Proč skončila zpravodajská televize Z1?
Z pondělí na úterý skončilo vysílání zpravodajské stanice Z1. Co stálo za jejím pádem? Pojmenujme si devět zásadních důvodů.
Cílová skupina v mlze
Pro koho vlastně Z1 vysílala, se možná ptali nejen sami diváci, ale po celou dobu existence televize také řada marketingových a mediálních expertů. Špatně definovaná cílová skupina byla nejspíš hlavním důvodem, který Z1 zlomil vaz.
Mismanagement
Mismanagement je anglické slovo, které nejlépe vyjadřuje kritické chyby v řízení a hospodaření televize Z1. Velké oči měl již předchozí ředitel Martin Mrnka, který za cenu dvojnásobných platů než u konkurence a často "umělé zaměstnanosti" nafoukl provozní režii Z1 do stratosféry.
Ani nástup Zdeňka Šámala, jehož profesní kariéra v televizním a mediálním byznysu patří bezesporu k nejhutnějším (rozjížděl a řídil slovenskou zpravodajskou stanici TA3 i ČT24), nebyl Z1 moc platný. Snížit náklady propuštěním poloviny zaměstnanců k pojmenování “krizový manažer” nestačí. Krizový manažer by neměl umět jen rozumně osekat osobní náklady, ale přinést především životaschopnou obchodní a dramaturgickou vizi, což se bohužel nestalo.
Peoplemetr rozhoduje
Reklamní trh byl, je a nejspíš bude stále upnutý ke statistice tzv. peoplemetrů. Podle nich se více méně rozdělují reklamní rozpočty v Česku. Peoplemetrům se Z1 bránila od samotného vzniku a poukazovala na své výzkumy sledovanosti, které občas ukazovaly na share (podíl na trhu) podobný jako u konkurenční ČT24. Tohoto podílu (zhruba 4-6 procent) však podle předních odborníků na reklamu v Česku nikdy nedosáhla a sledovanost se pohybovala pod jedním procentem, což inzerenty bohužel moc nenaláká. Hlavní akcionář nemohl donekonečna dotovat provoz stanice.
Slabý signál
Malé pokrytí signálem v Česku. Z1 nebyla dostupná ve všech tzv. multiplexech. Plošná, celorepubliková přítomnost sice něco stojí, ale nyní se zdá, že zrovna tady Z1 šetřit neměla.
Dramaturgická nevyrovnanost
Nesrozumitelnost, kterou Z1 (často s P.R. podtextem) předváděla, často volala až do nebe. Diskuse nad budoucností bratislavské burzy nebo jednobarevné vysvětlování, proč americký Fed tiskne peníze (kvantitativní uvolňování), byly jen malou ukázkou nesrozumitelnosti a elitářství, s kterými Z1 nikdy nemohla prorazit. Světlou výjimkou byly víkendové dokumenty, které byly nesporně kvalitní, ale přesto zaostávaly za nabídkou například kabelových televizí, které dokumentárně zaměřených programů mají celou řadu.
Hrajeme si na CNBC
"Z1 je česká CNBC," zaznívalo často od moderátorů a vedení Z1. I když opomeneme malý český mediální rybník, byla zpravodajská Z1 k formátu CNBC vzdálená zhruba deset světelných let. Moderátoři a editoři CNBC mají v drtivé většině dlouholeté zkušenosti především z investičního bankovnictví, které dokážou s nadhledem, humorně a edukativně nabídnout divákovi. Roční působení na pozici analytika v bance nebo zkušenosti s prodejem životních pojistek však fundovaného moderátora ekonomického vysílání ještě nestvořily.
Čteme z čtečky
Drtivá většina ekonomického zpravodajství byla divákovi "reprodukována" četbou ze čtecích zařízení, bez kterých moderátoři nedali ani ránu. Jejich fixování na tzv. čtečku bylo až uhrančivé. Podobně zaměřené finanční kanály v zahraničí tento hendikep nemají, a proto je vysílání daleko atraktivnější.
Moderátoři bez názoru
Minimální interakce s divákem a vlastní názor moderátorů chyběl na televizi Z1 od samého začátku. Ani nový management pod vedením Zdeňka Šámala v tomto poli, když opomeneme moderovaný blok investigativního novináře Miroslava Motejlka, nic neudělal, možná udělat nechtěl. Otázkou je i to, zda by moderátoři zvládli těžší byznys nebo burzovní témata, protože většina z nich neměla potřebné zkušenosti z předchozí praxe.
Bez breaking news
"Neviděl jsem, že by Z1 někdo citoval, v zásadě jen opisují zprávy tiskových agentur. Do hloubky nejdou, a kvůli svému akcionáři asi ani nikdy nepůjdou. Televize může prorazit jen díky silným breaking news," řekl v rozhovoru pro Investiční web šéfredaktor projektu Českápozice.cz a jeden z nejzkušenějších novinářů v Česku István Léko. Něco na to rozhodně bude.
Otázkou je kam nyní přepnou bývalí diváci zpravodajské televize Z1. Ti, kteří milovali dokumenty, zkusí zalovit v pestré nabídce kabelových televizí, ti kteří sledovali například odpolední nebo večerní byznys blok na Z1, možná přepnou na ČT24, která však dává burzovnímu zpravodajství a ekonomice obecně v rámci nového schématu méně prostoru.
Investičně zaměřený "ex-divák Z1" nemusí, a také nejspíš hledat nebude v televizi. Finanční a investičně laděné weby mu tyto informace nabídnou rychleji a srozumitelněji, nemluvě o finančně zpravodajských aplikacích pro chytré mobilní telefony. Kromě toho některé finanční portály umí jít do hloubky a nabízí vlastní analýzy a rozhovory včetně videozpravodajství.
Petr Novotný, šéfredaktor investicniweb.cz
Cílová skupina v mlze
Pro koho vlastně Z1 vysílala, se možná ptali nejen sami diváci, ale po celou dobu existence televize také řada marketingových a mediálních expertů. Špatně definovaná cílová skupina byla nejspíš hlavním důvodem, který Z1 zlomil vaz.
Mismanagement
Mismanagement je anglické slovo, které nejlépe vyjadřuje kritické chyby v řízení a hospodaření televize Z1. Velké oči měl již předchozí ředitel Martin Mrnka, který za cenu dvojnásobných platů než u konkurence a často "umělé zaměstnanosti" nafoukl provozní režii Z1 do stratosféry.
Ani nástup Zdeňka Šámala, jehož profesní kariéra v televizním a mediálním byznysu patří bezesporu k nejhutnějším (rozjížděl a řídil slovenskou zpravodajskou stanici TA3 i ČT24), nebyl Z1 moc platný. Snížit náklady propuštěním poloviny zaměstnanců k pojmenování “krizový manažer” nestačí. Krizový manažer by neměl umět jen rozumně osekat osobní náklady, ale přinést především životaschopnou obchodní a dramaturgickou vizi, což se bohužel nestalo.
Peoplemetr rozhoduje
Reklamní trh byl, je a nejspíš bude stále upnutý ke statistice tzv. peoplemetrů. Podle nich se více méně rozdělují reklamní rozpočty v Česku. Peoplemetrům se Z1 bránila od samotného vzniku a poukazovala na své výzkumy sledovanosti, které občas ukazovaly na share (podíl na trhu) podobný jako u konkurenční ČT24. Tohoto podílu (zhruba 4-6 procent) však podle předních odborníků na reklamu v Česku nikdy nedosáhla a sledovanost se pohybovala pod jedním procentem, což inzerenty bohužel moc nenaláká. Hlavní akcionář nemohl donekonečna dotovat provoz stanice.
Slabý signál
Malé pokrytí signálem v Česku. Z1 nebyla dostupná ve všech tzv. multiplexech. Plošná, celorepubliková přítomnost sice něco stojí, ale nyní se zdá, že zrovna tady Z1 šetřit neměla.
Dramaturgická nevyrovnanost
Nesrozumitelnost, kterou Z1 (často s P.R. podtextem) předváděla, často volala až do nebe. Diskuse nad budoucností bratislavské burzy nebo jednobarevné vysvětlování, proč americký Fed tiskne peníze (kvantitativní uvolňování), byly jen malou ukázkou nesrozumitelnosti a elitářství, s kterými Z1 nikdy nemohla prorazit. Světlou výjimkou byly víkendové dokumenty, které byly nesporně kvalitní, ale přesto zaostávaly za nabídkou například kabelových televizí, které dokumentárně zaměřených programů mají celou řadu.
Hrajeme si na CNBC
"Z1 je česká CNBC," zaznívalo často od moderátorů a vedení Z1. I když opomeneme malý český mediální rybník, byla zpravodajská Z1 k formátu CNBC vzdálená zhruba deset světelných let. Moderátoři a editoři CNBC mají v drtivé většině dlouholeté zkušenosti především z investičního bankovnictví, které dokážou s nadhledem, humorně a edukativně nabídnout divákovi. Roční působení na pozici analytika v bance nebo zkušenosti s prodejem životních pojistek však fundovaného moderátora ekonomického vysílání ještě nestvořily.
Čteme z čtečky
Drtivá většina ekonomického zpravodajství byla divákovi "reprodukována" četbou ze čtecích zařízení, bez kterých moderátoři nedali ani ránu. Jejich fixování na tzv. čtečku bylo až uhrančivé. Podobně zaměřené finanční kanály v zahraničí tento hendikep nemají, a proto je vysílání daleko atraktivnější.
Moderátoři bez názoru
Minimální interakce s divákem a vlastní názor moderátorů chyběl na televizi Z1 od samého začátku. Ani nový management pod vedením Zdeňka Šámala v tomto poli, když opomeneme moderovaný blok investigativního novináře Miroslava Motejlka, nic neudělal, možná udělat nechtěl. Otázkou je i to, zda by moderátoři zvládli těžší byznys nebo burzovní témata, protože většina z nich neměla potřebné zkušenosti z předchozí praxe.
Bez breaking news
"Neviděl jsem, že by Z1 někdo citoval, v zásadě jen opisují zprávy tiskových agentur. Do hloubky nejdou, a kvůli svému akcionáři asi ani nikdy nepůjdou. Televize může prorazit jen díky silným breaking news," řekl v rozhovoru pro Investiční web šéfredaktor projektu Českápozice.cz a jeden z nejzkušenějších novinářů v Česku István Léko. Něco na to rozhodně bude.
Otázkou je kam nyní přepnou bývalí diváci zpravodajské televize Z1. Ti, kteří milovali dokumenty, zkusí zalovit v pestré nabídce kabelových televizí, ti kteří sledovali například odpolední nebo večerní byznys blok na Z1, možná přepnou na ČT24, která však dává burzovnímu zpravodajství a ekonomice obecně v rámci nového schématu méně prostoru.
Investičně zaměřený "ex-divák Z1" nemusí, a také nejspíš hledat nebude v televizi. Finanční a investičně laděné weby mu tyto informace nabídnou rychleji a srozumitelněji, nemluvě o finančně zpravodajských aplikacích pro chytré mobilní telefony. Kromě toho některé finanční portály umí jít do hloubky a nabízí vlastní analýzy a rozhovory včetně videozpravodajství.
Petr Novotný, šéfredaktor investicniweb.cz