Přitvrdit represi v pasťácích je cesta do pekel, pane ministře

05. 05. 2014 | 11:48
Přečteno 5634 krát
PhDr. Marcel Chládek
Ministr školství České republiky 4. května 2014

Vážený pane ministře,

v tisku jsem se dočetl o vaší návštěvě ve výchovném ústavu Králíky, kam jste se dostavil, abyste se sám informoval na místě, jak je možné, že dva svěřenci tohoto ústavu surově napadli vychovatele. Nechtěl bych se vyjadřovat k tomuto případu, který neznám a informace mám pouze z tisku. Rád bych se s Vámi ale podělil o zkušenost, kterou mám s tímto ústavem.

V Dětském výchovném ústavu Králíky jsem pobýval v roce 1994, vydávaje se za studenta psychologie a budoucího vychovatele. Zážitky, které jsem tam nasbíral, sloužily k práci na scénáři filmu Marian. V tomto ústavu a s jeho svěřenci jsme také natáčeli stěžejní období Marianova dětství. Králíky byly historicky považovány za jedno z nejhorších zařízení v Československu a všichni chovanci dětských výchovných ústavů z něj měli strach. Oprávněně. Žili tady skuteční malí zločinci, psychiatricky nemocné děti, ale také úplně normální kluci, kteří prostě měli smůlu, že se narodili (z velké většiny) jako Romové a že byli odebráni své rodině. Takzvaná „ústavní péče“ měnila jejich životy v peklo, křivila jejich charaktery, důsledně je kriminalizovala a postupně zařazovala do dalších, stále horších zařízení vězeňského typu. Jednou z těchto dětských trestnic byly právě Králíky. Panovaly zde ty nejhorší zákony dvojité šikany: týrání a sexuální zneužívání, páchané mazáky. A zvůle a násilí, které praktikovala část vychovatelů. Samozřejmě, stejně tak jako byla mezi chovanci celá řada hodných kluků či naprosto neškodných chudáků, jimž byly programově ničeny už tak těžké životy, i mezi vychovateli se našli vedle tvrdých a chladných autorit, cyniků a vyhořelých zaměstnanců i vychovatelky a vychovatelé, kteří svou práci mysleli velmi dobře a snažili se ji dělat poctivě. Celkové nastavení instituce však vedlo k tomu, že v daném systému nemohl uspět nikdo. Vychovatelé tu byli od toho, aby pomocí síly a vojenského pořádku „drželi ty hovna pod pokličkou, aby nevytekla ven“, jak se tu s oblibou říkalo ve sborovně. Historie ústavu byla plná historek o násilí, napadení vychovatelů, pokusů o vraždy. Jeden takový pokus o zabití je jedním ze zásadních bodů osudu hrdiny filmu Marian. Film ukazuje, jak a proč k tomuto činu došlo, popisuje, kam až vede citová deprivace, kterou ústavy tohoto typu generují. Děj Mariana se sice odehrává v komunistické minulosti, nicméně si je třeba klást otázku, zdali je tato minulost zcela minulostí a zdali genius loci těchto institucí nepřetrvává i po tolika letech.

V době, kdy jsem poznal Králíky, post-­revoluční doba částečně rozvolnila svou represivní sílu, svěřenci dostali nové teplákové soupravy s nápisem Dreams, nemuseli již tak často a nesmyslně na rajóny, směli trávit volný čas na televizní místnosti. Vychovatelé mínili, že když jim „ten šašek Havel zakázal ty hajzly nechat makat a trestat, ať si hnijou na klubovně.“ Za kapesné si směli půjčovat pornografii na VHS. Na noc si kazety odnášeli někteří vychovatelé a vychovatelky, a mohli tak zadarmo objevovat výdobytky čerstvě nabyté svobody. Sociologický profil chovanců se měnil, bylo tu více bílých dětí z běžných rodin. Byl tu jeden mladý vrah, ne-li dva, byl tu ale i psychotik, který občas nerozlišoval mezi realitou a snem. Katolická církev se dostavila na pár odpolední a usoudila, že zde s ničím nepomůže, jelikož svěřenci jsou nenapravitelní. A tak v době, kdy jsem v Králíkách pobýval, se tam rozmáhal satanismus. Jeho vyznavači se tam prostě nějak dostali. Pro nudící se děti a adolescenty to byla jediná forma duchovna, které jim bylo nabízeno a které je tudíž mohlo vzrušit. Nebyl to výraz sklonu ke zlu. Nic jiného kromě nudy jim nabízeno nebylo. Jestliže byla doba rozvolněná, represivní prvky pokračovaly: samotky – která je vidět ve filmu Marian -­‐ se všichni obávali, sám jsem asistoval jedné velmi napínavé internaci na tuto kobku. Stříhání dohola sice již nebylo součástí trestu, ale těm, kteří si tradičně pořezali na izolaci předloktí, byla však i nadále sypána do ran sůl, aby si to příště rozmysleli. Podobná scéna figuruje v mém filmu, natočená zcela podle reality. Film je dostupný na Youtube, můžete se podívat na scény odehrávající se mezi 40 - 44 minutou filmu.

Tehdejší vedení Ústavu bylo ke mně velmi vstřícné. Stejně tak vychovatelé. Byli přátelští, ochotní, jak v době mých scénáristických příprav tak při natáčení. Dělili se se mnou o své zkušenosti a o své názory. Dozvěděl jsem se například, že „čím je to černější, tím to je blbější, tím to má větší péro a myslí to jen na šoustání, na rozmnožování a na znásilňování.“ A že svěřenci jsou natolik nenapravitelní, že by bylo nejlepší je používat jako „dárce“ orgánů na transplantace pro způsobilé a pracovité občany… Bylo to myšleno naprosto vážně, s upřímnou dávkou filantropie. Občas se pilo bílé víno z čajových hrnků, čas se neskutečně vlekl, kluci se nudili a nejčastější druh komunikace s nimi bylo řvaní. Do toho všudypřítomný pach špatně vyvětraného jídla, špatně mytých ústních dutin a velmi specifického erárního smradu, který se snad zažral až do morku zdí. Králíky, stejně tak jako mnoho dalších ústavů tohoto druhu, byly pouze přípravkou na kriminál. Nikdo už neuměl věřit něčemu jinému. Ani vychovatelé, kteří z toho důvodu nevychovávali, ani kluci, kterým bylo díky této temné jistotě, která je měla čekat, všechno úplně jedno.

