Kecáme, nemakáme
Andrej Babiš se rád vymezuje jako ten, kdo je jiný než ostatní politici a kdo konečně zatočí s korupcí. Podporu protikorupčních opatření lze ovšem u něj hledat jen v případě, kdy tyto změny nekřižují jeho vlastní zájmy - a že těch zájmů je! Jakmile by se opatření mohla dotknout např. dotací, které čerpá Agrofert, nominací do dozorčích rad státních firem, nad kterými má nyní neomezenou kontrolu, nebo ohrozit spojenectví s prezidentem, rychle od jejich podpory couvá, jak ukazuje hned několik příkladů.
Nominační zákon má zaručit obsazování řídících a dozorčích rad státních podniků a státem ovládaných obchodních společností odborníky za průhledných pravidel. Hlasovat pro něj se zavázalo 149 poslanců staré sněmovny (2013), z toho taky 41 poslanců ANO z tehdejších 47. Byl to slibný začátek, a také konec. Návrh Ministerstva financí nepřešel přes vládu, poslanecký návrh Radka Vondráčka (ANO) se nedostal ani do prvního čtení. O zákonu se tedy nakonec v minulém volebním období vůbec nehlasovalo!
V roce 2017 získalo ANO ještě o několik desítek poslaneckých mandátů víc. Když ovšem přišli Piráti s návrhem zákona, který by obsazení rad konečně řešil, zablokovali ho právě poslanci ANO - včetně těch, kteří se dříve vyjádřili, že zákon prosadí! ANO místo toho přišlo s vlastním návrhem, který je ovšem děravý - ministerstva podle něj nemusí dělat na nominanty do dozorčích rad výběrová řízení a stanovisko výboru, který má vhodné adepty vybrat, pro vládu nemá být závazné. ANO tak jde na ruku komunistům, kteří se opakovaně nechali slyšet, že by politici ve výběru neměli být omezováni. Od února je navíc výbor pro personální nominace plně obsazený členy, které navrhlo ANO.
Protikorupční žvanění
Z deklarovaného protikorupčního tažení se stává protikorupční žvanění. Dobře je to vidět i na dalších třech příkladech: Zaprvé - Andrej Babiš na Facebooku psal, že by se na ČEZ měl vztahovat registr smluv, ale návrh, který výjimku z registru pro ČEZ rušil, ANO zablokovalo. Z jakých důvodů se můžeme jen dohadovat. Jedním z nich by mohlo být, že si Babiš nechtěl před hlasováním o důvěře rozházet vztahy s Milošem Zemanem, který se nedávno schůzku s šéfem ČEZU nepříliš úspěšně pokusil zakouřit dýmem z rudých trenek.
Zadruhé - v současném prohlášení vlády najdeme ujištění, že vláda zlepší přístup občanů k informacím. Na podzim se však bude projednávat vládní návrh zákona zavádějícího GDPR, který má v sobě několik šikovných přílepků, které mohou přístup k informacím omezit a kontrolu veřejnosti znesnadnit.
A do třetice: V roce 2014 vládní prohlášení obsahovalo velmi konkrétní slib: „Prosadíme konec anonymity příjemců dotací a společností obchodujících se subjekty veřejné správy. Právnické osoby s anonymními vlastníky, které nerozkryjí kompletní vlastnickou strukturu, nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, drobným nákupům, dotacím, návratné finanční výpomoci, (…) Informace o vlastnické struktuře budou zpřístupněny veřejnosti s výjimkou zákonem stanovených omezení.“ To se skutečně naplnit nepodařilo, náš registr je neveřejný, což se do budoucna díky EU bude muset změnit.
Dotace? Stále tečou i netransparentním firmám
Navíc zákon umožňuje identitu akcionářů s podílem menším než 25% skrývat. Chybí i podmínka, že čerpání veřejných prostředků je podmíněné zveřejněním skutečných vlastníků. Ve vládním prohlášení z roku 2018 už tento nenaplněný slib ani nenajdeme. Místo toho řešíme právě neoprávněné čerpání dotací firem z holdingu Agrofert, na které upozornil např. pořad Reportéři ČT. Podnět úřadům na prověření dotací hodlá podat i organizace Transparency International, podle které je premiér Babiš dál ovládající osobou Agrofertu. Informace získala organizace díky Slovenskému registru, který je na rozdíl od našeho veřejný.
Andrej Babiš i jeho hnutí pokud jde o protikorupční opatření zřejmě radši „sní, když náhodou spí“ - a spí tvrdě jako Šípková Růženka. Veřejnost je tím princem, která by hnutí ANO i jeho šéfa měla probudit, takže: Pane premiére, vstáváme! Je čas plnit staré sliby. Začít můžete třeba u toho nominačního zákona.
Adam Rut
člen Otevřené společnosti, garantské organizace Rekonstrukce státu
Nominační zákon má zaručit obsazování řídících a dozorčích rad státních podniků a státem ovládaných obchodních společností odborníky za průhledných pravidel. Hlasovat pro něj se zavázalo 149 poslanců staré sněmovny (2013), z toho taky 41 poslanců ANO z tehdejších 47. Byl to slibný začátek, a také konec. Návrh Ministerstva financí nepřešel přes vládu, poslanecký návrh Radka Vondráčka (ANO) se nedostal ani do prvního čtení. O zákonu se tedy nakonec v minulém volebním období vůbec nehlasovalo!
V roce 2017 získalo ANO ještě o několik desítek poslaneckých mandátů víc. Když ovšem přišli Piráti s návrhem zákona, který by obsazení rad konečně řešil, zablokovali ho právě poslanci ANO - včetně těch, kteří se dříve vyjádřili, že zákon prosadí! ANO místo toho přišlo s vlastním návrhem, který je ovšem děravý - ministerstva podle něj nemusí dělat na nominanty do dozorčích rad výběrová řízení a stanovisko výboru, který má vhodné adepty vybrat, pro vládu nemá být závazné. ANO tak jde na ruku komunistům, kteří se opakovaně nechali slyšet, že by politici ve výběru neměli být omezováni. Od února je navíc výbor pro personální nominace plně obsazený členy, které navrhlo ANO.
Protikorupční žvanění
Z deklarovaného protikorupčního tažení se stává protikorupční žvanění. Dobře je to vidět i na dalších třech příkladech: Zaprvé - Andrej Babiš na Facebooku psal, že by se na ČEZ měl vztahovat registr smluv, ale návrh, který výjimku z registru pro ČEZ rušil, ANO zablokovalo. Z jakých důvodů se můžeme jen dohadovat. Jedním z nich by mohlo být, že si Babiš nechtěl před hlasováním o důvěře rozházet vztahy s Milošem Zemanem, který se nedávno schůzku s šéfem ČEZU nepříliš úspěšně pokusil zakouřit dýmem z rudých trenek.
Zadruhé - v současném prohlášení vlády najdeme ujištění, že vláda zlepší přístup občanů k informacím. Na podzim se však bude projednávat vládní návrh zákona zavádějícího GDPR, který má v sobě několik šikovných přílepků, které mohou přístup k informacím omezit a kontrolu veřejnosti znesnadnit.
A do třetice: V roce 2014 vládní prohlášení obsahovalo velmi konkrétní slib: „Prosadíme konec anonymity příjemců dotací a společností obchodujících se subjekty veřejné správy. Právnické osoby s anonymními vlastníky, které nerozkryjí kompletní vlastnickou strukturu, nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, drobným nákupům, dotacím, návratné finanční výpomoci, (…) Informace o vlastnické struktuře budou zpřístupněny veřejnosti s výjimkou zákonem stanovených omezení.“ To se skutečně naplnit nepodařilo, náš registr je neveřejný, což se do budoucna díky EU bude muset změnit.
Dotace? Stále tečou i netransparentním firmám
Navíc zákon umožňuje identitu akcionářů s podílem menším než 25% skrývat. Chybí i podmínka, že čerpání veřejných prostředků je podmíněné zveřejněním skutečných vlastníků. Ve vládním prohlášení z roku 2018 už tento nenaplněný slib ani nenajdeme. Místo toho řešíme právě neoprávněné čerpání dotací firem z holdingu Agrofert, na které upozornil např. pořad Reportéři ČT. Podnět úřadům na prověření dotací hodlá podat i organizace Transparency International, podle které je premiér Babiš dál ovládající osobou Agrofertu. Informace získala organizace díky Slovenskému registru, který je na rozdíl od našeho veřejný.
Andrej Babiš i jeho hnutí pokud jde o protikorupční opatření zřejmě radši „sní, když náhodou spí“ - a spí tvrdě jako Šípková Růženka. Veřejnost je tím princem, která by hnutí ANO i jeho šéfa měla probudit, takže: Pane premiére, vstáváme! Je čas plnit staré sliby. Začít můžete třeba u toho nominačního zákona.
Adam Rut
člen Otevřené společnosti, garantské organizace Rekonstrukce státu