplováním atmosféry a destrukcí lesů. A je to tak správně.

Z mého pohledu je však mnohem důležitější budoucnost města coby sdílené obce a veřejného prostoru. Zdá se mi, že nic nepředstavuje větší hrozbu životnímu prostředí než opovržení architektů, developerů, městských projektantů a lidí, kteří je využívají, vůči odvěké ideji krásy a vůči evropské představě města, jež organicky vyrůstá z podhoubí svého vnitřního života a jež „pečuje o duši“. Není horšího znečištění než znečištění estetického, poněvadž jde o akt násilí vůči lidstvu, o pokus privatizace veřejného prostoru a snahu nabídnout k prodeji to, co je pro nás nejcennější a nenahraditelné. Je mi zřejmé, že s tím spousta lidí nesouhlasí. Snad ani já bych takto neuvažoval, nebýt Prahy-města a Prahy-morální ideje, s níž jsem se seznámil na stránkách samizdatového vydání myšlenek přednesených kdysi v podzemí jedním starým profesorem, který za svou vizi zaplatil životem.

Webové stránky projektu Fórum 2000

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Dr. Krejzyber napsal(a):

Až na drobnosti podle mého skvělý text, má totiž svůj hluboký étos, který naléhavě potřebujeme. Ty výhrady se týkají jednak idealizace Prahy, která už tím, co Scruton popisuje, přece dávno není, víme asi všichni u nás doma proč. Druhá oblast mého dílčího nesouladu s textem pak je nesena mou představou, že mezi ony MY, za něž Roger Scruton se snaží mluvit, bych rád zařadil též ATHEISTY, porotože atheistická kultura je stejně relavantní pro dějiny Západu jako ta křesťanská. Jinak velmi oceňuji podrobnou a historicky zasvěcenou analýzu významových aspektů MĚSTA jako centra duchovních a duševních procesů lidské emancipace, jakkoliv rovněž v tomto případě vidím v textu spíše Scrutonův ideál nežli aktuální realitu. Málo platné, nejsou v Evropě u konání jen konzervativní myšlenkové proudy, máme také třeba v umění řadu rebelantských, a přesto podstatných přístupů, které právě dnes právě města poznamenávají svými gesty, třebaže ta nám nejsou vždy příjemná...
19. 10. 2010 | 15:35

Tužka napsal(a):

Tužka napíše, děkuji za možnost se s textem seznámit. Překládat ta dlouhá souvětí,... poklona pane překladateli. Tužka.
19. 10. 2010 | 15:59

don Pedro napsal(a):

Co se týká údajného požadavku, aby jisté komunity spadající pod evropskou jurisdikci nemusely dodržovat její zákony, tak muslimové nechtějí nic jiného, než co už například v Británii platí pro židy:

http://news.bbc.co.uk/2/hi/...

http://news.bbc.co.uk/2/hi/...

Sharia councils have already begun to follow the Jewish model of turning themselves into recognised courts of arbitration.
19. 10. 2010 | 16:01

Jiří napsal(a):

Velmi zajímavá úvaha. Jen - kdo řekne, co městu pomáhá, a co mu škodí?
Mně se třeba vysílač na Žižkově líbí a myslím, že dává části města charakter. A podobných míst by se jistě našlo více.
19. 10. 2010 | 16:11

xyx napsal(a):

Ta osoba by mohla výborně napsat Havlův nekrolog. Celý článek je o minulosti. Nekrolog je také jen o mrtvém.
19. 10. 2010 | 16:15

gaia napsal(a):

Tužka

no moc ho nepřechvalte, angličtina má gerrundium a často používá trpný rod, takže z anglické krátké věty vytvoří dlouhé souvětí jen český překladatel
19. 10. 2010 | 16:28

Ládik!!! napsal(a):

..."pokud není do uzavřené soustavy injektována energie zvnějšku, směřuje tato soustava k chaosu"... zde autor myslí pravděpodobně chaos jako neuspořádanost. Správněji je to podle 2.TD zákona neurčitost, a to je trochu rozdíl.
19. 10. 2010 | 17:07