Programové ničení životů ostatně začínalo již v diagnostických ústavech, kde mi v roce 1995 (tedy již ne v dobách hlubokého komunismu) řekla ředitelka o šestnáctiměsíčním Romovi, tančícím pod sprchou, že je to věčná škoda, že poroste pro šibenici.

Přestože jsem v Králíkách zažil mnoho deprimujících chvil, prožil jsem tam i mnoho silných a krásných zážitků. Pro mnohé kluky ve věku dvanácti až šestnácti let jsem byl vůbec první člověk, který je bral vážně, zajímal se o ně, poslouchal je. Letní noci jsme trávili na parapetech oken otevřených do noci. Mluvili jsme o snech, o duších, o kouzlech, o rodičích, o prarodičích na Slovensku, o tom jak probíhal život dětí z rozvrácených rodin. Z mnohých kluků šla touha po dobru. Touha po nekonfliktním životě. Prahli po tom, aby je někdo měl rád. Někteří z nich se stali herci v mém filmu. Filmování v Králíkách proběhlo v nejlepší srdečné atmosféře a v tichosti, nebyl sebemenší problém točit kontaktním zvukem, přestože v ústavu v té době žily celé desítky chovanců. Pouze poslední den kluci chytli poštolku a umlátili ji a postarali se o to, abychom se o tom všichni dozvěděli. Byl to jejich prostředek, jak nás znechutit a zrušit tím naši chuť se s nimi loučit. Deprivanti mají svůj styl, jak se vyhnout emoci a náhle ohrožujícím citům.

Dnes se dozvídám z Respektu o „Temném příběhu z pasťáku“. Nechci nikomu sahat do svědomí, jsem si vědom toho, že od mé zkušenosti z Králíků uplynulo devatenáct let a většina vychovatelů, které jsem poznal, je již v penzi. Na druhé straně ale víte stejně dobře jako já, že zakořeněné zvyky a metody mají tuhý kořínek. Co se vlastně změnilo či nezměnilo v dalších ústavech jako je Višňová, Nový Jičín, Načeradec, Kamenná Lhota atd., jejichž samotný název vyvolává mráz v zádech u těch, kteří se jen kdy dostali na pár hodin za jejich brány?

Po návštěvě ústavu v Králíkách říkáte, že „přílišné sblížení mezi chovanci a zaměstnanci atmosféře nepomůže“, že „chovanci nabudou dojmu, že si mohou vše dovolit“. Od vás, bývalého učitele a poté místopředsedy Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva mne to velmi překvapuje. Jak si, prosím, představujete výchovu dítěte a pubescenta, který nemá mít bližší vztahy se svými vychovateli? Na čem jiném může být založena výchova než na přátelském a blízkém vztahu, který umožňuje mladšímu identifikovat se s dospělým? Jste si, coby odborník, jist, že další represivní opatření budou řešením? Ta přeci v těchto ústavech selhávají již více než padesát let. Vy sám nejlépe víte, že opravdu nebezpečných jedinců a zrůd se rodí na světě relativně málo. Ty ostatní si společnost vychovává sama.

28. května budu mít shodou okolnosti v Praze premiéru filmu Cesta ven. Srdečně Vás na toto promítání zvu. Přijdete-li, uvidíte příběh, který vypráví o situaci populace, jejíž osud je pro velkou většinu z nich přímo či nepřímo spojen s převýchovou v dětských kriminálech. Rád vás seznámím s herci filmu. Někteří z nich mají s „ústavní výchovou“ dlouholeté zkušenosti. Po projekci by Vám mohli vyprávět o tom, co byl, a asi bohužel možná ještě částečně je život ve výchovných ústavech. Lidí, kteří se zajímají o tyto otázky, tam ostatně bude více. Mohou Vám dodat fundované názory. Jsem si jist, že pro Vás tato tématika znamená důležitou výzvu a že ji i díky události v Králíkách sledujete s velkou vážností. Pokud by se Vám podařilo zahájit skutečnou reformu neštěstí, kterým jsou výchovné ústavy, a byl schopen dokončit definitivní odstranění zla, které v nich může panovat, jednalo by se o velmi důležitý a skvělý čin, za který byste na sebe mohl být po zásluze hrdý.

Tento dopis vám posílám otevřený, jelikož se domnívám, že jeho téma může zajímat širší veřejnost.

Se srdečnými pozdravy

Petr Václav

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

čert }:o) napsal(a):

Petr Václav
Čím to, že mě to nepřekvapuje?
Je to ale velká síla. Člověk je
krutý. Nejkrutější ze všech živočichů.
Díky za blog, myslím, že bude hodně
velká diskuze.
05. 05. 2014 | 11:55

K.V napsal(a):

Jistě, nejlepší je když chovanci vraždí vychovatele bodnutím šroubováku do krku a ředitel jim smí jen zakázat večerníček, když bude tvrďák tak i na 3 večery
05. 05. 2014 | 11:56

strýc virus HxNx napsal(a):

