Dva noví senátoři zvolení za hnutí Severočeši.cz Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava podávají k Ústavnímu soudu stížnost na zákony, které schválil Senát ve starém složení po letošních podzimních volbách. Požadují zrušení dvanácti usnesení, mezi jinými i nasazení českých vojáků v Afghánistánu (viz Senátorka: V Ústavě je chyba, poženu to i do Štrasburku)

Stěžovatelé tvrdí, že Senát porušil ústavu, neboť o zákonech a misích hlasovali končící senátoři a noví se hlasování zúčastnit nemohli. Doubrava a Dernerová se odvolávají na ústavu, podle které vzniká mandát senátora zvolením a horní komora má 81 členů. Z toho podle nich logicky vyplývá, že zvolením nových senátorů ztrácejí mandát ti, kteří končí.

Odpůrci zpochybňování právoplatnosti mandátu ale namítají, že senátoři jsou voleni na šest let. V roce 2004 byli prakticky všichni zvoleni 13. listopadu, jejich mandát tedy v souladu s ústavou končí letos ve stejný den. Libor Stejskal

Advokátka, která hnutí zastupuje, zaslala své vyjádření k této kauze.

V prvé řadě se podivuji nad tím, kolik absolventů Právnické fakulty se včera v médiích vyjadřovalo k mé Ústavní stížnosti, aniž by ji viděli. Chápu, že ve snaze pomoci protistraně se snažili uklidnit veřejnost, ale musím bohužel konstatovat, že argumenty o vzniku a trvání mandátu senátora po volbách přesně ke dni zvolení za 6 let,jsou účelovou mystifikací, kterou lze lehce dokázat na samotné praxi Senátu.

Ústava
Článek 25

Mandát poslance nebo senátora zaniká

a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období,
c) vzdáním se mandátu,
d) ztrátou volitelnosti,
e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22.

Žádný jiný článek Ústavy již zánik mandátu senátora neřeší.

Pokud hodlají někteří právníci setrvávat na svém tvrzení, že shora citovaný článek Ústavy v bodě b) má na mysli individuální šestileté volební období senátora /čímž odůvodňují, proč nyní senátoři hodlají sedět v Senátu až do 13.11.2010 /, tak by měli zdůvodnit, jak je možné, že samotný Senát toto neuplatňuje v jiných případech.

V roce 1999 byl ve volebním obvodu č. 27 v doplňovacích volbách zvolen Václav Fischer a již v roce 2002 byl v tomto obvodu zvolen senátor Martin Mejstřík.

V roce 2003 byl v doplňovacích volbách ve volebním obvodu 58 zvolen Karel Jarůšek, ale hned za rok v roce 2004 byl v řádných volbách zvolen Ing. Rostislav Slavotínek.

V roce 2004 byl v obvodu č. 54 doplňovacích volbách zvolen MUDr. Milan Špaček a již v roce 2008 byla v tomto obvodu zvolena RNDr. Marta Bayerová.

V roce 2004 byl ve volebním obvodu č. 20 zvolen v doplňovacích volbách František Příhoda a již v roce 2006 byl v tomto obvodu zvolen Tomáš Töpfer.

V roce 2007 byl ve volebním obvodu č. 63 zvolen v doplňovacích volbách Ing. Jiří Lajtoch a již v roce 2008 je znovu zvolen tentýž senátor.

Na shora uvedených 5 příkladech je jasně dokazatelné, že není pochyb o tom, že délka mandátu je vázána na volby,které vyhlašuje prezident v daném obvodu a ne na obecnou individuální délku mandátu 6 let senátora, jak se snaží tvrdit někteří právníci, kteří vystupují v médiích, včetně Jakuba Železného v Událostech na ČT1 dne 10.11.2010.

Kdyby tomu tak nebylo, tak by všichni shora uvedení senátoři mohli tvrdit, že v jejich obvodu byly vyhlášeny volby nedůvodně, neboť jim ještě šestiletý mandát trvá.

Fakt, že volební období senátora není určeno přesně na šest let do roka a do dne od jeho zvolení,ale termínem voleb vypsaných prezidentem v daném obvodu je ze shora uvedených příkladů prokazatelné.

Pokud v minulosti, bez vědomí voličů, ponechávali hlasovat bývalé senátory na schůzích senátoři s novým mandátem, tak je jasné, že došlo k porušení Ústavy. Veřejnosti nikdy takový postup oznámen nebyl, neboť obě skupiny senátorů za uvedené období údajně dostávaly současně plat, pravděpodobně se nehlasovalo o ničem pro ně důležitém ...

JUDr. Miroslava Hustáková