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Gaia, víte, já když si něco překládám, tak mám ráda, aby to bylo "punktum, akorát",a to mi dá dost práce, umím dost jazyků, ale žádný pořádně, takže bez hledání ve slovníku se neobejdu. Tady jsem přišla k "hotovému", zajímavý článek, zajímavý názor, "zvenčí". Já, ač "nepražák", ale několik let v Praze v minulosti žijící, bych jistě mohla v textu hledat "mrtvé mouchy", ale to mi vůbec není třeba. Panem překladatelem mi byl ušetřen čas, a to umím ocenit.Tužka.
19. 10. 2010 | 17:42

Pepa Řepa napsal(a):

Dr. Krejzyber
doporučuji další autorovy knihy, zvláště knihu The West and the Rest (Barrister 2007), česky Západ a ti druzí.
Neřekl bych, že autor přehnaně zdůrazńuje křes´tanský prvek Evropy.
Jeho úvahy se týkají především srovnání jurisdikce a toho, zda je -jak říká Scruton- teritoriální jurisdikce kompatibilní s požadavky muslimů.

O tom tady byla řeč mnohokrát. Kdyby řekl někdo jiný to, co řekla kancléřka Merkelová před několika dny, létaly by nálepky typu xenofob, islamofob, možná by přiletěl i rasista.

Ostatně uvidíte sám, jak to kancléřka schytá.
Inu budeme tvrdit ještě lépe a radostněji, jak se nám to pěkně integruje,přijmout ještě větší počet, že máme nasypat více peněz a zavřít ty, co tvrdí, že se integruje jen naprostý zlomek "příchozích".

V každém případě šlechtí Forum 2000, že jsem dostalo takové persony, jakými Scruton nebo Zakaria jsou.
19. 10. 2010 | 18:25

Al Jouda napsal(a):

Autorovi se nelíbí žižkovská TV věž. Doufám, že by se mu nelíbila ani smíchovská mešita s minaretem.
19. 10. 2010 | 20:58

don Pedro napsal(a):

Joudo, žižkovskou věž by šlo předělat na minaret snadno. Pak už by stačilo jen přistavět k ní mešitu. Ale nejvíc by se mi líbila mešita nad Prahou v místě bývalého Stalinova pomníku. S obrovskou zlatou kopulí - jako je ta, co se tyčí na Jeruzalémem.
19. 10. 2010 | 22:56

Vilém napsal(a):

Podle mého názoru jde na letošním fóru 2000 o orgie typické konzervativní elitářské demagogie určené k verbálnímu sebeopíjení a sebeopájení povrchních estétů, jež může oslovit jen sentimentální maloměšťáky ochotné nekriticky akceptovat bajku o možnosti harmonické společnosti, samozřejmě postavené na výlučných esteticko-uměleckých kritériích nedostupných řadovým občanům, kteří se tím ocitají v roli podřadné, odporné masy narušující svým životem - z nějž přitom havloscrutoni bez zábran těží - ideály této uzavřené kasty blouznivců.

Nejde ani o nic originálního, Havlova povídačka o jeho mladistvém děsu z nebe znečistěného kouřem z fabriky je ze stejné vrstvy infantilního žvatlání, pravou tvář a svůj skutečný poměr k občanům z té vychvalované komunity tento zdánlivý humanismus odhaluje, když takový pamyslitel ztratí sebekontrolu a vypustí z úst něco, co by jiné veřejně činné osobě mediální chátra připomínala až do soudného dne - v případě Havla se antihumánní tvář jeho domněle estetického zájmu o prostředí ukázala při jeho úchylném prohlášení po povodních na Moravě, když zničení domů chválil jako odstranění neestetických artefaktů, které prý k ničemu nebyly.
19. 10. 2010 | 23:44

Sab. napsal(a):

Roger Scruton je guru Romana Jocha, který o něm s obdivem píše:

