V poslední době se objevila řada návrhů na úpravu maturitní zkoušky, současně zaznívají i hlasy doporučující zrušení jednotné přijímací zkoušky (konkrétně testů, jež jsou rovněž připravovány Cermatem). Jako argumenty padají tvrzení o tom, že jednotná část zkoušky je v rozporu se společným vzděláváním či principem individualizace vzdělávání (někteří žáci z nejrůznějších důvodů nejsou schopni dosáhnout potřebných výsledků), že zkouška znemožňuje školám se profilovat, vybrat si žáky podle toho, na co škola klade důraz, či dokonce nedokáže postihnout to, co je ve vzdělávání nejdůležitější. A že v testech jsou chyby.

Jednotné testy jsou kvalitní
Jaká jsou fakta? V letošních 24 testech s téměř 600 úlohami se objevila jedna chyba. Navíc laická veřejnost samozřejmě nemůže vědět, že nejen kvůli chybovosti, ale především z hlediska validity (zda test postihuje to, co má) a reliability (přesnosti měření) nynější centrální testy vysoce překračují úroveň testů školních – což je pochopitelné, protože jde o specializovanou odbornost.

V případě návratu k testům vytvářeným školami se uchazeči setkají s testy, kde s vysokou mírou pravděpodobnosti bude chyb daleko více a kde výsledky budou méně spolehlivé. Je také možné, že narazí na učivo, které přesahuje rámec základoškolské výuky (či výuky pro příslušné ročníky).

V konfrontaci se skutečností neobstojí často opakované tvrzení kritiků Cermatu o „biflovacích testech“. Naopak, s čistě pamětnými úlohami se v jednotných testech žáci určitě nesetkají – vždy je potřeba provést alespoň jednoduchou aplikaci znalostí.

Jednotné testy neuzavírají cestu ke studiu
Dále je třeba připomenout, že výsledky centrálních testů nemusí tvořit více než šedesát procent uchazečova celkového skóre, dvě pětiny je možné získat na základě kritérií vytvářených školou (tedy např. na základě ústního pohovoru). Rozhodně tedy nelze říci, že by školy v rámci přijímací zkoušky nemohly zohlednit své vzdělávací preference.

Podotýkám, že školám nikdo nestanovuje spodní hranici úspěšnosti v testech potřebnou pro přijetí a že v druhém kole přijímacích zkoušek – konají se tam, kde školám zbyla volná místa – už jednotné testy neprobíhají. V praxi se tedy někdy k výsledkům z centrálních testů nemusí vůbec přihlížet.

Kritici jednotné zkoušky často poukazují na to, že o úspěšnosti v přijímacích testech rozhoduje předchozí mimoškolní příprava, a že jsou proto handicapovány děti ze sociálně slabých či méně podnětných rodin (rodiče nejsou schopni přípravu zaplatit, popř. se o vzdělání svých dětí nezajímají). To ovšem za výše popsaného stavu – kdy se na nějakou střední školu dostane prakticky každý, kdo si podá přihlášku ke studiu – není problém, který by bylo třeba řešit zrušením testů poskytující školám dosti objektivní informaci o studijní perspektivě jejich budoucích žáků.

Sociální problémy je třeba řešit primárně sociálními opatřeními, nikoli tím, že budeme přijímat žáky, kteří umí málo nebo nic (a pak mají vše dohánět na SŠ). Navíc část testových úloh je postavena hlavně na schopnosti dobře uvažovat, z čehož vyplývá, že žák studijně nadaný může u zkoušky alespoň zčásti uspět i v případě předchozích nepřesvědčivých školních výsledků.

Zvýšit roli škol i centra
V téhle souvislosti je třeba upozornit, že příprava na testy nemusí stát zájemce o studium prakticky nic. Jak již bylo uvedeno, jen za letošní rok na stránkách Cermatu přibylo 24 zkušebních testů (online dostupných, samozřejmě s řešením úloh). Připočtěme testy ilustrativní, dále stejný počet testů za r. 2017 a ověřovací testy z l. 2015-16. Zásoba na měsíce přípravy…

Výraznější úlohu by mohly – a podle mého názoru měly – sehrát školy, už třeba upozorněním na výše uvedené přípravné materiály. Týká se to jak škol základních (jež by měla další vzdělávací perspektiva jejich žáků), tak především škol, na něž se žáci hlásí. Pro střední školu by např. určitě neměl být problém nejen uspořádat tzv. dny otevřených dveří a poskytnout zájemcům o studium na svých stránkách kompletní informace o přijímacím řízení, ale také pozvat všechny uchazeče (již přihlášené ke zkoušce) na bezplatné setkání zaměřené přímo na přijímací zkoušku.

Jako novum navrhuji, aby Cermat připravil ke svým testům ještě jednoduchý vstupní program, jakousi nejzákladnější testovou abecedu předcházející práci s testy, zahrnující poučení o testu, o různých variantách testových úloh, o strategii/taktice při absolvování testu. Tento požadavek se snad může zdát nadbytečný – při pohledu na nabídku testových materiálů Cermatu a s ohledem na to, že ze zadání testů lze potřebné poznatky vyvodit. Domnívám se však, že při vyrovnávání vzdělávacích handicapů může mít pozitivní význam každý detail.

Josef Soukal
předseda Asociace češtinářů, autor učebnic češtiny a literatury pro víceletá gymnázia a střední školy, dlouholetý pedagog na osmiletém gymnáziu