Už celé hodiny přemýšlím, jak by se rozhlas mohl postarat o to, aby v diskusích kandidátek a kandidátů do Evropského parlamentu nezaznívaly příliš často úplné blbiny. Asi to nejde, protože by to znamenalo, že se uplatňuje cenzura. A tak se ještě pár dní budeme bavit hloupoučkými řečičkami o tom, jak daná osobnost bude vydávat svůj poslanecký plat, jak absurdní impulzy do Štrasburku přinese, přičemž většina hlasů se snaží o vtipkování. Snad aby se stále znovu uplatňoval poznatek Reinharda Heydricha, že Češi jsou „chechtající se bestie“. A jsou zde právě i lidé, kteří EU srovnávají s periodou okupace, nebo pak i komunizmu.

Hospodské debaty, které na tuto mediální předvolební reklamu naskakují, ukazují jasně, že málokdo něco o Evropské unii opravdu ví. Ministerský předseda, jehož role v podvodném rozdělování evropských peněz spěje k právnímu vyvrcholení, pak navrhuje, že by si o uplatňování evropských peněz měly rozhodovat členské státy samy – to se dá interpretovat jen tak, že by zacházení s některými dotacemi rozhodoval Agrofert, nyní ve svěřenském fondu. Jako člen Rady EU ostatně hlasoval proti omezení dotací na menší zemědělskou produkci. Této absurdní argumentaci se směje celý kontinent.

Jiné příspěvky do diskuse odpovídají na otázku, jak dlouho ještě Evropská unie přežije. Asi by přežila déle, kdyby zemi, ve které vědomosti o ní jsou tak slabé, vyloučila. Ale byla by zde i jiná cesta. Zvýšit úroveň vědomostí o tom, jaká je role Unie, jak pojišťuje konkrétní prospěch svých občanů. Vlastně ji potřebujeme i proto, abychom mohli uplatnit kontrolu nad našimi vlastními podvodníky. Ti ovšem hovoří o suverenitě a myslí tím jen na to, aby nad nimi samými už žádná kontrola nebyla.

I v médiích vlastně podporujeme despekt vůči unii, a to jazykově. V češtině, jazyce, který nemá rád složeniny z více slov, máme „eurovolby“, „europarlament“. Existuje něco jako „čechovolby“ či „čechoparlament“? Nechal by si člen Poslanecké sněmovny říkat „čechoposlanec“? A podívejme se do učebnic občanské výchovy: Kolik znalostí o Evropské unii z nich mladí mohou načerpat? A kdo se snaží tuto entitu přiblížit nám starším? Ty kandidující chechtající se bestie, které vytvářejí absurdní argumenty pro volební boj, vycházejí z nevědomosti většiny voliček a voličů, chechtající se většiny. A to je pro zemi jako takovou špatně.

Jaroslav Šonka
Politolog, publicista se zaměřením na Evropskou unii