"Poslanecká sněmovna v listopadu 2015 schválila zákon o registru smluv, který je jedním ze zásadních legislativních opatření, která by mohla přispět k efektivnějšímu hospodaření s majetkem státu a obcí a ke snížení míry dalších nežádoucích jevů přispívajících k dysfunkci veřejné správy. Zákon je pozitivním krokem v boji proti modernímu organizovanému zločinu,“ píše se ve výroční zprávě BIS za rok 2015. Zdálo se, že to bude úspěšné vyústění tříletých snah o prosazení přelomového zákona, který umožní občanům skutečný dohled nad hospodařením s veřejnými - a tedy jejich - prostředky.

Registr smluv platí teprve od 1. července tohoto roku a jeho sankce má odloženou účinnost, nebyl tedy zatím prostor zákon a jeho dopady skutečně prověřit. Přesto kvůli silné loby státních firem a podniků proběhlo minulý týden druhé čtení narychlo připravené novely a registr ohrožuje smršť likvidačních pozměňovacích návrhů, ve kterých poslanci navrhují úplné vynětí řady subjektů. Plošné výjimky pro státní firmy a podniky prosazují poslanci Snopek, Urban, Gabrhel a Bartošek, poskytovatele zdravotních služeb by pak chtěl vyjmout poslanec Pleticha. Poslanci se ve svém slibu mimo jiné zavazují, že svůj mandát budou vykonávat „v zájmu všeho lidu“. Zde se ovšem místo našich zájmů evidentně upřednostňují zájmy firem, které nám sice patří, náš dohled ovšem odmítají. Takto široce pojaté výjimky přitom mohou registr smluv zásadně znehodnotit.

Metody jsou stejné: Nepodložené strašení, že se díky registru bude náhle možné dostat k informacím, jejichž poskytnutí zákon dosud neumožňoval. Ignoruje se tak skutečnost, že registr smluv nijak nerozšiřuje okruh informací, které byly firmy povinné poskytovat už nyní. Jak konstatoval při druhém čtení novely poslanec Jan Farský, v registru smluv nemá být zveřejněna žádná smlouva, která by zároveň nemusela být zveřejněna podle zákona 106/1999. Naopak v zákoně o registru smluv je smluv zveřejněno méně a ochrana je stejná, případně vyšší.

Pokud plošné výjimky projdou, vypadne z působnosti zákona polovina smluv, jež by v něm dnes měly být veřejně dostupné. Z celého zákona tak možná zůstane jen pouhé torzo, dobré snad jedině jako připomínka, že tvrzení této vlády o transparentnějším fungování státu a boji proti korupci byly pouhým rétorickým cvičením.

Stát jako přeborník v obcházení pravidel

Zákon o registru smluv má mimo jiné narovnat stav, kdy některé státní firmy či obecní podniky opakovaně ignorují povinnosti, které na ně klade zákon o svobodném přístupu k informacím. Například dostat se k některým smlouvám pražského dopravního podniku trvalo několik let a podnik smlouvy zveřejnil až po nařízené exekuci. Otevřená společnost, o.p.s. v roce 2015 oslovila 61 státních firem a podniků, na které informační povinnost dopadá. Většina (48) z 61 oslovených neoprávněně odmítla informace poskytnout. Dnes jsme svědky toho, že se tyto firmy skrz několik jim nakloněných poslanců snaží zachovat stávající stav, který jim obcházení zákona umožňuje.

Stát přitom zároveň nakládá na bedra občanů jednu povinnost za druhou a zvyšuje sankce vůči nim. Přesně to v článku na své facebookové stránce popsal podnikatel, investor a zastupitel Jiří Hlavenka: „Policie získává právo vstupovat do vašich domů a zabavit zde legálně drženou zbraň (prošlo hladce parlamentem). Urážky úřední osoby mají být trestány vysokou pokutou - a to pouhým rozhodnutím jiné úřední osoby, nikoliv soudním procesem s právem na spravedlivé posouzení. Za neuposlechnutí výzvy policisty - opět zvýšená pokuta.“ Stát tedy na jedné straně zavádí nové a nové sankce i povinnosti, ve kterých se už občané ani nejsou schopni vyznat, a na straně druhé není schopen ani dodržovat pravidla, které zákony kladou na něj, a respektovat rozhodnutí soudů. Registr smluv je šancí posunout tento stav vpřed alespoň v oblasti hospodaření s veřejnými penězi.

Naplňování protikorupčních závazků

Tato sněmovna je na důležitém rozcestí: Ponechá registr smluv v neořezané podobě a umožní tak poprvé v historii samostatné ČR skutečně účinnou kontrolu občanů nad hospodařením státu, nebo přijme likvidační pozměňovací návrhy. Ve druhém případě se stanou směšná slova premiéra Bohuslava Sobotky z 5. února 2015 o tom, že jeho vláda jde jinou cestou než ty předchozí a svoje protikorupční závazky bere vážně a krok po kroku je naplňuje. Torzo registru tu pak zůstane jako němá výčitka.

Adam Rut
Autor pracuje v Otevřené společnosti, o.p.s. a je členem platformy Rekonstrukce státu.