Nevybráno. To je jasný závěr výběrového řízení na generálního ředitele státního podniku Lesy ČR.

Bez jakýchkoli dalších informací ze strany ministra zemědělství je to ve světle skutečnosti celkové situace v oboru a stavu agend státního podniku to jediné, logické a správné rozhodnutí.

Nechci rozvíjet spekulace nad účelovostí výběrového řízení, jeho nestandardním průběhem či nekompetentnosti výběrové komise a náměstka pro lesnictví v posuzování koncepcí kandidátů. Ani kvalita koncepcí či odbornost kandidátu nejsou důvodem ke spekulacím a pocitům křivdy, či snad urážky celého lesnického stavu. Určitě však stojí za zmínku důležitější faktory, ve světle kterých je výsledek rozhodnuti pana premiéra a ministra zemědělství pana Bendla velmi racionální i když jejich postup ve výběrovém řízení je problematický.

Pokud nějaké selhání existuje, tak je v osobní rovině každého lesníka a zejména managementu státního podniku Lesy ČR jako celku.

Především a ze všeho nejvíce je za neúspěchem kandidátů ve výběrovém řízení velmi slabá lesnická komunikace a kompetentnost lesníků jako profese. Zejména v rámci státního podniku se vytvořila určitá rezistence ve snaze kriticky řešit vnitřní a hlavně vnější problémy v celém oboru. U podnikatelů v lesnictví se nedá očekávat široká lesnická odbornost soustředěná na čistě lesnické souvislosti hospodaření státu. Bez profesionální a odborné akcentace lesnických problémů a jejich ekonomiky, je role jakéhokoli kandidáta snadno znevěrohodněná jakoukoliv skupinou odlišných zájmů. Česká lesnická společnost, zaměstnanci státního podniku LČR či VLS, ÚHÚL a v neposlední řadě i lesnická sekce ministerstva zemědělství, neposkytují dostatečně kritická témata a na ně navázané řešení.

Místo toho se posledních 10 let komunikuje spor lesnických podnikatelů a státního podniku v závojích zájmů o dříví, majetek státního podniku, politických zájmů a korupčních zájmů s čistě mocenskou perspektivou ovládnutí jak obchodu dříví, finančního a jiného majetku a podstaty státní správy lesa.
Těch pár jedinců, kteří se kdy odvážili vyslovit kriticky do vlastních řad se ztrácí v bludišti tvořeném čistě ekonomickým zájmem bez rozlišení kvality tohoto zájmu. Odborná a profesionální komunikace uvnitř LČR, je velmi slabá a vyhýbá se skutečným problémům. Pokud už takové téma vznikne (jako NLP), tak jsou závěry a doporučení ignorovány a lesníci na to v podstatě nijak nereagují. Scházející hospodářská strategie jak podniku, tak státu ani nemůže nic jiného vygenerovat. To je další rozměr nahrávající zrušení výběrového řízení. Nemám-li znalosti o problémech, nemohu ani vybrat správná řešení.

Ekonomický zájem ovládl na celých 20 let lesnictví.

Ekonomika však není podstatou lesnictví, ale nástrojem měření efektivity a účinnosti aplikace znalostí do specifického ekosystému a hospodářské využití lesů je doplňkem. Je velkou škodou na budoucnosti, když se zaměstnanci státního podniku LČR myšlenkově transformovali z lesníků na zaměstnance podniku s dobrou mzdou za málo odpovědnosti.

To je však jenom část celého problému ve výběru GŘ. V rámci oboru a zejména mezi zaměstnanci státního podniku je dostatek velmi silných profesionálů. Problémem je absence a ignorace procesu výchovy talentů neboli kádrů. Nebyl-li pan ministr spokojen s doporučením komise, tak to jednoznačně souvisí jak s nekompetentností komise, tak samozřejmě chybějícího procesu uvnitř resortu, který by měl systematicky hledat talenty a budovat jejich zásobu. To je odpovědnost státu pod zákonem o lesích. Roli komise si musí zodpovědět její tvůrce. Scházející proces růstu kvalifikace je spíše chybou v celém systému.
Výběr GŘ státního podniku LČR musí udělat především lesníci. Neexistuje-li jasná a odborně silná názorová platforma lesníků, tak nemůže být ani jasný a silný „nezávislý“ kandidát. Když se o to nepostarají sami lesníci, tak to udělá někdo za ně. Například dominantní podnikatelské skupiny či pavučiny politických a korupčně mocenských zájmů. Role ministra zemědělství by byla mnohem snazší, pokud by existovala jasná názorová a odborně kompetentní komunikační platforma budoucí podoby lesnictví v ČR. Ministr zemědělství by měl jinou roli, pokud by měl k dispozici jasnou koncepci rozvoje celého odvětví. Lesníci nemohou být ignorování při výběru náměstka pro lesnictví, aby lesníky zastupoval skutečně kvalitní státní úředník se znalostí a odborností vidět souvislosti. Selhání výběrové komise, tak zcela padá na náměstka ministra zemědělství a pokud náměstek pro lesnictví nebyl schopen doporučit vhodné kandidáty, tak tam nemá co dělat. Je to jeho systémové selhání.

Odborná platforma lesníků v České lesnické společnosti či ve státním podniku se musí více osamostatnit. Jinak zanikne, nebo ji musí nahradit zcela nová generace zájmů. A lesnictví se jako odbornost rozplyne do ekologie, myslivosti a krajinářství na pozadí středních odborných lesnických škol a učilišť.
Doufejme, že pokračování výběrového řízení nebude mít titul „Konec lesníků v Čechách“.

Ing. Robert Babuka, MBA
Absolvent lesnické fakulty v Brně, správce lesnických fondů a manažer v holdingu CE WOOD, zakladatel oborového informačního servisu CZECHTIMBER, člen ČLS, Asociace českých nábytkářů, manažer ABC WOOD, vicepresident Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmylsu a člen týmu hospodářské politiky Rady hospodářské a sociální dohody ČR