Zatímco internet spustil revoluci ve způsobu komunikace, když na přelomu 80. a 90. let vznikla jeho první aplikace e-mail, dvacet let poté se na internetu objevila další revoluční aplikace. V roce 2009 publikoval neznámý autor, autorka nebo skupina autorů pod pseudonymem Satoshi Nakamoto aplikaci Bitcoin, která dnes umožňuje každému na telefonu nebo počítači přijímat a odesílat platby bez napojení na banku. Tím byla spuštěna revoluce ve světě financí. Změnil se způsob tvorby, posílání a rozdělování peněz.

Začalo to internetem, kde po emailu vznikaly i zanikaly různorodé komunikační a další aplikace. Na internet se nastěhovaly existující i nové firmy společně s bankovními a finančními službami. Nový způsob komunikace se zákazníky změnil ekonomiky a společnost. Podobně po bitcoinu vznikají a zanikají další různorodé kryptoměny, přičemž jedno mají společné - kryptoměny vytvořily prostor pro vznik nového typu ekonomiky a společnosti. Vznikají globální, otevřené, svobodné ekonomiky nezávislé na bankách, vládě a jakýchkoliv dalších centrálních institucích či zprostředkovatelích. Jsou to decentralizované ekonomiky (dekonomiky) poháněné kryptoměnami, jakožto součást nové paralelní svobodné decentralizované společnosti.

Není to anarchie. Dekonominky jsou řízené programem běžícím na propojené počítačové síti, který uvolňuje do oběhu peníze (kryproměnu) předem stanoveným způsobem. Například počítačová síť Bitcoinu uvolňuje každých deset minut stanovený počet Bitcoinů, přičemž jejich konečný počet bude 21 milionů (dnes jich je v oběhu cca 17 milionů). Počítačová síť EOS uvolňuje EOSy tak, aby jejich množství nerostlo více než 5 % za rok. Dekonomiky tedy „tisknou“ vlastní peníze (kryptoměny) a zároveň k tomu poskytují lidem peněženky (digitální nebo papírové) s vlastními „čísly účtů“ s „PINy“ (včetně QR kódů). Kdokoliv může nabízet vlastní zboží (produkty a služby) a nakupovat přes decentralizované aplikace.

Dekonomiky mají vlastní systém obchodování, evidenci plateb a transakcí, zabezpečení majetku se správci počítačové sítě (u Bitcoinu těžaře, u EOS volené zástupce), kteří udržují vlastními počítači chod a řízení konkrétní dekonomiky a jsou za to placeni (počítačová síť posílá do jejich digitálních peněženek kryptoměnu a tím se dostává do oběhu). Počítačový program přesně, pravidelně a předvídatelně posílá do oběhu stanovené množství kryptoměny, přičemž počítačová síť zapisuje v blocích neustále se rozšiřující záznamy transakcí a dalšího obsahu sdíleného mezi uživateli. Tyto záznamy jsou ukládány na všechny počítače správců sítě (proto jsou decentralizované) a navíc jsou vzájemně propojeny a chráněny proti neoprávněným zásahům pomocí kryptografie. Tomuto řetězu záznamů v blocích říkáme blockchain.

Důvěru v centrální instituce, které kontrolují naše finance a další obsah sdílený na internetu, můžeme vyměnit za důvěru v počítačový program běžící na síti počítačů, které ho společně nepřetržitě kontrolují. V dekonomikách vznikají všechny možné decentralizované aplikace (DAPPs) - nový Facebook, YouTube (první pokus je d.tube), publikační weby (první pokus steemit.com), Wikipedia, Amazon, směnárny, půjčovny a další. Dekonomiky připravují vlastní sociální politiku, mluví se hlavně o všeobecném základním příjmu pro každého, kdo se do této dekonomiky zapojí. Některé dekonomiky mají vlastní systém dotací (např. EOS), kdy komunita rozhoduje hlasováním o tom, kdo dostane další peníze a kolik, které pouští počítačová síť do oběhu za přínos vlastní DAPP pro komunitu. Dekonomiky používají vlastní systém zakládání firem, kdy lidé posílají nové firmě peníze předem pro rozjezd firmy výměnou za novou kryptoměnu této firmy, kterou bude její počítačová sít pouštět do oběhu. Dekonomiky používají vlastní systém marketingu, kdy namísto reklam pouští počítačová síť přímo do peněženek kryptoměny konkrétních DAPPs, takže lidem se v peněžence objevují různé kryptoměny, které mohou vyzkoušet a používat k nákupu, čímž se propaguje daná DAPP.

Decentralizované společnosti mají svůj řád, systém, pravidla a řízení. Některé jsou postavené na soutěži mezi správci společnosti, kdy vítěz nebo vítězný tým berou celou finanční odměnu (Bitcoiny) poskytovanou počítačovou sítí. Další jsou postavené na online volbách, kdy komunita (držitelé kryproměny) volí stanovený počet správců společnosti (např. “vláda” o 21 členech v komunitě EOS). Dekonomiky mají vlastní měnovou politiku a systém přerozdělování peněz. Některé staví na dočasném „tisku“ peněz počítačovou sítí v kombinaci s trvalými poplatky za transakce (Bitcoin). Jiné dekonomiky si zakládají na tom, že žádné poplatky nemají, ale nepřetržitě „tisknou“ peníze v množství, o němž rozhoduje komunita (EOS).