"(R.S.) Je za hony na lišky! Svůj život rozděluje do tří fází: v té první byl v depresi, v té druhé nespokojen a v té třetí jsou hony na lišky, jeho velká láska i vášeň. Přísahal, že když je v Británii neo-puritánská, závistivá, rovnostářská Labour zakáže, emigruje do Ameriky. Stalo se; zakoupil dům ve Virginii. Právě hon na lišku jej spojil s manželkou Sophie, s níž má dvě děti a jednu farmu".
20. 10. 2010 | 07:24

Sab. napsal(a):

Vilém

k Havlovi tak přísná nejsem, ale s tím estetismem jste klepl hřebíček po hlavičce.
20. 10. 2010 | 07:29

červíček pochybností napsal(a):

kolik to stálo, kdo to vše platil a co žrali na rautu?
Ohrožené mořské živočichy, ryby dovezené tryskáčem z Aljašky a zeleninu z Japonska?

Jaký je ekonomický přínos akce pro pracující občany?
20. 10. 2010 | 07:41

Ivan Hochmann napsal(a):

Pane Stejskale,

za tento počin Vám gratuluji a děkuji.
Četl jsem celé téměř půlhodinu a k některým pasážím se budu muset mockrát vracet.Už mám celý text stažený.
Nemám už na to abych se prokousal celou knihou autora a proto mě stačí takovéto exposé,abych si učinil představu o autorově směřování a významu.

Roger Scruton je nejen vizionář ale osoba,která dokáže perfektně zacházet s historií.
Nečiní mu potíže spojit do kontextu,zdánlivě nesouvisející fakta s naprosto nevyvratitelnou logikou.

Jsem zvědav jak se bude vyvíjet diskuze na tomto blogu.

A Vy byste měl z principu poučit blbce,kteří zde presentují výplody stupidního uvažování a odkázat je na patřičná místa.
Třebas do řitě.

Ivan.
20. 10. 2010 | 08:24

Vilém napsal(a):

Jak jsem očekával, oslněni a dojati jsou zejména bojovní omezenci Hochmannovy sorty, kteří zde jinak pravidelně zaplavují debaty vulgárními útoky na domněle podřadné levičáky. Ti už jsou z principu nepoučitelní a lze jen doufat, že nebudou muset na vlastní kůži poznat, jak by s nimi naložili tito tklivě řečnící konzervativci, kdyby mohli rozhodovat podle svých "ideálů". Ani by nestačili utéct před bagrem, který by demoloval jejich "králíkárny", pohoršující estetický vkus aristokratických havloscrutonů, zatímco Stejskal by hledal snobské socany k překladu jejich nabubřelých pseudointelektuálních tirád.

Jistě není třeba připomínat, jak Havel v praxi přispěl ke "zkrášlení" Prahy svou správou zděděného majetku ani to, že chtěl zprznit českou krajinu americkým radarem. Od takové veleosobnosti přeci nemůžeme chtít, aby se řídila vlastními deklamacemi, když je stejně za pár dní pustí z hlavy.

Víc mi tohle téma nestojí za diskusi, jen mě bavilo trochu rozkopnout tu maloměšťáckou myšlenkovou onanii vhodnou leda k dennímu snění stárnoucích seladonů.
20. 10. 2010 | 09:33

jaryn napsal(a):

Viléme,
k tomuhle tématu skutečně nemáte co říct. Vzácný záblesk pravdivé sebekritiky... Předpokládám, že to je váš jediný omyl, který snad všichni přítomní budou kvitovat s povděkem. A teď už prosím jen mlčte. To nejlepší už od vás zaznělo.
20. 10. 2010 | 09:50

jaryn napsal(a):

Aktuálně.cz - 20.10.2010

"Praha - Debata o integraci milionů přistěhovalců v Evropě nabírá na obrátkách. V mnoha zemích ve volbách sílí strany, které jsou nepřátelské proti imigrantům. Angela Merkelová o víkendu prohlásila, že "multikulturní model v Německu selhal." Němci, Nizozemci či Dánové stále častěji hovoří o tom, že kdo chce v jejich zemi žít, musí ovládat jejich jazyk a uznávat jejich hodnoty. Podívejte se v naší mapě, kdo to vlastně ti tak často zmiňovaní přistěhovalci jsou, odkud přišli a kolik jich kde je."