člověk není nejkrutější ze všech živočichů. krutost, tj určitý druh systematičnosti, sebou přináší až rozum. ne nadarmo se někdy používala "metafora", že je to ďáblův "vynález"-
režisér Václav je možná talentovaný a každopádně cílevědomý umělec, ale ve svém blogu směšuje řadu problémů dohromady.
z čeho asi jsou ti vychovatelé vyhořelí? (asi ze směšně nízkých platů). věřím, že mladí cigáni touží po tom, aby je měl někdo rád a možná i po začlenění do většinové společnosti (??). ale oni mají především jinou mentalitu. neumějí si odepřít "odměnu", je-li příležitost. naplňují většinou definici osobnosti emočně nestabilní, nezdrženlivé. za to ale nemůže většinová společnost, ale genotyp cigánstva.
05. 05. 2014 | 12:25

Honza II napsal(a):

Marián bude asi podobný paskvil, jako všechny filmu, které tak vehementně dokazují, jak hodní Romové jsou terorizování zvrhlou většinovou společností.
Přece do ústavu v Králíkách jen tak svévolně nějaké dítě nezavřou. Ale tohle autor nějak ÚMYSLNĚ nám ve svém textu zapomněl sdělit. Potom každý trochu samostatně myslící člověk musí jeho úvahy brát za polopravdy.
Otázkou zůstavá, proč takto někteří "umělci" neobjektivně prezentují realitu. Podle mě tím jednoznačně docilují ještě menší míry pochopení této problematiky ve společnosti. Ovšem hlavně, že jejich umělecké produkty mají správně demagogické vyznění, aby tak získali peníze z nějakého grantu.
05. 05. 2014 | 12:27

Libertad napsal(a):

No základní chybu vidím v tom, že v jednom ústavu se vedle sebe nacházejí -a jsou spolu nuceni žít-, na jedné straně vrah a psychotik, na druhé straně, nevinní kluci, kteří májí smůlu, že nemají rodiče, respektive že se státu jeví lepší strčit děti do ústavu, než rodině přispět stejnou rozpočtovanou částkou pro pobyt v ústavu, aby rodina mohla být spolu.

S pozdravem

Sidoonio Libertad
05. 05. 2014 | 12:38

gaia napsal(a):

dovolím si poučit, že na citát ''drželi ty hovna pod pokličkou, aby nevytekla ven“,
má copyright americký spisovatel Evan Hunter a objevilo se poprvé v jeho knize Džungle před tabulí o americkém školství 50. let, u nás vydané na přelomu 70. a 80. let.
Často si ho říkali učitelé v našich sborovnách , aby se uklidnili, že jejich kolegové v zámoří na tom mohou byt ještě hůř, než zdejší a i když to vypadá, že jejich práce nemá žádný smysl, tak alespoň nějaký v tom našli a uchránili se před vyhořením Chtěli jsme dohnat a předehnat Ameriku,můžem být spokojeni, v tomto oboru se nám to podařilo.
05. 05. 2014 | 12:45

strýc virus HxNx napsal(a):

gaia

Hunterovi se jistě ulevilo, když místo před tabulí nebo vedle ní mohl opustit a začít se úspěšně živit detektivkami, kde si mohl psát, co jej napadlo a ne se krušně vyrovnávat s každodenní realitou agresivního adolescentního černošstva.
05. 05. 2014 | 12:58

gaia napsal(a):

Kdo někdy učil, pak neshledává nic závadného na tvrzení ministra
přílišné sblížení mezi chovanci a zaměstnanci atmosféře nepomůže“, že „chovanci nabudou dojmu, že si mohou vše dovolit“.

vztah učitel žák vždy musí zůstat v rovině interpersonální, což pochopitelně nevylučuje přátelsky a vřelý přístup.Odstup se však musí zachovávat z profesionálního hlediska.Je to výhodné pro obě strany.
05. 05. 2014 | 13:22

strýc virus HxNx napsal(a):

samozřejmě, pokud tam ten odstup není, boj o získávání výhod se rozběhne zcela bez skrupulí, pak jsou z toho třeba i ty pověstné sexuální žákovsko-učitelské aféry.
05. 05. 2014 | 13:32

Baba Jaga napsal(a):

Situaci v pasťácích posoudit nedovedu. Už jsem tu určitě psala, že bych ani učit nikdy nechtěla - však nynější pan ministr ve škole také dlouho nevydržel, ale napravovat si školství a výchovu troufá. Uvidíme, kolik a jak toho ve funkci stihne.
05. 05. 2014 | 14:02

Petr napsal(a):

Tohle až tak nesouvisí, ale už léta bych se rád dozvěděl, proč je vlastně v těch dětských domovech a jiných ústavech tolik romů, když se všude tvrdí, jak milují svoje děti.
05. 05. 2014 | 14:08

Zdeněk Brom napsal(a):

Petr Václav:

Kdo jen trochu vidí a je ochoten naslouchat, tak o nevyhovujícím stavu ví. Dají se vyprávět sáhodlouhé tragické, dojemné i veselé příběhy. Dají se popsat chyby atd. To je jedna věc.

Druhou věci je ale řešení.

První úrovní je materiální rovina, aby byly k dispozici vhodné a často i zabezpečené prostory s náležitým vybavením.

Druhou úrovní je personál. Lidé, jednající vstřícně a lidsky, ale zároveň profesionálně a s nutným odstupem a nadhledem, nepadají z nebe. Ti se musí řádně připravit a doslova i vycvičit, čímž jsou myšleny modelové situace a jejich zvládání.

Zažil jsem řadu kolegů, kteří vyhořeli nebo se zhroutili, protože se příliš vžili do jednotlivých osudů. Několik jich spáchalo sebevraždu. Být v takovém prostředí den co den s člověkem pořádně zamává.

Takže tito lidé musí být i náležitě zaplaceni a musí mít zajištěnu i psychologickou péči.

