Střípek do mozaiky aneb O paměti Miloše Zemana
Miloš Zeman je prý obdarován sloní pamětí. Nevím, co je na tom pravdy, v každém případě však je jeho paměť často výběrová, účelová nebo manipulativní. A když se mu to hodí, bez ohledu na následky. Přehlídkou takové výběrové, účelové a manipulativní paměti je i jeho sebeoslavná knížka Jak jsem se mýlil v politice z roku 2005.
Miloš Zeman mi v ní věnoval dva krátké odstavce. V nich mimo jiné tvrdí, že zavedení nucené správy v IPB a následný prodej podniku IPB byly nutným krokem, avšak že “navazující kroky týkající se bleskového prodeje IPB a rozsah poskytnutých státních záruk” v něm vyvolávaly postupně “stále větší pochybnosti” a to, že “ponechal tyto operace plně v rukou tehdejšího ministra financí Pavla Mertlíka” byla jeho “osobní chyba”.
Skutečnost – a je to snadno dohledatelné – byla jiná, než jak jí pan Zeman líčí. Rozsah poskytnutých státních záruk schválila vláda svým usnesením č. 622 z 15. června 2000, tj. několik hodin před uvalením nucené správy v IPB Českou národní bankou. Miloš Zeman pro toto usnesení hlasoval. Následně, 21. června, vláda schválila konkrétní postup, kterým byly státní záruky realizovány, a všechny ostatní kroky, které jsem uskutečnil při naplňování usnesení č. 622. A to usnesením č. 644 z r. 2000. Zároveň usnesením č. 645 z r. 2000 vláda schválila zásady smluv o státní záruce a o její kompenzaci uzavřených mezi Ministerstvem financí a ČSOB, a to včetně dohody o restrukturalizaci a ručení mezi Konsolidační bankou a ČSOB obsažené v smlouvě o státní záruce. Miloš Zeman hlasoval i pro obě tato usnesení. Žádné jiné moje “navazující kroky” či “operace” mimo úkolů uložených mně vládou usnesením č. 622 a splněných způsobem popsaným a schváleným usneseními č. 644 a 645 neexistovaly.
Proč se nyní vracím k této dvanáct let staré historii a k její o pět let mladší páně Zemanově nepravdivé a silně účelové interpretaci? Nejde o osobní uraženost či cosi na ten způsob. Ničím takovým netrpím. Pan Zeman je favorit prezidentských voleb. Měl by jako vážný uchazeč o funkci hlavy státu dbát zájmů České republiky a chránit je. Svým nepravdivým textem z r. 2005 však zájmy České republiky poškodil: jeho nepravdivé vyjádření výtečně posloužilo právním zástupcům protistrany v následných arbitrážích mezi Salukou a Českou republikou k oslabení právní pozice České republiky.
Pavel Mertlík
(v letech 1998 – 2001 místopředseda vlády a 1999 – 2001 ministr financí ve vládě Miloše Zemana)
Miloš Zeman mi v ní věnoval dva krátké odstavce. V nich mimo jiné tvrdí, že zavedení nucené správy v IPB a následný prodej podniku IPB byly nutným krokem, avšak že “navazující kroky týkající se bleskového prodeje IPB a rozsah poskytnutých státních záruk” v něm vyvolávaly postupně “stále větší pochybnosti” a to, že “ponechal tyto operace plně v rukou tehdejšího ministra financí Pavla Mertlíka” byla jeho “osobní chyba”.
Skutečnost – a je to snadno dohledatelné – byla jiná, než jak jí pan Zeman líčí. Rozsah poskytnutých státních záruk schválila vláda svým usnesením č. 622 z 15. června 2000, tj. několik hodin před uvalením nucené správy v IPB Českou národní bankou. Miloš Zeman pro toto usnesení hlasoval. Následně, 21. června, vláda schválila konkrétní postup, kterým byly státní záruky realizovány, a všechny ostatní kroky, které jsem uskutečnil při naplňování usnesení č. 622. A to usnesením č. 644 z r. 2000. Zároveň usnesením č. 645 z r. 2000 vláda schválila zásady smluv o státní záruce a o její kompenzaci uzavřených mezi Ministerstvem financí a ČSOB, a to včetně dohody o restrukturalizaci a ručení mezi Konsolidační bankou a ČSOB obsažené v smlouvě o státní záruce. Miloš Zeman hlasoval i pro obě tato usnesení. Žádné jiné moje “navazující kroky” či “operace” mimo úkolů uložených mně vládou usnesením č. 622 a splněných způsobem popsaným a schváleným usneseními č. 644 a 645 neexistovaly.
Proč se nyní vracím k této dvanáct let staré historii a k její o pět let mladší páně Zemanově nepravdivé a silně účelové interpretaci? Nejde o osobní uraženost či cosi na ten způsob. Ničím takovým netrpím. Pan Zeman je favorit prezidentských voleb. Měl by jako vážný uchazeč o funkci hlavy státu dbát zájmů České republiky a chránit je. Svým nepravdivým textem z r. 2005 však zájmy České republiky poškodil: jeho nepravdivé vyjádření výtečně posloužilo právním zástupcům protistrany v následných arbitrážích mezi Salukou a Českou republikou k oslabení právní pozice České republiky.
Pavel Mertlík
(v letech 1998 – 2001 místopředseda vlády a 1999 – 2001 ministr financí ve vládě Miloše Zemana)