Ano. Na rozdíl od svazácky multikulturně rozjásaného dřívějšího blogu Fr.Kostlána "Multikulturalismus nemá alternativu" zde autor nastiňuje principiální problém soužití lidí rozdílných kultur a hodnot v rámci naplňování vznešené "myšlenky" multikulturalismu.
Je tedy vzrůstající touha domácího obyvatelstva po dodržování a respektování zažitých hodnot a tradic jen pouhý "rasismus a xenofobie", nebo ověřený způsob přežití stabilizované společnosti i nadále v míru a klidu?
Debaty na toto téma musí ztratit politickou nálepku nevhodnosti či přímo nekorektnosti. Je konečně třeba místo povinného jásání nad demagogickými projekty fantasmagorických vizí šťastných multikulti zítřků (= obdoby šťastného světa všech dělníků a rolníků celého světa pod praporem komunismu) začít debatovat v plném spektru názorů, všech pro a proti, a postupně se dopracovat k možná ne tak ideologicky vzletné, ale zato funkční vizi společného světa 21.století.
20. 10. 2010 | 10:03

alesdrobek napsal(a):

Viléme, jsem překladatel a překlad toho textu pro mě byla práce. Uvědomujete si ve svém svatém zápalu, že text vyprodukovaný překladatelem nemusí nutně ladit s jeho světonázorem, že ano?

Asi byste si měl dát od zdejší diskuze chvíli pauzu.
20. 10. 2010 | 10:28

Tenco napsal(a):

"...Zájmenem „my“ tedy myslím nás, Evropany, a „naším současným světem“ myslím svět, který se zrodil v Evropě. K němu počítám i všechna světová zákoutí, kde se evropská civilizace postupně rozšířila..."

Ano, zejména Aztékové, Indové...jezuiti a členové žebravých mnišských řádů by o tom mohli vyprávět zajímavé a veselé historky.

"..Tyto tři vlivy časem vyústily v osvíceneckou ideu národního státu coby samosprávné komunity, která v sobě kloubí sekulární právo s náboženskými obyčeji a nepřipouští, aby jeden prvek zastínil ten druhý..."

To ne. Až na to, že třetí prvek /peníze/ zastiňuje oba.

"...Evropě nejprve injektovalo energii křesťanství, pak vědecko-technická revoluce a osvícenství a nakonec proces demokratizace..."

Hmm. A nebylo to tak, že to byla nejdříve řecká filozofie coby syntéza orientálních vědomostí , poté Arabové, kteří to zprostředkovali, Gutenberg , který to vytiskl a reformátoři, kteří to četli a znovu pak otevřeli uzavřenou křesťanskou společnost světu a pokroku tím, že přesvědčili davy? Takto i k té demokracii ? Takto k její karikatuře ? Cuius regio eius religio ?

Jediná náboženská jurisdikce, kterou já uznávám je enviromentální. Šáriu ať si strčí do prdele.

"...Hegel v díle, jež považuji za nejvýznačnější příspěvek politické filozofii moderní doby, rozlišuje tři sféry odpovědnosti – k rodině, k občanské společnosti a ke státu. Všechny tři považuje za autonomní, leč vzájemně závislé, a každé z nich podle něj hrozí kolaps, pokud by si její pole působnosti začaly uzurpovat ostatní dvě..."

Bez odpovědnosti k sobě,se žádná skutečná odpovědnost v rámci výše uvedených tří sfér nekoná. Respektive koná, ale většinou sadomasochistickým způsobem.
Hegel toho vůbec moc namluvil /napsal/.
Člověk je židle na čtyřech nožkách /4...dokonalé číslo/ - žije jako jedinec/člověk/, jako člen rodiny, příslušník komunity a občan státu.
I státní ouřada, vzorný otec rodiny a místostarosta obce , to vš v jedné osobě, může být zvrhlík.

