Rozděluj a panuj na hradní způsob aneb jak to krásně funguje
Důvěra v prezidenta Miloše Zemana stoupá. Ano, už je tomu tak, slyšel i četl jsem dobře. Tedy alespoň to vyplývá z průzkumu agentury STEM. Velkému státníkovi a intrikáři nyní podle agentury důvěřuje 57 procent národa. To je hodně, až tak, že průzkum sestavený podle určitého reprezentativního vzorku českých občanů, mi připadá dost nevěrohodný.
Asi jsem ovlivněný tím, že nechápu, jak je možné, že někdo vůbec může tomu starému a nemocnému muži na Hradě důvěřovat. Já jsem přesvědčen, že jemu mohu věřit jen to, že je schopný udělat cokoliv pro to, aby někomu buď vrátil jeho předchozí nesouhlas se svými názory, nebo chce jen svou vychytralostí říznutou samolibostí ukázat jakou má moc.
Moc intrikána, který vrací všechny rány všem, ať jsou úmyslné, či nikoliv, s virtuozitou returnujícího Rogera Federera (doufám, že slavný tenista, ceněný nejen pro své umění, ale i gentlemanské vystupování, promine). Ten je nemocný svojí mocí. A na tuhle diagnózu se těžko hledají prášky. Stejně jako na další neduhy starého hradního pána.
Vždycky jsem věřil, že do podobné funkce by si měl národ zvolit moudrého člověka. Tady se podle mě ale národ minul – zvolil si vychytralého ješitu, který však o své dobromyslnosti opět přesvědčil všechny, například když (ne)odvolával ministra kultury Staňka.
Tahle jeho poslední epizoda ještě stále neskončila a hrozí skončit pádem vlády, i když tomu už nevěří asi ani vedení ČSSD a jen marně přemítá kam dál ustoupit, aby si ještě zachovalo svou už stejně dávno ztracenou tvář.
Je asi všem jasné, že já mezi těmi 57 procenty „důvěřitelů“ nejsem. Já prezidentu Zemanovi svou podporu vyjadřovat nebudu a mám částečnou výhodu, že mi velký Miloš asi nemá jak mou nelásku vrátit. Jsem zkrátka proti. Ale jsem proti proto, že jsem si dal k sobě, že jedna a jedna jsou dvě a ne proto, že ten všemi mastmi mazaný stařec dokáže nádherně vyběhnout s politiky všech váhových kategorií a ještě se tvářit, jako že se drží ústavy zuby nehty. A to podle mě bohužel imponuje většině z těch údajných 57 procent.
Kromě toho, že zpochybňuji výsledky reprezentativního průzkumu, vyzývám národ, aby se zamyslel a nepodléhal škodolibým náladám, že všichni politici lžou a kradou a ten, kdo je drží na uzdě, se jmenuje Miloš Zeman. A toho si národ zvolil a on ho za to pomohl rozdělit.
A když už tak malý národ rozdělíte, jeho síla se ještě zmenší, ale o to víc potřebuje silného zastánce. A ten se přímo nabízí. Ten se vás zastane, protože mu o vás přece jde, že? Nebo že by mu šlo jen o sebe a svá procenta.
P. S.: V tom se asi bohužel hned tak neshodneme.
Jan Dvořák
novinář
Asi jsem ovlivněný tím, že nechápu, jak je možné, že někdo vůbec může tomu starému a nemocnému muži na Hradě důvěřovat. Já jsem přesvědčen, že jemu mohu věřit jen to, že je schopný udělat cokoliv pro to, aby někomu buď vrátil jeho předchozí nesouhlas se svými názory, nebo chce jen svou vychytralostí říznutou samolibostí ukázat jakou má moc.
Moc intrikána, který vrací všechny rány všem, ať jsou úmyslné, či nikoliv, s virtuozitou returnujícího Rogera Federera (doufám, že slavný tenista, ceněný nejen pro své umění, ale i gentlemanské vystupování, promine). Ten je nemocný svojí mocí. A na tuhle diagnózu se těžko hledají prášky. Stejně jako na další neduhy starého hradního pána.
Vždycky jsem věřil, že do podobné funkce by si měl národ zvolit moudrého člověka. Tady se podle mě ale národ minul – zvolil si vychytralého ješitu, který však o své dobromyslnosti opět přesvědčil všechny, například když (ne)odvolával ministra kultury Staňka.
Tahle jeho poslední epizoda ještě stále neskončila a hrozí skončit pádem vlády, i když tomu už nevěří asi ani vedení ČSSD a jen marně přemítá kam dál ustoupit, aby si ještě zachovalo svou už stejně dávno ztracenou tvář.
Je asi všem jasné, že já mezi těmi 57 procenty „důvěřitelů“ nejsem. Já prezidentu Zemanovi svou podporu vyjadřovat nebudu a mám částečnou výhodu, že mi velký Miloš asi nemá jak mou nelásku vrátit. Jsem zkrátka proti. Ale jsem proti proto, že jsem si dal k sobě, že jedna a jedna jsou dvě a ne proto, že ten všemi mastmi mazaný stařec dokáže nádherně vyběhnout s politiky všech váhových kategorií a ještě se tvářit, jako že se drží ústavy zuby nehty. A to podle mě bohužel imponuje většině z těch údajných 57 procent.
Kromě toho, že zpochybňuji výsledky reprezentativního průzkumu, vyzývám národ, aby se zamyslel a nepodléhal škodolibým náladám, že všichni politici lžou a kradou a ten, kdo je drží na uzdě, se jmenuje Miloš Zeman. A toho si národ zvolil a on ho za to pomohl rozdělit.
A když už tak malý národ rozdělíte, jeho síla se ještě zmenší, ale o to víc potřebuje silného zastánce. A ten se přímo nabízí. Ten se vás zastane, protože mu o vás přece jde, že? Nebo že by mu šlo jen o sebe a svá procenta.
P. S.: V tom se asi bohužel hned tak neshodneme.
Jan Dvořák
novinář