Od pana ministra tedy neočekávám slova: "„přílišné sblížení mezi chovanci a zaměstnanci atmosféře nepomůže“, že „chovanci nabudou dojmu, že si mohou vše dovolit“, ale konkrétní návrhy na řešení. To je třeba.
05. 05. 2014 | 14:20

JAD napsal(a):

Ad Petr:

Podle mého názoru někteří mladí romové "kopírují" počínání starších. Známá pracovala několik let v DDÚ a vždy nás ohromovala neskutečnými zážitky. Jeden za všechny: čtrnáctiletý rom měl na svědomí škody za dva miliony Kč. Tady, podle mého názoru, přátelský přístup není na místě, chlapec jej bude považovat za projev slabosti. Kam to povede? ....
05. 05. 2014 | 14:24

Filuta napsal(a):

Naopak - včera bylo pozdě.
Přitvrdit se musí.
Rozhodně bych neposílal nezletilé vrahy do fešáckých pasťáků, ale do detenčních ústavů s nejtvrdším režimem a bachaři.

Zase jeden, který tady bude plédovat za práva grázlů, jejichž identita musí zůstat skrytá.
Ale kde zůstala práva obětí?
Proč brutální (ať už zletilí nebo nezletilí) vrazi vycházejí vůbec na svobodu, když si jsou znalci jejich nebezpečnosti pro společnost vědomi.
Kolik lidí musí zemřít, aby šla taková zrůda nadosmrti za mříže?
Už mám plné zuby keců "lidskoprávníků" a "humanistů".
Ochrana musí být poskytnuta zdravé společnosti, nikoliv nemocnému odpadu.
05. 05. 2014 | 14:52

Makarenko napsal(a):

Co je na lidech jako Filuta nebo K.V. nejzajímavější: Že se naučili psát.
05. 05. 2014 | 15:02

strýc virus HxNx napsal(a):

Zdeněk Brom

zdravím.
Váš příspěvek mi dává smysl. je to o praktických zkušenostech.
05. 05. 2014 | 15:15

Zdeněk Brom napsal(a):

strýc virus HxNx:

Zdravím též.

Několik let jsem pracoval v ústavu sociální péče. Byla to velmi cenná zkušenost.

Řešení není kupodivu tak složité, jak to vypadá. V této zemi je řada zkušených lidí z oboru, kteří mají představu, jak věci řešit. Stačí s nimi konzultovat a začít budovat funkční systém.
05. 05. 2014 | 15:24

Tom napsal(a):

to Makarenko:

a to i přesto, že jim jejich fotři podle všeho mlátili v dětství hlavou o zeď :-)
05. 05. 2014 | 15:28

Zdeněk Brom napsal(a):

Filuta:

Děti jsou jen zrcadlem toho, jak žije společnost, která je obklopuje. Když je křivá huba, nemá cenu nadávat na zrcadlo.

Vy říkáte, že se má přitvrdit. Za sebe říkám: dát těm mladým lidem smysl života.

Žádné fešácké ústavy nežádám. Spíš statek, kde by mohli pracovat a tvořit. Proč by si nemohli sami pěstovat zeleninu, ovoce, obilí .... sami si uklízet, prát, vařit .....sami si postavit dům.....

Autor napsal jeden zásadní postřeh: duchovní rozměr péče je velmi důležitý. Sice si libujeme v tom, že jsme ateistická společnost, ale mnoho lidí v ústavech jsou uměle vytvořeným stínem tohoto postoje.
05. 05. 2014 | 15:33

Filuta napsal(a):

Makarenko

Když vidím výsledky humanistické ,pol.korektní výchovy, tak bych toho Makarenka docela rád viděl vstát z mrtvých.
Nebo snad pokládáte za přijatelné, aby se několikanásobní brutální (často nezletilí) vrazi vypouštěli do společnosti, která před nimi není nijak chráněna?

Často jde o cikánské recidivisty, kteří svou krutostí a bezcitností překonají hravě i dospělé kriminálníky. V poslední době se právě příslušníci tohoto etnika dopouštějí čím dál brutálnějších trestných činů (i nezletilí) a jejich nenávist se soustředí výhradně! na bílou majoritu, resp.na její nejslabší článek - staré lidi, děti a hendikepované.
Grázl, který ve čtrnácti znásilní a umučí dítě, by se na svobodu nikdy neměl dostat.
Neexistuje záruka, že své počínaní nebude opakovat - resp. jde téměř o stoprocentní jistotu, že jej zopakuje.
Tato "humánní, demokratická" společnost mu totiž neukládá povinnost se léčit a poskytuje mu plnou ochranu (včetně změny identity).


Běžte a řekněte do očí obětem a pozůstalým, jak vás překvapuje, že se "naučili psát"!
Ale na to koule nemáte, co?
05. 05. 2014 | 15:41

Filuta napsal(a):

Z.B.

Já jsem měl na mysli přitvrdit u "dětských" vrahů.
Nevěřím, že se dá narovnat jejich pokřivená duše.
Tam by mělo být jedinou prioritou izolovat je nadosmrti od společnosti.
Snažit se přivést na správnou cestu můžete záškoláka, feťáčka nebo zlodějíčka, nikoliv bezcitného psychopata.
Vezměte si jen případ hnusného vraha z Kmetíněvsi.
Jen vylezl z pas´táku, hned se namočil do další trestné činnosti.
Jen čirou náhodou nestihl zabít jinou dívku.
Nikdo ho nedonutí se léčit, pokud sám nebude chtít.
Takovéhle kreatury nemají co dělat v pasťácích, kde ohrožují fyzicky zaměstnance.
Patří do detenčních ústavů, které je nebudou vychovávat (protože jsou nevychovatelní), ale jen za tvrdých podmínek (žádná" škola v přírodě") doživotně izolovat.
05. 05. 2014 | 15:48

Jihočech napsal(a):

Makarenko, váš vzor napsal velmi zajímavou knihu o svém snažení mezi mladými recidivisty. Např. mladistvé vrahy sám předával milici a občas sáhl i k tomu, že svému chovanci nafackoval. Kupodivu ti si ho vážili... Nějak vám váš nick a vaše myšlenky pokulhávávají:-)
05. 05. 2014 | 15:51

Naděžda Krupská napsal(a):

Soudruh Makarenko spolu se soudruhem Lysenkem a komsomolcem Pavlíkem Morozovem - naše nehynoucí vzory!