"..Antidiskriminační zákony, zdravotní a bezpečnostní regulace, daňová břemena a byrokratické intervence mají na ducha svobodného sdružování negativní dopad..."

Jo, zejména na mzdy učitelek, zneuživatelů zdravotní péče, na horníky v dolech , spotřební daně z tabáku...
-----------------------------------------
B´že , to je takový guláš, že další půlku nechám odležet.

Ale je k zamyšlení , to je pravda.
Bez ironie - řada skvělých myšlenek.
Ten název guláš ale sedí. Tedy aspoň já takhle článek vnímám.
Ale třeba je to jen formátem.
Snad méně myšlenek a v souvislostech, bez frází. Nevím.

Ale i tak - díky za blog.
20. 10. 2010 | 11:22

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Hochmanne,

jediný, koho zde mohu s čistým svědomím, označit za blbce, jsme já sám (v případě kohokoliv jiného k tomu necítím puvoir a považoval bych to za zpupnost).

Sám sebe se pak snažím odkázat na patřičná místa (whatever it means) už bezmála padesát let. Zatím bez prokazatelnějších úspěchů. Ale budu to - i kvůli Vám - zkoušet dál :-)

Podle mne je ten text též velmi zajímavý, i když sám za sebe v něm vnímám minimálně jeden rozpor (volání po co nejmenších zásazích výkoné moci a zároveň po regulaci veřejného prostoru - třeba městského, v němž žijeme). Ale to vše je jstě předmětem debaty (už jen proto, že žádný text, žádná myšlenka by dle mého sludu neměl být brán jako nedotknutelné dogma).

Opět hezký den.

Libor Stejskal
20. 10. 2010 | 11:45

stejskal napsal(a):

I Vám dobrý den, pane jaryne,

měl jsem za to, že zde tuto debatu vedeme již více než tři roky. Pod blogy např. paní Hradilkové, Marksové-Tominové, pánů Kurase, pana Tomského a celé řady dalších.

"Touha domácího obyvatelstva po dodržování a respektování zažitých hodnot a tradic" je naprosto legitimní, pochopitelná a plně se s ní ztotožňuji. To asi nakonec všichni. Debatu spíše vedeme o tom, co si kdo představuje pod pojmy jako "zažité hodnoty a tradice".

Mimochodem Vám někdo zakazuje, abyste zde debatoval? Přijde mi, že zde své představy o světě píšete už několik let prakticky pod všemi blogy, kde se objeví jakákoliv zmínka o Romech (do jiných debat tuším nepřispíváte). Takže nevidím žádný důvod, abyste nedebatoval i nadále.

Mimochodem, ne vše, co paní kancléřka Merkelová řekla, vídím stejně, řadu věcí ale ano. V každém případě je myslím dobře, že tento její projev zazněl.

Libor Stejskal
20. 10. 2010 | 11:53

Pepa Řepa napsal(a):

To Drobek.
Škoda, že Vás práce netěšila.
Kdyby ano, superkomouše Vilíka byste sice zarmoutil, ale mne potěšil.

Stejskal
jste jako vždy roztomilý. Pokaždé když čtu Vás či tupela, tak si vzpomenu na "Královnu koloběžku".

Přišla oblečená neoblečená a přinesla dar, nedar.

Takže, neříkám tak, ani tak, ale na moje slova dojde.
Blablabla.
-----------
"Mimochodem, ne vše, co paní kancléřka Merkelová řekla, vídím stejně, řadu věcí ale ano. V každém případě je myslím dobře, že tento její projev zazněl."
----------
Ani ryba, ani rak.
Blablabla.

Jestli vadí superkomouš, tak mne klidně mázněte.
Vilíkovi to vadit nebude.Ozbrojený odpor proti prohnilému kapitalismu, to je jeho.

Mějte se. Ať žije soma. Bez chuti a bez zápachu.
Vás je tady škoda. Je to ochuzení pangalaktické diplomacie.Já vím, Vy nevidíte svět černobíle, to už znám.
Blablabla.

Že jsem tak smělý, zaujal jste někdy k něčemu jasný postoj?
Mám na mysli postoj k něčemu, co není v souladu s požadavkem oficiálního trendu matičky EU?
20. 10. 2010 | 13:03

Ivan Hochmann napsal(a):

Nevím kde začít.

Pokud byl pan Scruton inspirován předešlým vstupem expresidenta V.Havla učinil v předposledních odstavcích zajímavou rešerši.
Pokud hovořil o problematice z papíru ,s připraveným textem ,tak mu patří poklona veliká.

Jeho pojednání o "městě" jako fenoménu mě nesmírně zaujalo.Ne proto,že hovořil o Praze....
Mimochodem o té Praze hovořil s takovou odbornou,estetickou,popisnou i politickou erudicí a znalostí,že jsem skoro zapochyboval,že on sám je jediným autorem textu.
(S prominutím pane Scrutone)
S větami,které vyslovil se asi každý ztotožní(no jak jsem výše napsal....).Není tedy důvod k diskuzi nad citovanými historickými fakty ani v kontextu se současnou politickou situací.Jak také zaujmout stanovisko k této větě?
Cit:
" Ve všech těchto věcech zachovávali komunisté pohrdavé mlčení a jejich ticho náhle vystřídal neomezený hluk komerce, jež se neřídí zákony a neví, co je slušnost. "

Vyslovené též svědčí o naprosté informovanosti o dění v našem státě.
Zajisté ....,co bylo řečeno o Praze platí zcela bez pochyb o spoustě jiných městech.Obzvláště v těch ve kterých panovaly bolševické manýry a nyní si jejich občané lámou hlavy ,jak se zbavit jejich poskomunistického vlivu, třebas ve formě zažrané neznalosti slušnosti.

Tolik o městech i naší krásné stověžaté Praze.

S díky Ivan.
20. 10. 2010 | 13:15

stejskal napsal(a):

Nikdy, pane Pepo Řepo.

Libor Stejskal
20. 10. 2010 | 13:32

Vilém má pravdu. napsal(a):

Je to staromilské intelektuálské žvanění pro důchodce věkem i duchem.
Your game is over.
20. 10. 2010 | 23:23

jaryn napsal(a):

Pane Stejskale,

je možné, že mi kontinuita debaty uniká. Nejsem častým návštěvníkem diskuzí na blozích.
Debaty o Cikánech si podle možností obvykle ujít nenechám. Oni jsou pro nás takový lakmusový papírek pokusů o soužití nekompatibilních skupin. Jejich příklad ukazuje zcela jasně, kam až mohou věci zajít. Na obou stranách.
Jsem proto zcela jednoznačně proti islamizaci Evropy.
Naprosto rozumím větám Merkelové.
Mimochodem - proti alláhakbarům s výbušninami kolem pasu jsou Cikáni učinění beránci. A i tak Evropa neví, jak situaci s nimi rozumně řešit...
21. 10. 2010 | 09:45

Fráze napsal(a):

"Je zářným příkladem pravého evropského města, zosobněním občanské hrdosti nezkalené nabubřelostí, je klenotem neposkvrněným ordinérností.
Pouze v Evropě se město stalo modelovým sídlem, místem, kde naše lidství není degradováno či zneužíváno, nýbrž pozvedáváno na úroveň vzájemné úcty."
"jeden z nejmonstróznějších triumfů své zohavovací kampaně - televizní vysílač na Žižkově "
" Guy de Maupassant ji nazval „černým, obludným továrním komínem a ďábelským podnikem kotláře, posedlého velikášstvím“."
Žižkovskou věž? Ne, Eiffelovku.
21. 10. 2010 | 12:04

Diskuze napsal(a):

"Prostě zaprdění čecháčci"
21. 10. 2010 | 12:07

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden příspěvek obsahující hrubé nadávky ("blbec", "ksindl"), neboť tyto jsou v rozporu se záměrem našich stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
21. 10. 2010 | 12:17

