ERÚ neplní svoji funkci – k čemu ho tedy máme?
Byl to ten slavný den, kdy nám byl odpojen třífázový jistič… Tak vypadá pokrok podle Aleny Vitáskové.
Energetický regulační úřad zcela selhal. Má chránit spotřebitele před přirozeným monopolem distribučních společností. Elektřinu si každý může koupit, kde chce, ale za její „dopravu“ z elektrárny do zásuvky je třeba zaplatit majiteli „drátů“, tedy distribuční společnosti. Existuje tady přirozený monopol (ČEZ, E.ON, PRE), a to svádí k vydírání zákazníka: nemůžeš jít ke konkurenci, tak zaplať, co si řeknu.
A přesně o tom je nová tarifní struktura. Odběratel má platit vysoký paušál, bez ohledu na spotřebu. Distributor své peníze dostane, ať už odběratel elektřinou šetří, anebo ne. ERÚ tedy otevřeně hájí zájmy distributorů, nikoli odběratelů. Dělá pravý opak toho, co dělat má.
ERÚ přiznává, že v současnosti dotují maloodběratelé (ze sítě nízkého napětí) část nákladů na distribuci pro velké odběratele (ze sítí vysokého napětí). Podle nové tarifní struktury budou velkoodběratelé platit ještě méně než dnes! To znamená, že domácnosti, obce, malí podnikatelé a další budou dotovat velkoodběratele ještě více, než dnes. Takhle podle ERÚ vypadá ochrana spotřebitelů a rovná soutěž?
Úvahy o tom, že by se drahá elektřina měla kompenzovat nejvíce postiženým lidem speciální sociální dávkou, jsou absurdní. Státní peníze se mají přesypat do kasy ČEZu a dalších distributorů! Proč jim tedy stát ty peníze nepošle rovnou? Musí se kvůli tomu vytvářet nová skupina postižených lidí, kteří u jednoho okénka vystojí frontu na sociální dávku a u vedlejšího s ní zaplatí složenku za elektřinu? Pokud tady ERÚ hájí něčí zájmy, daňoví poplatníci ani stát to určitě nejsou.
Nová tarifní struktura by znehodnotila dosavadní investice do úspor. Od výrobních provozů, kde investovali milióny třeba do účinného osvětlení, až po domácnosti, které si pořídily o pár stokorun dražší, ale úspornější chladničku. Rozvoj inteligentních sítí se na pár let přibrzdí, s levnou elektřinou ztrácí smysl optimalizovat spotřebu a její průběh v čase.
ERÚ říká odběratelům: nešetřete elektřinou, nevyplatí se vám to. To zní jako dobrá zpráva pro elektrárny – vyšší spotřeba přinese vyšší zisk. Ale levná elektřina může vést k nepředvídatelnému chování odběratelů, což ohrožuje stabilitu sítě a může vést i k blackoutu. Například elektrické přímotopy jsou v současnosti dálkově blokovány v době špiček. Bude-li ale elektřina levná i ve špičce, proč si přímotop nezapnout na neblokovaném okruhu, aby topil pořád?
Podle zákona má ERÚ podporovat obnovitelné zdroje a decentrální výrobu elektřiny. Ve skutečnosti ale navrhuje, aby byl pokutován každý, kdo si pořídí vlastní, sebemenší elektrárnu. ERÚ dělá pravý opak toho, co má.
Nová tarifní struktura obsahuje i jiné, drobnější bizarnosti. Například odběratelé se silnějším jističem (nad 3x100A)mají platit poplatek za odběrné místo desetkrát vyšší, než ti ostatní. Že by dalo desetkrát víc práce odečíst elektroměr s vyšším náměrem nebo poslat fakturu s větší částkou?
Nová tarifní struktura má přimět odběratele ke snížení nároků, které mají na síť. To je správné. Sníží to náklady na provoz sítě. Horší je, že investiční náklady se přesouvají na spotřebitele. Jinými slovy: odběratelé si zaplatí výměnu jističe, což přinese úsporu distributorovi. Dovedu si představit vstřícnější a modernější řešení – třeba takové, že distributor od zákazníků jejich nevyužitou kapacitu odkoupí.
Nakonec nejvýstižněji charakterizuje celý návrh tarifní struktury doporučení odběratelům, aby si vyměnili třífázový jistič za jednofázový. Zdražení potom pro ně nebude tak razantní. Co na tom, že jim vypadne jistič, když si při vaření oběda zapnou pračku nebo fén? Já si tedy pokrok představuji jinak, než paní Alena Vitásková.
ing. Karel Srdečný, energetický poradce
Energetický regulační úřad zcela selhal. Má chránit spotřebitele před přirozeným monopolem distribučních společností. Elektřinu si každý může koupit, kde chce, ale za její „dopravu“ z elektrárny do zásuvky je třeba zaplatit majiteli „drátů“, tedy distribuční společnosti. Existuje tady přirozený monopol (ČEZ, E.ON, PRE), a to svádí k vydírání zákazníka: nemůžeš jít ke konkurenci, tak zaplať, co si řeknu.
A přesně o tom je nová tarifní struktura. Odběratel má platit vysoký paušál, bez ohledu na spotřebu. Distributor své peníze dostane, ať už odběratel elektřinou šetří, anebo ne. ERÚ tedy otevřeně hájí zájmy distributorů, nikoli odběratelů. Dělá pravý opak toho, co dělat má.
ERÚ přiznává, že v současnosti dotují maloodběratelé (ze sítě nízkého napětí) část nákladů na distribuci pro velké odběratele (ze sítí vysokého napětí). Podle nové tarifní struktury budou velkoodběratelé platit ještě méně než dnes! To znamená, že domácnosti, obce, malí podnikatelé a další budou dotovat velkoodběratele ještě více, než dnes. Takhle podle ERÚ vypadá ochrana spotřebitelů a rovná soutěž?
Úvahy o tom, že by se drahá elektřina měla kompenzovat nejvíce postiženým lidem speciální sociální dávkou, jsou absurdní. Státní peníze se mají přesypat do kasy ČEZu a dalších distributorů! Proč jim tedy stát ty peníze nepošle rovnou? Musí se kvůli tomu vytvářet nová skupina postižených lidí, kteří u jednoho okénka vystojí frontu na sociální dávku a u vedlejšího s ní zaplatí složenku za elektřinu? Pokud tady ERÚ hájí něčí zájmy, daňoví poplatníci ani stát to určitě nejsou.
Nová tarifní struktura by znehodnotila dosavadní investice do úspor. Od výrobních provozů, kde investovali milióny třeba do účinného osvětlení, až po domácnosti, které si pořídily o pár stokorun dražší, ale úspornější chladničku. Rozvoj inteligentních sítí se na pár let přibrzdí, s levnou elektřinou ztrácí smysl optimalizovat spotřebu a její průběh v čase.
ERÚ říká odběratelům: nešetřete elektřinou, nevyplatí se vám to. To zní jako dobrá zpráva pro elektrárny – vyšší spotřeba přinese vyšší zisk. Ale levná elektřina může vést k nepředvídatelnému chování odběratelů, což ohrožuje stabilitu sítě a může vést i k blackoutu. Například elektrické přímotopy jsou v současnosti dálkově blokovány v době špiček. Bude-li ale elektřina levná i ve špičce, proč si přímotop nezapnout na neblokovaném okruhu, aby topil pořád?
Podle zákona má ERÚ podporovat obnovitelné zdroje a decentrální výrobu elektřiny. Ve skutečnosti ale navrhuje, aby byl pokutován každý, kdo si pořídí vlastní, sebemenší elektrárnu. ERÚ dělá pravý opak toho, co má.
Nová tarifní struktura obsahuje i jiné, drobnější bizarnosti. Například odběratelé se silnějším jističem (nad 3x100A)mají platit poplatek za odběrné místo desetkrát vyšší, než ti ostatní. Že by dalo desetkrát víc práce odečíst elektroměr s vyšším náměrem nebo poslat fakturu s větší částkou?
Nová tarifní struktura má přimět odběratele ke snížení nároků, které mají na síť. To je správné. Sníží to náklady na provoz sítě. Horší je, že investiční náklady se přesouvají na spotřebitele. Jinými slovy: odběratelé si zaplatí výměnu jističe, což přinese úsporu distributorovi. Dovedu si představit vstřícnější a modernější řešení – třeba takové, že distributor od zákazníků jejich nevyužitou kapacitu odkoupí.
Nakonec nejvýstižněji charakterizuje celý návrh tarifní struktury doporučení odběratelům, aby si vyměnili třífázový jistič za jednofázový. Zdražení potom pro ně nebude tak razantní. Co na tom, že jim vypadne jistič, když si při vaření oběda zapnou pračku nebo fén? Já si tedy pokrok představuji jinak, než paní Alena Vitásková.
ing. Karel Srdečný, energetický poradce