Čest, soudruhu Jihočehu.

Toho Makaranka si přečti, jeho principy komunistické výchovy patří mezi to nejlepší, co Sovětský svaz pod vedením soudruhů Lenina a Stalina dal světu. Naši soudruzi dozorci v gulazích si jeho přístup nemohli vynachválit.

Ještě bych chtěl říct, že podporuji soudruha pedagoga a psychloga Filutu v jeho tezi, že je potřeba tvrdě stíhat všechny budoucí vrahy. Zejména ty romské národnosti.
05. 05. 2014 | 16:00

Naděžda Krupská napsal(a):

P.S. Je správné, že soudruh Filuta nevěří. Víra je buržoasní přežitek. Člověk nesmí věřit nikomu, všechno ví nejlíp sám.
05. 05. 2014 | 16:04

Zdeněk Brom napsal(a):

Filuta:

Tak se zaměřme jen na ty dětské vrahy, což je velmi smutná oblast.

Nejlepší je prevence.

Což tedy přestav dávat dětem hračky v podobě zbraní, omezit kvanta násilí v médiích a konkrétně i v dětských pořadech...?

Což se konečně zamyslet na vzděláním a vedle naučného obsahu se zaměřit i na duchovní rozměr, ve kterém je život posvátný a nedotknutelný?

Což se konečně zamyslet nad vlivem technokratické krajiny a architektury na psychiku lidí?

atd.

Pak je tu ale situace, kdy už se stalo.

Detenční ústavy, kéž by byly.

Ale ani takový ústav nemusí být jen vězení. I za přísné izolace mohou tito mladí lidé konat některé práce a i tak je důležité se věnovat jejich výchově a práci s nimi.

Mimochodem, nejlepší "výchovou" je práce se zemí a na statku. Nepleťte si to s nějakou školou v přírodě. O práci jde a o možnost tvořit, aby našli smysl svého bytím
05. 05. 2014 | 16:09

Filuta napsal(a):

Naděžda

Díky tomu, že je v Čechách stále Makarenko populární, nejsou naši potomci zdaleka tak zvlčilí jako ti západní, vychovávaní liberálně coby "osobnosti".

Je vidět, že nevíte, o čem žvaníte.
Jste jako Resl, co Rus to podle vás blb, že?


Z.B.

Abych to řekl ještě jednou, důrazněji.
Mě osobně výchova nezl.vrahounů nezajímá, nemá žádný smysl, protože jde ve většině případů o těžkou psychopatolgii .
ŽÁDNÁ prevence u psychopata nemá smysl.
Je možné ho jedině izolovat v případě, že se dopustí zločinu.
Vychovávat to nemá stát, ale rodina.
Zkuste to vysvětlit rodičům, z velké části jsou chovanci těchto ústavů cikáni, i když se to nesmí říkat.
Roli tam hraje i dědičnost (nízká inteligence, psychopatologie, abúzus alkoholu, drog atd.)-proto je jich tolik právě z tohoto etnika.
05. 05. 2014 | 16:34

gaia napsal(a):

souhlasím s autorem, že každý člověk potřebuje lásku, ale tu čekat, že dá instituce, je dost nesmysl. Navíc jako studovaný psycholog jistě ví, že když se klient zamiluje do psychologa, je to právě projev selhání toho psychologa. Přenos se to odborně jmenuje a nemělo by k tomu nikdy dojít.
05. 05. 2014 | 16:41

Andy napsal(a):

Pan Václav to psal jako apel panu ministrovi. Ten prohlásil úplně v klidu, že "se musí přitvrdit", přestože dobře ví, že to je nekonečná nic neřešící smyčka. Proč to říká, ačkoliv je profesionál s dobrým vzděláním? Protože se stal vrcholovým reprezentantem této země a nabyl dojmu, že má vystupovat "hlasem většiny", tedy v tomto případě zde přítomných Filutů a dalších obětí mediánu průměrnosti.

Tak ale vystupovat nemá - má vystupovat jako zástupce elity, která určuje směr pozitivního rozvoje této země. Jeho úkolem není chránit většinu proti menšině. Jeho úkolem dát většině vizi a menšině naději.

To ale zůstává trvale nepochopeno.
05. 05. 2014 | 17:04

K.V napsal(a):

Nevím proč lidi páchajéí kriminální činy.
Ale vím proč je NEPÁCHAJÍ.
PŘEDEVŠÍM VÝCHOVA V RODINĚ A pocit, že tak bych neobstál ve společnosti, nemohl bych na ulici.
Tam kde taková výchova chybí, může pomoci jediné, strach že budou dopadeni, a trest bude tak tvrdý že to nestojí za to.
V socilaismu fungovalo obojí, po cinkání klíči není nic z toho
05. 05. 2014 | 17:17

Zdeněk Brom napsal(a):

Filuta:

Možná byste se divil, ale skutečných psychopatů zase tolik není. Psychopat je jen oblíbená nálepka, aby se "čin" nějak vysvětlil a mohly se lépe zavřít oči před příčinami.
05. 05. 2014 | 18:50

Zdeněk Brom napsal(a):

Andy:

Díky za vstup. Stojí za promýšlení.

Jak může dát vizi člověk, který nemá ani vizi toho, co chce na MŠMT vlastně dělat. Na jedné straně chce přitvrdit a na druhé rve dětem bez rozmyslu do ruky tablety od 1. třídy. Přitom právě tyto technické věci jsou z hlediska dopadu na děti velmi problematické
05. 05. 2014 | 18:55

Drzá zrzka napsal(a):

Někdy by spíš potřebovali tvrdý postih rodiče víc než jejich děti...
05. 05. 2014 | 19:10

gaia napsal(a):

Zdeněk Brom
problematické možná jsou, proto je lepší je dát dětem pod dozorem učitele, který má být tím garantem, že ukáže ta pozitiva, než aby to měly jen doma a hrály na tom hry nebo hledaly porno.
05. 05. 2014 | 19:24

Vandal napsal(a):

Vychovávat to nemá stát, ale rodina.
Zkuste to vysvětlit rodičům, z velké části jsou chovanci těchto ústavů cikáni, i když se to nesmí říkat.
Roli tam hraje i dědičnost (nízká inteligence, psychopatologie, abúzus alkoholu, drog atd.)-proto je jich tolik právě z tohoto etnika.

xxxxxxxxxxxxxxx

přesně tak, co je zanedbáno v rodině, a je jedno proč, se už nedá v životě dohonit. Básnit o statcích a pěstování zeleninky, a chovu králíčků, a o pozitivním vlivu na nebohé, duševně a citově strádající, ale jinak v jádru pozitivní a po dobru toužícími

jedince, je dle mě z říše pohádek. Proč se tak nechovají rodiče? Dostanou od státu zbrusu nové, nebo krásně opravené bydlení i s krásným okolím, a za nějaký čas je vše zdevastováno. Za to může společnost? Hovadina. Je to stále opakující se kolotoč,

patologická sedlina se se množí, a problémy se opakují stále dokola, jenže je jich víc,
adekvátně rozmnožování. To nemá začátek, ani konec, ten kolotoč se nedá zastavit.

xx

Dozvěděl jsem se například, že „čím je to černější, tím to je blbější, tím to má větší péro a myslí to jen na šoustání, na rozmnožování a na znásilňování.“

xx

chtěl bych vidět zdejší básníky, jak by s tímto vysoce "pozitivně" naladěným materiálem
pracovali, jak by spolu prali na valchách, uklízeli, pěstovali obilí, zeleninku, květinky,
chovali pašíky, aby byly jitrničky a jelítka, no idylka, jak u Lady.

hahahahaha, tak jsem se léta nezasmál.
05. 05. 2014 | 20:44

Vandal napsal(a):

Všechno jde, v romantickém filmu, nebo románku, realita, bohužel, nějak nechce
inženýry poslouchat.

Výsledky najdeme v černé kronice a ve statistikách zločinnosti. Nakoukněte, romantici.

Vsadím boty, že čím víc peněz do problému, tím horší statistiky. A teď dědku raď!
05. 05. 2014 | 20:54

Zdeněk Brom napsal(a):

Vandal:

Smát se můžete zcela klidně. Sám sice žádné řešení nemáte, ale alespoň jste veselý.
Vaše řešení - represe, přitvrzování.... zatím ničeho nedosáhlo. Motáte se v kruhu. A budete se v něm motat stále více, protože kořen problému je v konzumní společnosti bez duchovního rozměru, kterou ovšem chcete těmi represemi bránit, aby mohla dál produkovat problémy. A tak pořád dokola.

Kupodivu archaické kultury, které ještě dnes sporadicky existují, tyto problémy nemají. Proč? Protože respektují svoje kořeny a dávají svým mladým smysl a cíl života.

My jsme ale vyspělejší a jen se těmto osvědčeným postupům smějeme.
05. 05. 2014 | 21:39

MUDr. et Mgr. Viktor Hartoš napsal(a):

V říjnu 2010 jsem za svého působení na MŠMT ve funkci ředitele Odboru speciálního školství potvrdil návrh na uzavření Výchovného ústavu Králíky. Jedním z nejdůležitějších důvodů byla skutečnost, že vzhledem ke své poloze vůči tzv. spádové oblasti, prostě nemůže plnit funkci výchovného ústavu.

Setkal jsem se s řadou tlaků, včetně politických. Jedním z argumentů proč ústav zachovat byl fakt, že v dané lokalitě je málo jiných pracovních příležitostí. Bohužel tyto tlaky převládly nad odbornými argumenty a tragický výsledek je jejich logickým vyústěním.

VÝCHOVNÝ ÚSTAV NENÍ VĚZENÍM PRO DĚTI.

Pokud si někdo myslí že ano, a tuto myšlenku dále podporuje, pak se dopouští zločinu na všech zúčastněných a do budoucna ohrožuje i ostatní občany, protože nejpozději v 18-ti letech chovanci zařízení opustí a kam půjdou a co budou dělat není úplně těžké si domýšlet.

MUDr. et Mgr. Viktor Hartoš
Consultant in Child & Adolescent Psychiatry
Northumberland Tyne and Wear NHS Foundation Trust

Children and Young People's Service
Monkwearmouth Hospital
Newcastle Road
Sunderland
SR5 1NB

E-mail: Viktor.Hartos@ntw.nhs.uk
Telephone: +44(0)1915 665 500
Mobile: +44(0)7769137494
FAX: +44(0)1915 665 534
05. 05. 2014 | 21:57

Adam Procházka napsal(a):

Podstatný blog vynucující si zamyšlení.

Pane Brome,
"vyčetl" jsem si jenom Vás (neb na vstupy některých šturmbandführerů už nemám žaludek) a jakkoliv to, co píšete mi připadá ve všem všudy rozumné (neshodneme se asi jen na tom kůrovci), jednu věc nechápu a třeba mi to jako profesionál vysvětlíte:
jak je vůbec možné, že jakékoliv dítě může vyjít bez těžkého duševního poškození z ústavu, kde nemá důvěryhodnou osobnost, která by mu mohla sloužit za vzor lidskosti a u níž by se mohlo vyzpovídat a vybrečet.
Jak může kterýkoliv vychovatel tuto funci zastat, když mezi ním a "chovancem" - příšerné slovo - tedy mezi ním a dítětem, stojí mléčné sklo předpisů a profesního odstupu?
Každé dítě přece potřebuje někoho, kdo smí přehlédnout, ba schválit drobné rošťárny a pŕestupky, aby mohl věrohodně odsoudit ty velké a nebezpečné. Učitel to asi dělat nesmí aniž by sám riskoval, a proto mu žak nemůže tak docela důvěŕovat. Chápu-li správně, zastávají v takových institucích tuto část výchovy "mazáci", což v podstatě odpovídá poměrům v románu "Pán much".

Proto mi, jako laikovi, připadá, že tyto likvidační ústavy dětských duší by měly věnovat obzvláštní péči vybírání moudrých domovníků, zahradniků, kuchařek, uklízeček a zdravotních sester, tedy osob nespoutaných pedagogickými povinnostmi.
Jak to řešíte Vy, na Vaší škole, u žáků, kteří nemají rodiče, schopné tuto funkci zastat?
06. 05. 2014 | 01:45

šašek z Jihlavy napsal(a):

Čekám, že se k tématu vyjádří pan Pelda.
Jestli mohu přijít se svou troškou do mlýna, pro mnohé chovance těchto zařízení je důležitá hudba nebo sport, tam bych viděl východisko. Vychovatel s patřičnými předpoklady k organizování společného muzicírování nebo sportovních her by asi zmohl víc než teoreticky fundovaný pedagog bez těchto dovedností.
Návrh pana učitele Broma využít činnosti na "pozemcích" se sice nehodí pro každého, ale i to je jedna z cest.
Kdysi jsem četl knížku Pasťák a vidím, že se od té doby nic nezměnilo (když, tak k horšímu).
06. 05. 2014 | 07:08

humanistický psychoterapeut - bachař napsal(a):

Přitvrdit represi v pasťácích dává smysl pouze v kontextu celospolečenského přitvrzení represe. Např. v souvislosti s naprostým zákazem takovéhoto neužitečného vykecávání se na webu.
06. 05. 2014 | 08:44

stejskal napsal(a):

Ano, pane Procházko, také mi přijde, že v tomto leží jádro celého problému.

Hezký den.

Libor Stejskal
06. 05. 2014 | 09:13

Zdeněk Brom napsal(a):

Adam Procházka:

Děti se učí napodobováním. Proto je nejdůležitější pomůckou výuky a výchovy učitel sám. Tam vy svoje konání měly zaměřit i pedagogické fakulty a vedle odborné přípravy se věnovat i rozvoji dovedností práce s lidskou psychikou.

Cituji: "Jak může kterýkoliv vychovatel tuto funci zastat, když mezi ním a "chovancem" - příšerné slovo - tedy mezi ním a dítětem, stojí mléčné sklo předpisů a profesního odstupu?
Každé dítě přece potřebuje někoho, kdo smí přehlédnout, ba schválit drobné rošťárny a pŕestupky, aby mohl věrohodně odsoudit ty velké a nebezpečné."

To je skutečně složitý problém. Být profesionál a zároveň lidsky přijímat. Jednou nohou jste v kriminále a druhou na psychiatrii, pokud chcete pracovat poctivě.

Osobně to řeším tak, že jsem s dětmi co nejvíce i o přestávkách. Bavím se s nimi, naslouchám a pozoruji. Tím získám poměrně dost informací o tom, kde se může nebo už je nějaký problém. Pak hledám řešení.

Stejně dobré je s dětmi chodit na vycházky a neformální akce, kde se dozvídám další věci.

Teď se nám (rodiči - žákovi - a mně) podařilo zdolat jednu akutní krizi. Chlapec ADHD, v rodině problémy a ty vypukly i ve škole. Bylo to několik dnů dost kruté, ale podařilo se nám najít společnou řeč a řešení.

Základem tedy je naslouchání, pozorování a následné hledání společného řešení.

Pokud není funkční rodina, postupuji stejně. jen musím být připraven na to, že několikaměsíční snažení skončí neúspěchem, což není vždy snadné.

Problém je, že bychom ve škole potřebovali ještě i dalšího specialistu - psychologa, který by pomáhal nejenom žákům, kteří se nechtějí svěřit učiteli, ale i učitelům. Ono fakt není snadné prožívat 28 osudů svých žáků bez následku na své psychice. Zvláště, když je problém.
06. 05. 2014 | 10:25

Jihočech napsal(a):

Pro nick Naděžda Krupská: vaše odpověď 05.05. v 16:00 přesně ukázala, v čem je problém těchto diskusí a některých diskutujících.
PS: Nejsem soudruh a nikdy jsem nebyl. Makarenkovu knihu jsem četl.
06. 05. 2014 | 10:44

magor napsal(a):

"neb na vstupy některých šturmbandführerů už nemám žaludek"

Mno, my také ne, Adame. Nic nic, jen mne zaujalo, ty ščávy radno nevypouštět,
ale raději k autorovi - kvalitní text a kvalitní film.

Co s tím? Většina s bídou zvládá svoji zahrádku, nemůže suplovat v rodinném neščestí u sousedů. A tak přichází na řadu represe, jako vždy. Tu umí státy velmi dobře, v tomto pašáci, po staletí.

Pane Brome, děti vyrostlé v Líbeznicích (architektura) byly bity jako žito, to už ale dávno, obecně, dnes doba umírňuje, řekl bych (až na ty autorem bohem zapomenuté z pasťáků).

I když, nýčko se tu mírně zmrvilo, za vlády Schwarzů, Kalousů a Drábů (zasejc u tý temný magie).

Jakže jste to napsal? Jednou nohou v blázinci a druhou v kriminále? Trošku pokradu, toť "zákony dvojité šikany", funguje dokonale.
06. 05. 2014 | 11:18

m. napsal(a):

--autorem zmíněné a bohem zapomenuté--

-zákony fungují-
06. 05. 2014 | 11:22

Zdeněk Brom napsal(a):

magor:

K té architektuře - faktory se sčítají. Žádný z nich sám o sobě není samospasitelný, ale jeden každý může škodit. Feng shui neobejdeme.

Nevidím to jako zákon dvojité šikany, ale jako důsledek dlouhodobě - už od 50. let neřešeného stavu. Silných slov a prohlášení plné stodoly, ale skutek utek.
06. 05. 2014 | 12:04

magor napsal(a):

Hm, děkuji, pane Brome, do školství nevidím (jen hraju s ředitelem v neděli karty). Já mu radím s byrokracií, on mne zasypává další. Dnes samý papír, skutek, či skutečnost, jak píšete.

Mám co vykládat, už druhej den tu dřepím, a nic. Hurá do práce. S pěstováním na statcích rezonuju, jás také kulak, fandím Vám.
06. 05. 2014 | 12:21

gaia napsal(a):

tak judrpudr z Anglie se domnívá, že Králíky zrušit. A přestěhovat nejspíš do Prahy, tam by se gauneři ztratili v davu.
06. 05. 2014 | 12:28

magor napsal(a):

p.s. S architekturou, zapomněl jsem, samozřejmě, in-formuje každýho. Co na barácích důležitý, že jsou výsledkem tvorby. A pokud přivedete, ejhle, jako mávnutím kouzelnýho proutku začíná jedinec stahovat zcela jinou energii, než v článku zmíněnou.

Mach was gegen Hässlich:-)
Maj hezký reklamy.
06. 05. 2014 | 12:42

pop350 napsal(a):

K tomuto není co dodat , má pravdu předsedo a ministr by se měl stydět. Tvrdá represe je opravdu cesta do pekel, zlo vyvolá zase jen zlo. Pan ministr by se měl zamyslet koho by se v kauze Králíky mělo skutečně potrestat. Jenom ti kluci to nejsou, sáhněte si do svědomí pane ministře!!!
07. 05. 2014 | 09:51

Lser napsal(a):

Opět směšná diskuse. Drtivá většina diskutujících nemá ani ponětí o čem píše.
Autorovy zážitky z r.1994 odpovídají tehdejší realitě ve většině VÚ. Od té doby došlo k obrovským změnám zejména v legislativě a došlo k personální obměně výchovných pracovníků. Nedošlo však k tomu zásadnímu ! Nadále se ve VÚ setkávají mladiství kriminálníci, psychicky nemocní, drogově závislí a jedinci s výchovnými problémy.
Absolutní většina pochází z nefunkčních rodin u Romů z nefunkčních klanů.
Tuto "směs" nemá klasický VÚ za současné legislativy šanci zvládnout.
07. 05. 2014 | 11:03

magor napsal(a):

Lser,

taky kousek děsivý pravdy, stát nemůže suplovat funkční rodinu, tak dalece jeho možnosti nesahají. A tak se stává /leckdy/ votloukánkem.
07. 05. 2014 | 12:15

Pitrýsek napsal(a):

Jo jen se s nimi mazlete s feťákama !
08. 05. 2014 | 07:33

Návštěvník napsal(a):

Zdeněk Brom

Ale to víte, že dosáhlo. Akorát, pane Brome, problém je ve Vás humanoidech, kteří nemají tak nějak pojem o tom, co je tvrdé.

Tvrdé jsou pouze hořké mandle. A ty s dovolením účinné jsou. Navíc je to rychlé a levné.
09. 05. 2014 | 21:53

Milan napsal(a):

Chain gang. To by pomohlo. Tihle pravdoláskařští aktivisté už u nás pokazili co se dalo. Naštěstí se začíná vzmáhat odpor lidí proti kriminalitě. EU by měla padnout a čím dřív, tím líp. Návrat k národním státům a měnám a žádné kafrání přemoudřelých komisařek v přechodu typu Ashtonové a Malstromové do vnitřních záležitostí jednotlivých zemí.
10. 05. 2014 | 06:44

Ivo Patta napsal(a):

Doporučuji. Je to přesně ten problém, o kterém píšu ve stati "Sociální kapitál", cituji:
Stačí uvést jen jeden přímo exemplární příklad neskutečně vysokých ekonomických investic státu s neskutečně katastrofálními výsledky, konkrétně při výchově dětí v dětských domovech. Stát v dětských domovech v současné době "vychovává" na 20 000 dětí a každé z nich stojí státní pokladnu měsíčně přes 20 000,- Kč. Nevhodnost státem převzaté trvalé výchovy dětí je možno spatřovat již v té skutečnosti, že náklady na výchovu dětí ve státních zařízeních jsou minimálně dvacetkrát vyšší, než kolik uznává Ministerstvo financí za potřebné ponechat na výchovu dětí v ekonomicky aktivních rodinách. Náklady tak dosahují v dětských domovech ročně celkem pěti miliard korun, ale nejsou zdaleka to nejhorší. Hrůza je v tom, že se v případě dětských domovů jedná o citové pouště, ve kterých vyrůstají z 90 % sociálně narušení jedinci, z nichž dokonce plných 58 % přímo páchá trestnou činnost. Jedinci, kteří nejsou schopní plné integrace do společnosti a proto nemohou vrátit společnosti a státu do nich vložené investice. Jedinci, kteří naopak potřebují další a další peníze od státu ať již přímo na sociálních dávkách nebo nepřímo na nákladech policie, soudů a vězeňské služby. To nepřihlížím ke škodám, které pracujícím občanům řádně platícím daně působí tito nesocializovaní jedinci svoji trestnou činností. Stát snažící se plně nahradit rodinu ve výchově dětí, zničil by nepochybně občanskou společnost a sám by do 25 let zkrachoval. Důvodem jsou enormní náklady na výchovu dětí ve výlučné kompetenci státních institucí spojené s katastrofálně neúspěšnou výchovou těchto dětí v řádné občany.
Více na adrese: http://sociologie.netstranky.cz/socialni-kapital.html
11. 05. 2014 | 23:35

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy