James de Candole v blogu „Konečná pro Daniela Křetínského“ (24.1. 2013) opět jasně dokazuje, že podnikání jeho agentury je převážně založeno na aktivistické podpoře finančníka Pavla Tykače a jeho těžební firmy Czech Coal. Nepřekvapuje proto, že ve svých publicistických aktivitách rezignoval na argumentační logiku.

De Candole ve své stati jásá nad tím, že se Czech Coalu zřejmě podaří smluvně prosadit do Elektrárny Počerady (ČEZ) hnědé uhlí zdražené na téměř dvojnásobek současné tržní úrovně. S uspokojením konstatuje, že „na otevřeném trhu to povede ke zvýšení ceny veškerého hnědého uhlí domácí provenience“. A v euforii z toho pak velmi „přátelsky“ dovozuje, že tento cenový skok paliva povede k vymazání Energetického a průmyslového holdingu (EPH) z domácího trhu …

Takové závěry pana Candole jsou ovšem značně pochybené a cynické. Skutečnost je totiž taková, že hlavním poraženým v důsledku zvýšení ceny uhlí budou odběratelé tepla z hnědouhelných tepláren, tedy stovky tisíc domácností v zemi, na které zdražení paliva dopadne nejvíce, respektive nejhůře z pohledu rodinných rozpočtů.

Nepopiratelným faktem je, že zisky těžební společnosti Czech Coal jsou již dnes – ve svém oboru - vysoce nadprůměrné. V případě, že Pavel Tykač se svým cenovým požadavkem v ČEZu uspěje, zvedne se ziskovost Czech Coal na v branži ojedinělou a rekordní úroveň. De Candole pak zřejmě bude jásat ještě víc, zatímco odběratelům tepla v celé zemi při pohledu na fakturu zbydou jen oči pro pláč.

Z blogu Jamese de Candole a zejména z výkřiků typu: „dohoda ČEZ a Czech Coal na zvýšení cen uhlí bude začátkem fungování trhu“, „uměle stlačená cena hnědého uhlí“ či „EPH je černý pasažér“, je krystalicky čistě patrná neznalost reálií domácí energetiky, a nebo - ještě hůře - snaha tuto realitu zamlžit či účelově ohnout dle potřeb a zájmů kohosi v pozadí.

Pokud by na problém nahlížel objektivně, musel by snadno pochopit, že přesun téměř veškeré těžby uhlí z lomu Vršany, na níž má Czech Coal licenci, do počeradské elektrárny (ČEZ) povede k prohloubení nedostatku uhlí na domácím trhu. Nezávislí hnědouhelní výrobci tepla či elektřiny (a těch jsou u nás desítky), zejména potom menší energetiky včetně těch podnikových (závodních), budou mít fatální problém zajistit udržení výroby tepla pro spotřebitele. Všichni beze zbytku pak – s výjimkou ČEZ – budou nuceni ukončit samostatnou výrobu elektřiny. Jediným producentem elektřiny u nás pak skutečně zůstane pouze ČEZ.

Je absurdním paradoxem, že právě de Candole, který uplynulé roky zasvětil doslova svaté válce proti silnému postavení ČEZu na domácím trhu, nyní nejenom tleská, ale přímo umetá cestičku vývoji, který by toto postavení ČEZu na trhu s elektřinou ještě posílil! Jaká to změna v postojích praporečníka antičezovské intifády… Inu, účel a Czech Coal světí prostředky.

Tvrdit, že cena hnědého uhlí v Česku je „uměle stlačena“ (dolů), může skutečně jenom ten, kdo se účelově a s vidinou prospěchu snaží prosadit opak, tedy zvýšení ceny paliva pro teplárny a následné zdražení tepla pro odběratele. Lidé z branže totiž vědí, že například cena hnědého uhlí v sousedním Německu je dnes zhruba stejná, jako aktuální tržní cena v ČR. Snad ani neobjektivní lobbista nemůže německý trh považovat za „uměle stlačený“, natož okrajový či nerelevantní.

Jak ostatně plyne i z tohoto článku, veškeré smyšlenky pana Candole o luxusních (myšleno bezpracných?) ziscích EPH získávaných výměnou za podporu ČEZ, jakož i zmatečné poznámky o „free riderství“ EPH jsou ve skutečnosti pouze nepovedenou nadsázkou autora, jenž zaměňuje příčinu s následky a pravdu si plete s vlastním přáním.

Daniel Častvaj
Ředitel marketingu a komunikace Energetického a průmyslového holdingu (EPH)