Přínos kryptoměn pro lidstvo
Kryptoměny mají pro lidstvo obrovský přínos, protože s nimi dostáváme své finance pod kontrolu, kdy se zároveň zbavujeme závislosti na bankách, finančních institucích a dalších centrech moci. Bankovní služby nezaniknou. Poptávka po nich je také v dekonomikách, vznikají tam na „zelené louce“ bankovní a finanční DAPPs. Dobře fungující banky a finanční instituce přinášejí lidem užitek, ovšem závislostí na nich čelíme tak závažným rizikům, že pro mnoho lidí je a bude lepší alternativou finančně přestoupit (kompletně nebo částečně) z ekonomik poháněných penězi bank do dekonomik poháněných krypto penězi počítačové sítě bez bank. Těch rizik je více a zasahují v určité míře každého z nás - dvě miliardy lidí nemá přístup k bankovním službám, protože se to bankám nevyplatí, peníze z humanitární pomoci se často nedostanou k adresátům, protože je místní centrální autority rozkradou, další lidé mají své finance v ohrožení z důvodu jejich nedostatečné ochrany nefunkčními institucemi. Pokud se ucházíme o dotace, které se štědře rozdělují z daní nebo dluhů ostatních, tak musíme skákat, jak úředník píská bez ohledu na smysluplnost.

My „vyvolení“ s přístupem k bankovním službám jsme si zvykli na solidní finanční komfort. Banky nám vesele půjčují (často více než utáhneme), nabízí nám různorodé možnosti zhodnocení úspor a pohodlné online platební metody. Zvykli jsme si na to, že za peníze, které dnes máme, si koupíme zítra, za měsíc i za rok přibližně stejné množství zboží. Dnešní finanční komfort a blahobyt ovšem není samozřejmostí a netrvá věčně. Historicky žijeme momentálně v úseku komfortu, který střídá vystřízlivění, hyperinflace, měnové reformy a krachy bank plné našich peněz.

Centrální banky totiž mají tendenci dříve nebo později znehodnocovat úspory občanů, aniž by to původně zamýšlely, protože jsou pod politickým tlakem, chtějí dočasně zachraňovat ekonomiky, anebo jenom „páchat dobro“. V horším případě se řídí heslem „po nás potopa“. Ztratili jsme kontrolu také nad tím, co nám signalizují ceny. Nevíme, zda jsou rostoucí ceny akcí a nemovitostí udržitelné anebo vlády a centrální banky nafukují další bublinu, která po prasknutí peníze opět nespravedlivě přerozdělí.

Hrozbou jsou zejména vlády, které nás neúměrně zdaňují, aby za nás a pro nás financovaly projekty, o kterých jako občané a voliči už nemáme ani páru natož kontrolu. A když tyto peníze přestaly stačit, tak se vlády a centrální banky pustily do neúměrného „tisku“ peněz a do ještě neúměrnějšího zadlužování nás všech na naše konto. Také vlády chtějí „páchat dobro“, mají z toho prospěch a politický kapitál, v horším případě „po nás potopa“. V každém případě to dělají, protože jim to společnost dovolí. My jim to dovolíme a tolerujeme. Od roku 2009 už nemusíme.

Kryptoměny přináší finanční inkluzi, protože jsou pro každého. Není koho ptát se na povolení, na schválení a podpis smlouvy o založení bankovního účtu s online bankovnictvím a platební kartou s PIN kódem, který vám přijde za tři dny poštou. Bankovní účet, který vám vygeneruje PIN, si nainstalujete do mobilu, který zároveň slouží jako platební karta a terminál s online bankovnictvím.

Banky a další finanční instituce nezaniknou. Někteří lidé budou vždy preferovat centrální dohled nad svými financemi s finančním poradenstvím, za něž budou ochotni platit poplatky. Pozitivní je, že celému finančnímu sektoru roste konkurence, která bude přispívat ke zkvalitňování finančních služeb obecně. Banky už zapracovávají do svých procesů blockchain a další prvky dekonomik. Inspirují se jimi a tím se přibližují ke klientům.

Centrální státy s vlastními ekonomikami také nezaniknou, ať už budou mít podobu národních či nadnárodních společností. Do těchto společností se rodíme, mají svoji historii a setrvačnost a hlavně někteří lidé budou vždy preferovat život pod dohledem centrální vlády, centrální banky a dalších centralizovaných institucí, které mají všechno důležité pod kontrolou ve svých centrech. Na druhé straně kryptoměny dali nám všem možnost žít paralelní život v decentralizovaných společnostech s vlastními dekonomikami. Můžeme si svobodně vybrat. Ekonomiky a dekonomiky budou žít v symbióze. Konkurence mezi nimi bude pozitivně přispívat k jejich kvalitě. Dekonomiky s decentralizovanými společnostmi nám nabízí restart ekonomických a společenských vztahů a vazeb, včetně restartu jejich vědeckého zkoumání a přístupů k němu. Vítejte v novém světě, jak ho neznáme, světě plném nových příležitostí pro každého.

Juraj Gigee Antal
ekonom