Duel o Senát: Žaloudík versus Julínek
Tak už tu máme první duel kandidátů na senátorské křeslo, který jsem Vám onehdá slíbil (viz můj blog: A proč zrovna vy?)
Před pár minutami dorazil text od pana profesora Jana Žaloudíka. A protože jeho soupeř, Tomáš Julínek jej poslal už včera, můžeme začít s předstihem (uzávěrka pro zaslání prezentace jsem stanovil na dnešní tedy středeční půlnoc.)
Zopakuji tedy, s čím jsem VŠECH 54 úspěšných kandidátů z prvního kola oslovil.
„Aktuálně.cz se rozhodlo poskytnout na stránkách svých blogů prostor všem, kdo se ve druhém kole senátních voleb ucházejí o hlasy svých voličů.
Pokud se chcete našeho předvolebního projektu zúčastnit, pošlete nám svůj autorský text o délce maximálně 3000 znaků, v němž svým voličům vysvětlíte (pokud možno nějakou zajímavou a přitažlivou formou, jak bývá na blozích zvykem), proč právě Vy byste měla či měl být jejich zástupcem v Senátu (a proč ne druhý kandidát, s ním se o senátorské křeslo utkáte). A to nejpozději do středeční půlnoci (během čtvrtka a pátku je pak budeme postupně zveřejňovat).
Předesílám, že nebudeme publikovat tiskové zprávy, výňatky z předvolebních materiálů či texty, kterými jste se již někde prezentovali.“
Volební obvod 55, Brno-venkov: Jan Žaloudík (ČSSD) versus Tomáš Julínek (ODS)
(řazení podle úspěšnosti v prvním kole)
Jan Žaloudík píše:
Děkuji příznivcům, kteří mě podpořili v prvním kole voleb do Senátu ČR. Děkuji, že mě nezapomenou přijít podpořit ještě tento pátek či sobotu 22.- 23.10. ve druhém kole. Volební lístky jim nepřijdou poštou domů, ale obdrží je až ve volební místnosti.
Právem se očekává, že Parlament i Vláda budou dbát také na jiné hodnoty než pouhý krátkodobý finanční zisk. Nesmíme se dožít stavu, kdy vzdělání jednotlivců a kultura národa, stejně jako solidarita se slabšími, úcta k tradicím či zděděnému a cit k přírodě budou jen čímsi druhořadým, málo pragmatickým a hodným pouze pozornosti přežívajících romantiků. I zde tkví nenaplněná role Senátu být radou starších, která citlivě vnímá, vysvětluje a včas varuje.
Vidíte-li to podobně, zkuste to třeba i se mnou. Po celých třicet let práce ve veřejném zdravotnictví jsem i za cenu osobních obětí pomáhal jiným a leccos pro společný prospěch budoval. Nerozprodával jsem, nekradl. I proto mě možná nedávno označili za nadbytečného. Jsem nadbytečný pro lumpárny. Vnímám to jako ocenění.
Příznivci mého protikandidáta Tomáše Julinka, který své představy už na veřejnosti testoval po dvě funkční období v Senátu a dva roky jako ministr zdravotnictví, mě nepochybně volit nebudou a netrápí mě to. Prostě to třeba vidí jinak.
V hysterii posledních předvolebních dnů a hodin se jistě objeví zase strašení řeckou cestou, bankrotem, totalitou, či destrukcí státu. Nemyslím, že lidé pracující za mzdu, živnostníci, drobní výrobci a zemědělci způsobují svou denní prací dluhy či státní bankroty, že stojí o totalitu nebo destrukci státu. Na nic z toho se nechystají ani studenti. Naneštěstí nemají někdy všichni včas dost pravdivých informací. Naštěstí se k nim však dříve či později dostanou. Naštěstí mají svůj zdravý rozum.
Přeji všem dobrou náladu a dobrou volbu.
Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
Tomáš Julínek píše:
Proč je pro mě souboj se Žaloudíkem osobní záležitostí
V politice jsem se poprvé angažoval v přelomovém roce 1989. Všichni jsme tehdy oplývali revolučním nadšením a těšili se na svobodnou budoucnost v demokratickém státě. Jejím stěžejním předpokladem byla i personální obměna nejen v politice, ale i třeba na vysokých školách či ve vedení nemocnic. Do Občanského fóra mě táhlo i přesvědčení, že nomenklaturní kádry nemají v řídících funkcích co dělat. Většinou se tato očista podařila. Když ne, sami jsme se utěšovali tím, že jde jen o dočasnou záležitost, která sama odezní během pár let.
Došlo naše otupění až tak daleko, že dnes uvěříme jeho lžím a zapomeneme, proč jsme jeho a jemu podobné ve veřejných funkcích nechtěli? Co může budoucnosti naší země v Senátu přinést?
Jsou ještě důležitější důvody proč nehlasovat pro socialistického kandidáta. Předně, lístek pro něj, znamená hlas pro bezbřehé zadlužování, plýtvání veřejnými prostředky a rozvrat ve státních financích. Navíc, volba socialistického kandidáta znamená hlas pro neřešení dlouhodobých problémů našeho zdravotnictví a pro prohloubení jeho krize. Co je nejzávažnější, rudo-oranžový Senát nezajistí odpovědnou politiku, jenom bude blokovat všechny smysluplné reformy.
Dvanáct let jsem v Senátu poctivě pracoval ve prospěch svého obvodu Brno-venkov i zájmu celé republiky. Fakta jasně dokazují, že komunisti a socialisti o mě jenom šíří pomluvy a lži. Tím také dokazují, že bojuji za zcela odlišné hodnoty, než které oni hlásají. Budu-li znovu zvolen senátorem, postarám se o to, aby kromě nezbytných úspor přišly i skutečné reformy. Budu se i nadále snažit o to, abychom konečně měli zdravotnictví ve prospěch pacienta. Chci pokračovat propagaci preventivních onkologických programů, kterou jsem naplno rozjel a která přináší jasné výsledky. V Senátu chci také napomoci k integraci zdravotně-sociálních služeb, jež jsou dnes ke škodě hendikepovaných, chronicky nemocných a seniorů značně roztříštěné. Rád bych také dosáhl přijetí v Senátu již podaného zákona, který obcím v okolí jaderné elektrárny Dukovany přinese 29 milionů korun, jež budou moci věnovat svému rozvoji. Například Ivančice by si tak polepšily o devět milionů!
V pátek a v sobotu je ve hře víc, než jen jedno senátní křeslo. Nejde totiž jen o druhé kolo senátních voleb. Je to také pokračování souboje z roku 1989, který jsme tehdy všichni vyhráli. Nenechme si toto vítězství plíživým návratem starých struktur po jednadvaceti letech vzít!
Před pár minutami dorazil text od pana profesora Jana Žaloudíka. A protože jeho soupeř, Tomáš Julínek jej poslal už včera, můžeme začít s předstihem (uzávěrka pro zaslání prezentace jsem stanovil na dnešní tedy středeční půlnoc.)
Zopakuji tedy, s čím jsem VŠECH 54 úspěšných kandidátů z prvního kola oslovil.
„Aktuálně.cz se rozhodlo poskytnout na stránkách svých blogů prostor všem, kdo se ve druhém kole senátních voleb ucházejí o hlasy svých voličů.
Pokud se chcete našeho předvolebního projektu zúčastnit, pošlete nám svůj autorský text o délce maximálně 3000 znaků, v němž svým voličům vysvětlíte (pokud možno nějakou zajímavou a přitažlivou formou, jak bývá na blozích zvykem), proč právě Vy byste měla či měl být jejich zástupcem v Senátu (a proč ne druhý kandidát, s ním se o senátorské křeslo utkáte). A to nejpozději do středeční půlnoci (během čtvrtka a pátku je pak budeme postupně zveřejňovat).
Předesílám, že nebudeme publikovat tiskové zprávy, výňatky z předvolebních materiálů či texty, kterými jste se již někde prezentovali.“
Volební obvod 55, Brno-venkov: Jan Žaloudík (ČSSD) versus Tomáš Julínek (ODS)
(řazení podle úspěšnosti v prvním kole)
Jan Žaloudík píše:
Děkuji příznivcům, kteří mě podpořili v prvním kole voleb do Senátu ČR. Děkuji, že mě nezapomenou přijít podpořit ještě tento pátek či sobotu 22.- 23.10. ve druhém kole. Volební lístky jim nepřijdou poštou domů, ale obdrží je až ve volební místnosti.
Děkuji také všem, jejichž kandidáti se do druhého kola nedostali, že zváží moji volbu, pokud je jim blízká představa smysluplnějšího a sociálnějšího Senátu. Nejen automaticky přikyvujícího, ale také odpovědně posuzujícího návrhy zákonů a komunikujícího s veřejností, která si ho platí. Stejně jako si platí Sněmovnu a Vládu ČR. Právem tedy očekává, že Vláda i Parlament budou hájit její stabilitu a existenční zájmy, tedy zejména zájmy lidí pracujících pro veřejný prospěch za mzdu, živnostníků, zemědělců i drobných výrobců, také důchodců a studentů, neboť s nimi všemi společnost vzkvétá nebo padá.
Právem se očekává, že Parlament i Vláda budou dbát také na jiné hodnoty než pouhý krátkodobý finanční zisk. Nesmíme se dožít stavu, kdy vzdělání jednotlivců a kultura národa, stejně jako solidarita se slabšími, úcta k tradicím či zděděnému a cit k přírodě budou jen čímsi druhořadým, málo pragmatickým a hodným pouze pozornosti přežívajících romantiků. I zde tkví nenaplněná role Senátu být radou starších, která citlivě vnímá, vysvětluje a včas varuje.
Vidíte-li to podobně, zkuste to třeba i se mnou. Po celých třicet let práce ve veřejném zdravotnictví jsem i za cenu osobních obětí pomáhal jiným a leccos pro společný prospěch budoval. Nerozprodával jsem, nekradl. I proto mě možná nedávno označili za nadbytečného. Jsem nadbytečný pro lumpárny. Vnímám to jako ocenění.
Příznivci mého protikandidáta Tomáše Julinka, který své představy už na veřejnosti testoval po dvě funkční období v Senátu a dva roky jako ministr zdravotnictví, mě nepochybně volit nebudou a netrápí mě to. Prostě to třeba vidí jinak.
V hysterii posledních předvolebních dnů a hodin se jistě objeví zase strašení řeckou cestou, bankrotem, totalitou, či destrukcí státu. Nemyslím, že lidé pracující za mzdu, živnostníci, drobní výrobci a zemědělci způsobují svou denní prací dluhy či státní bankroty, že stojí o totalitu nebo destrukci státu. Na nic z toho se nechystají ani studenti. Naneštěstí nemají někdy všichni včas dost pravdivých informací. Naštěstí se k nim však dříve či později dostanou. Naštěstí mají svůj zdravý rozum.
Přeji všem dobrou náladu a dobrou volbu.
Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
Tomáš Julínek píše:
Proč je pro mě souboj se Žaloudíkem osobní záležitostí
V politice jsem se poprvé angažoval v přelomovém roce 1989. Všichni jsme tehdy oplývali revolučním nadšením a těšili se na svobodnou budoucnost v demokratickém státě. Jejím stěžejním předpokladem byla i personální obměna nejen v politice, ale i třeba na vysokých školách či ve vedení nemocnic. Do Občanského fóra mě táhlo i přesvědčení, že nomenklaturní kádry nemají v řídících funkcích co dělat. Většinou se tato očista podařila. Když ne, sami jsme se utěšovali tím, že jde jen o dočasnou záležitost, která sama odezní během pár let.
Píše se rok 2010 a v druhém kole senátních voleb se střetávám s Janem Žaloudíkem. Souboj s tímto „bývalým“ aktivním komunistou je pro mě i osobní záležitostí. Měli bychom být ostražití a uvědomit si, že nad návratem starých struktur nelze mávnout rukou. Měli bychom si položit otázku, jaké jsou skutečné motivy mého protikandidáta, který svou medicínskou kariéru postavil na stranické legitimaci KSČ. Odkud se bere Žaloudíkova drzost zapsat se více jak 20 roků po revoluci na socialistickou kandidátku, schovat se za slova profesor a nestraník a ještě se přitom tvářit mesiášsky?
Došlo naše otupění až tak daleko, že dnes uvěříme jeho lžím a zapomeneme, proč jsme jeho a jemu podobné ve veřejných funkcích nechtěli? Co může budoucnosti naší země v Senátu přinést?
Jsou ještě důležitější důvody proč nehlasovat pro socialistického kandidáta. Předně, lístek pro něj, znamená hlas pro bezbřehé zadlužování, plýtvání veřejnými prostředky a rozvrat ve státních financích. Navíc, volba socialistického kandidáta znamená hlas pro neřešení dlouhodobých problémů našeho zdravotnictví a pro prohloubení jeho krize. Co je nejzávažnější, rudo-oranžový Senát nezajistí odpovědnou politiku, jenom bude blokovat všechny smysluplné reformy.
Dvanáct let jsem v Senátu poctivě pracoval ve prospěch svého obvodu Brno-venkov i zájmu celé republiky. Fakta jasně dokazují, že komunisti a socialisti o mě jenom šíří pomluvy a lži. Tím také dokazují, že bojuji za zcela odlišné hodnoty, než které oni hlásají. Budu-li znovu zvolen senátorem, postarám se o to, aby kromě nezbytných úspor přišly i skutečné reformy. Budu se i nadále snažit o to, abychom konečně měli zdravotnictví ve prospěch pacienta. Chci pokračovat propagaci preventivních onkologických programů, kterou jsem naplno rozjel a která přináší jasné výsledky. V Senátu chci také napomoci k integraci zdravotně-sociálních služeb, jež jsou dnes ke škodě hendikepovaných, chronicky nemocných a seniorů značně roztříštěné. Rád bych také dosáhl přijetí v Senátu již podaného zákona, který obcím v okolí jaderné elektrárny Dukovany přinese 29 milionů korun, jež budou moci věnovat svému rozvoji. Například Ivančice by si tak polepšily o devět milionů!
V pátek a v sobotu je ve hře víc, než jen jedno senátní křeslo. Nejde totiž jen o druhé kolo senátních voleb. Je to také pokračování souboje z roku 1989, který jsme tehdy všichni vyhráli. Nenechme si toto vítězství plíživým návratem starých struktur po jednadvaceti letech vzít!