Z analýzy hlasování poslanců a senátorů o protikorupčních zákonech vyplývá, že nesouhlas s nimi strany stmeluje, v jejich podpoře jsou naopak nejednotné.

Rekonstrukce státu před krajskými volbami zveřejnila hodnocení poslanců a senátorů dle jejich hlasování a podávání pozměňovacích návrhů k devíti protikorupčním zákonům. Podíváme-li se na tato data jinou optikou a namísto postojů jednotlivých zákonodárců zhodnotíme pozice celých parlamentních klubů, vyjdou najevo zajímavé poznatky.

ČSSD: Omezení korupci chtějí jen někteří
K protikorupčním aktivitám zmíněné občanské iniciativy se před posledními parlamentními volbami hlásilo 165 současných poslanců. Nejvíce při tom bylo v médiích slyšet hnutí ANO. Ze zveřejněných dat však vyplývá, že jeho poslanci nebyli ti, kteří tyto zákony podporovali nejvíce. Nejpříznivěji se k nim ve sněmovně stavěli křesťanští demokraté: KDU-ČSL návrhy podporovala v průměru z 53 procent, u hnutí ANO to bylo o dvě procenta méně (v horní komoře si však strany pořadí prohodily). Ještě zajímavější je, že třetí největší podporu zákonům, z nichž většina je i ve vládním prohlášení, dal klub TOP09/STAN. Byl k nim podstatně vstřícnější (44 procent) než nejsilnější vládní strana ČSSD (32 procent). ČSSD v hodnocení skončila až na čtvrtém místě, což nekoresponduje s oficiálně prezentovanou linií strany, která se k boji proti korupci opakovaně hlásí.

Stejné průměrné hodnoty vykazuje ČSSD také v horní komoře, kde ji přitom od ještě horšího skóre zachránilo vyloučení čisté nuly u královéhradeckého senátora Malého. Z pěti největších senátních klubů byli sociálně demokratičtí senátoři v postojích k protikorupční legislativě předposlední, předběhla je i KSČM. Zbývá dodat, že v obou parlamentních komorách byla k protikorupčním zákonům nejvíce skeptická ODS.

O stranách může leccos prozradit i rozptyl hlasování uvnitř poslaneckých a senátorských klubů. Například poslanci TOP09/STAN nejen že vyjadřovali protikorupčním návrhům silnější podporu než ČSSD, ale navíc se na tomto svém postoji výrazně pevněji shodli (rozptyl hodnot u ČSSD je o 13 procentních bodů vyšší než u TOP09/STAN). Zajímavé je, že v ČSSD byli nejméně jednotní ti, kteří zákony spíše podporovali. U TOP09/STAN to byla čtvrtina nejskeptičtějších. Nejvíce roztříštěný (s výrazným odstupem od ostatních) byl poslanecký klub ANO. Jedna polovina klubu se na stanoviscích ještě jakž takž shodla, ale ta zbývající byla ze všech subjektů názorově nejvíce rozličná.

Přesný opak platí o ODS, která ovšem protikorupční zákony podporované Rekonstrukcí státu převážně odmítá. Její poslanci se na nepodpoře shodovali nejvíce ze všech zkoumaných stran. Velmi podobně je na tom KSČM. Pokud jde o jednotnost hlasování, potvrzuje se výrazný rozdíl ve stranické disciplíně poslaneckých klubů oproti senátním. Po členech horní komory strany obvykle nevyžadují striktní poslušnost ani u jiných hlasování, v případě těchto zákonů jsou ale rozdíly nepřehlédnutelné.

Kampaň do sněmovny začíná
Volební výsledky z obou volebních víkendů do značné míry určí strategii pro sněmovní kampaň, která fakticky začíná s rozjezdem nově obsazených krajů. Protikorupční tématika v ní opět bude hrát významnou roli. Data, která najdete na stránce rekonstrukcestatu.cz/volby, vypovídají nejen o tom, zda a nakolik poslanci a senátoři dosud přenášeli předvolební závazky do praxe. Ukazují rovněž, jakou důležitost protikorupční legislativě strany přikládají či jsou schopni přikládat. Nejednotnost postojů může znamenat dvojí: buď daná agenda není pro stranu dost zásadní na to, aby své legislativce zavázala k jednotným stanoviskám, nebo si jednotu neumí vynutit. Jistě, poslanci ani senátoři nejsou majetkem stran a řídí se svým vlastním úsudkem. Ale informace o tom, nakolik jsou předvolební programy jen závazkem vedení strany a nakolik je berou za své i zákonodárci, z nichž mnozí budou opět kandidovat, může být pro voliče důležitou informací při rozhodování, komu dát svůj hlas.

Jan Outlý, politolog, Metropolitní univerzita Praha