Tenco napsal(a):

Velká města jsou karikaturou a hřbitovem demokracie.
Ale o tom psal už Kafka před lety.
Vždyť zde už ani neplatí rozdělení na levici a pravici jako férový politický konkurenční boj.
Jde o to vytvořit účelový spolek, ohradit ho plotem, voličům vymýt mozky /jak to vše krásně funguje - netřeba žádných změn/ a hlavně udržet stávající penězovody. Neb to stálo mnoho peněz daňových poplatníků a úsilí socodesáckých maršálů a jejich pohůnků, než byly vybudovány.
Tak nač mrhat společenskou enrgií, milý dobytku !?

Převážné části voličů navíc ani netřeba nic vymývat. Oni si totiž poradí sami.

ad poslední odstavec : Jistě, jde o zvrlé pojetí funkcionalismu via separace, segregace a vytěsnění veřejného prostoru do karikaturních a obskurních míst, jako jsou sídla partajnických výborů, internetová fóra, supermarkety a sdudia krásy a zdraví.
Ale veřejnost to tak chce.
Tak teda Carpe diem, milý dobytku !

Díky za článek. Ještě jednou díky.
21. 10. 2010 | 17:09

chachá napsal(a):

Jeden dokonce za ty fráze poděkoval. :)))
21. 10. 2010 | 17:44

auto insurance quotes michigan napsal(a):

Hello, i believe that i saw you visited my website so i got here to “return the want”.I'm attempting to in finding issues to enhance my web site!I suppose its good enough to make use of a few of your ideas!! <a href="http://michigancarautoinsurance.com/">michigan auto insurance quotes</a>
29. 07. 2011 | 16:28

virginia auto insurance napsal(a):

I am extremely impressed along with your writing talents as neatly as with the layout for your blog. Is this a paid theme or did you modify it your self? Either way stay up the excellent high quality writing, it is uncommon to see a great weblog like this one these days.. <a href="http://invirginiaautoinsurance.com/">auto insurance in virginia</a>
11. 08. 2011 | 09:43

XFOwAXPuqO napsal(a):

<a href=http://www.acworth.org/google/buysomaonline/#4013>buy soma online</a> soma for cheap - soma online no prescription overnight
12. 02. 2013 | 14:36

vtuysyabid napsal(a):

la solidarite et l’entraide y sont tres codifiees. http://cialisprixfr.zic.fr/ Les Libyens n’aiment pas trop les etrangers. http://viagraprixfr.zic.fr/ et la perte des anciennes autonomies un fait. http://acheterduviagra.zic.fr/ une musique dramatique.
13. 10. 2013 | 09:49

hamtpmxucx napsal(a):

Je n’avais jamais dirige un navire. http://viagrasansordonnance.zic.fr/ samedi 23 juin 2012 a 20h27. http://viagrapharmacie.zic.fr/ sans aucune discrimination. http://viagrapaschere.zic.fr/ et eux ne me connaissent pas.
13. 10. 2013 | 21:17

agnkovatfc napsal(a):

d’uniformisation des modeles sociaux. http://www.master-r3i.fr/a-kosten-cialis-apotheke.html Langage et Pouvoir Symbolique. http://afroditi.uom.gr/emas/a-ma-man-ha-resept-for-viagra.html qui marchent debout. http://www.primur.es/apedal/a-viagra-piller-kob.html La province est ouverte aux etrangers depuis peu.
17. 01. 2014 | 06:17

outletumnyu napsal(a):

<a href=http://www.rehoboth.ab.ca/menu.asp>canada goose jacket</a> dacoits http://www.rehoboth.ab.ca/menu.asp - canada goose coats
26. 02. 2014 | 15:14

mvvlnwljsr napsal(a):

Elle a beneficie a 220 000 sans-papiers en 2011 http://www.intermife.fr/page-a-harga-cialis-di-apotek-da.html Du sponsoring de sports extremes http://www.intermife.fr/page-e-cialis-priser-danmark-da.html Le traitement n a pas cesse depuis http://www.intermife.fr/page-e-flashback-billig-viagra-da.html Ces arguments n ont pas ete retenus
11. 06. 2014 | 08:39

paxvexcqpw napsal(a):

Dont la moitie sont passes par les soins palliatifs http://lucionmedia.ca/page-e-priligy-achat-fr/ Selon moi, ma prise de risque est faible, explique-t-il http://lucionmedia.ca/page-e-venta-de-viagra-femenino-it/ En general, un seul suffit , precise-t-elle http://lucionmedia.ca/page-a-hvor-kobes-viagra-da/ Comme en 2012, M
12. 06. 2014 | 13:47

qmlwfxrzwg napsal(a):

Cette decision ne remet pas en cause l accord signe http://lucionmedia.ca/page-e-kamagra-for-menn-pris-sv/ J etais dans une spirale http://lucionmedia.ca/page-a-acquistare-viagra-o-cialis-it/ La boite de 30 comprimes de Truvada coute 520 euros http://lucionmedia.ca/page-e-viagra-en-vente-libre-fr/ Certains viennent du fin fond de l Allemagne
15. 06. 2014 | 03:04

xlluynsnhj napsal(a):

Surtout, les choses se sont organisees http://lucionmedia.ca/page-e-generisk-viagra-soft-sv/ On peut aller plus vite , a-t-il ajoute http://lucionmedia.ca/page-e-kopa-cialis-utan-recept-sv/ C est meme pour ca qu il est devenu psychiatre http://lucionmedia.ca/page-e-kop-cialis-billig-da/ Comite consultatif national d ethique
15. 06. 2014 | 07:51

xuazwunebj napsal(a):

On prend sur nous tous les jours http://lucionmedia.ca/page-a-gibt-kamagra-apotheke-da/ Il ne permet pas d avancer http://lucionmedia.ca/page-a-femme-qui-a-pris-du-viagra-nb/ D autres suspects de service bien commodes http://lucionmedia.ca/page-e-ou-acheter-levitra-generique-en-ligne-fr/ Et son cas n est pas isole
15. 06. 2014 | 12:49

wvorevuwaj napsal(a):

Le projet parisien etait en fait le plus avance http://lucionmedia.ca/page-e-er-kamagra-reseptfri-sverige-sv/ Comme savait le faire M http://lucionmedia.ca/page-a-levitra-apoteka-da/ Et je suis loin d etre un cas isole http://lucionmedia.ca/page-a-achat-finasteride-fr/ nombre de personnes precaires n ont plus que le tabac
16. 06. 2014 | 06:35

ldsgthzzhk napsal(a):

Le message de votre pere a fait loi http://www.riminiturismo.it/a-www-billig-viagra-danmark-com-nb.html Sa maladie est d origine professionnelle http://www.riminiturismo.it/a-pharmacie-en-ligne-viagra-generique-fr.html Et donc de preparer ce systeme a reagir http://www.riminiturismo.it/e-achat-viagra-sans-ordonnance-pharmacie-fr.html Ce n est donc pas un etat de fin de vie
17. 06. 2014 | 00:57

pcjmqnzxst napsal(a):

Elle en a eprouve une fatigue incomprehensible http://www.riminiturismo.it/a-viagra-kob-i-danmark-da.html 15 500 cabines a UV sont recensees en France http://www.riminiturismo.it/e-kopa-viagra-sakert-sv.html Les protheses sont laissees http://www.riminiturismo.it/e-acheter-viagra-pour-femme-ligne-fr.html Le gros du flux est attendu pour septembre
17. 06. 2014 | 05:30

uyzapoxdib napsal(a):

», reconnait-elle http://pray-as-you-go.org/page-e-kjope-billig-viagra-nb/ L achat sur Internet favorise leur essor http://pray-as-you-go.org/page-e-levitra-vente-libre-fr/ La question de l addiction au tabac est centrale http://pray-as-you-go.org/page-e-achat-roaccutane-fr/ Vivre en bougeant plus Ed
14. 08. 2014 | 22:28

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy