Nedávno jsme se u skleničky sešli s několika spolužáky z vysoké. Kromě fotek dětí a našich malých proher a úspěchů jsme se pustili také do hodnocení politické situace. U našeho stolu neseděl ani jeden komunista, volič Zemana či babišovec. Dle reakcí v diskusi tam byli jen voliči ODS, TOP 09, STANu a Pirátů a zřejmě i jeden lidovec. Byli jsme takový podivný nereprezentativní vzorek republiky - a to i když mezi námi byli zčásti i mimopražští. Že nám společně vadí Babiš, jeho lži a podvody bylo jasné, přesto jsme se po několika minutách začali handrkovat, kdo je pro nás nepřijatelný i v oněch dalších stranách, které volíme.

Diskuse se ubírala směrem: „Mladýho Klause nikdy, ten ať se laskavě přesune do SPD za Jaklem! S ním je ODS nevolitelná.“ „Kubera jen přes moji mrtvolu“ „Piráti jsou kam vítr, tam plášť, mladí, nevyzrálí a lezou do zadku Zemanovi.“ „Lidoveckou politiku nesnesu. Zákaz potratů a restituce? Ani náhodou.“ „Topka je v podstatě mrtvá strana. “ „O STANu jsem od voleb prakticky neslyšel(a).“

Bylo mi z toho trochu smutno. A mělo by být každému, kdo chápe, jak funguje náš volební systém. Dle průběžných průzkumů, ani poslední Babišova neskutečná kauza se synem na Krymu Andrejovými příznivci nehnula. Preference ANO se stále drží kolem 30 procent – což by při běžné volební účasti znamenalo asi půldruhého milionu voličů.

Žijeme v době novodobého vůdce, kterému se podařilo - stejně jako jiným vůdcům v jiných stoletích - dokonale oblbnout část populace. A ta mu - bez ohledu na prokazatelná fakta - slepě důvěřuje a opakuje jeho lži o podplacených médiích, Kalouskovi, který může za všechno, nesmyslných kampaních a zlehčuje Babišovy velmi vážné dotační kauzy. Můžeme nad tím bulet, kroutit hlavou, nebo se zamyslet, jak z toho.

Od výhry a změny politického kurzu nás totiž překvapivě nedělí až tak moc. Chce to ale změnu na naší straně hřiště - změnu myšlení v tuto chvíli příliš kritických voličů ostatních stran. V první řadě je potřeba přestat neustále pinzetkou rozebírat kandidátky demokratických stran a vykřikovat, kdo nám tolik vadí a koho nemůžeme volit. Přestaňme konečně volit nějaký ideál „srdcem“. Na řadě je naopak taktizování. Nehledejme ideálního partnera do manželství či do postele, tohle není láska, to je politika.

Podívejte, jak v lednu dopadly prezidentské volby. Na jedné straně matador Miloš Zeman s jasnou a pevnou voličskou základnou, které nevadí skoro nic, na druhé straně rozdrobené hlasy mezi množství soupeřících kandidátů s podobným pohledem na svět a místo jasné podpory a spojení hlasů ve druhém kole opět ta pinzeta a rozebírání smítek na Drahošově saku. Zbytečná hloupá prohra příliš zmlsané většiny.

A parlamentní volby? Řešení momentální politické situace směřující k diktatuře a monopolu Agrofertistánu totiž existuje a je docela snadné. Stačí se podívat na náš volební systém, který nahrává velkým stranám a jejich zisku u voleb. Malé strany velké šance nemají a v přepočtu získají minimum mandátů/křesel. Pokud půjdou ODS, Piráti, STAN, TOP 09 a lidovci do voleb samostatně, dopadne to příště podobně a nejspíš ještě hůř než u posledních voleb. Přitom by stačilo volit chytře - to nejmenší zlo, co má šanci.

Všechny demokratické strany by měly už před volbami vytvořit jednotnou protibabišovskou koalici (Demokratický blok) se zcela jednoduchým programem, na kterém se napříč stranami shodnou, a kandidovat společně. Pokud tento Demokratický blok vyhraje, bude sice jedno volební období vládnout dosti kostrbatě, protože bude složen z více politických subjektů s různými prioritami, ale pořád to bude menší zlo než Babiš s komunisty a SPD.

Vidím to jako jedinou možnost. Bohužel se obávám, že ani voliči ani politici jednotlivých stran nebudou schopni překročit svůj vlastní stín. Především u Pirátů, kterým se minule dařilo, se bojím, že na žádné kompromisy nebudou schopni přistoupit a pojedou si svoji linii mladých rebelů. Bez nich ovšem šance na úspěch proti Babišovi výrazně klesá. Ale naděje umírá poslední. Třeba jim to také dojde.

Namísto vykřikování, kdo je pro nás z možné protibabišovské koalice nepřijatelný a koho nikdy, o tom zkusme alespoň na chvíli přemýšlet. Po dalších volbách za tři roky už bude pozdě.

Tereza Boehmová
Novinářka a spisovatelka