Turów je hrozba pro Česko, děláme ale maximum pro ochranu vody a občanů
Pan Fendrych by alespoň občas mohl trochu "googlit", než se pustí do komentáře k tématu, kterému vůbec nerozumí. Tentokrát svoji neznalost projevil v oblasti mezinárodního posuzování vlivů záměrů na životní prostředí. To se v případě dolu Turów řídí v první řadě polskými zákony, neboť se jedná o důl na polské straně Frýdlantska. Možnosti, jak se jeho rozšíření bránit, dává sousedícím státům mezinárodní legislativa, kterou se i Polsko, stejně Česká republika, musí řídit.
Už od samého počátku, kdy se Česká republika dozvěděla o záměru, aktivně vůči Polsku koná (například zde).
Pro rozšíření dolu Turów jsou z pohledu mezinárodního práva důležité dva kroky. Jednak změna územního plánu města Bogatynia, a pak vydání kladné tzv. mezistátní EIA, tedy stanoviska k vlivům záměru na životní prostředí.
V prvním případě se Polsko rozhodlo nedodržet mezinárodní právo, porušit ho a vydat změnu územního plánu bez toho, aniž by Česko ukončilo mezistátní konzultace, což je podmínkou pro zákonné vydání plánu. Na to jsme okamžitě reagovali právními kroky ze strany Ministerstva životního prostředí (viz) a čekáme, zda Polsko zareaguje. Pokud ne, další právní kroky budou následovat.
Vedle toho probíhá mezistátní posuzování vlivů na životní prostředí. Tady Česko rovněž využívá veškerých svých možností v rámci mezinárodního práva, aby chránilo své občany. Nasadili jsme ty nejlepší experty z České geologické služby na posuzování hydrogeologických poměrů a vyjednali jsme veřejné projednání záměru na českém území. Budeme trvat na zajištění opatření, která rozšíření dolu úplně zastaví nebo zajistí, že na českém území bude voda, protože o tu tady jde v první řadě. Zahájili jsme monitoring úbytku podzemních vod v regionu, který by měl prokázat, že voda se na Frýdlantsku neztrácí vinou změny klimatu, ale vlivem dosavadní těžby. To by nám mělo pomoci v jakémkoliv dalším postupu vůči polským úřadům, a případně i u soudů, které nás čekají, pokud ochranná opatření nebudou fungovat.
Česká republika využívá maximálně možností, které mu mezinárodní právo dává, aby své občany ochránila. Pan Fendrych si ale zřejmě představuje, že Polsku řekneme, důl tady nechceme a Poláci svůj záměr stáhnou. Tak to ale nefunguje.
Proto vůči Polsku samozřejmě postupujeme i v rovině politické. Tady především sledujeme a požadujeme záruky od polské vlády, že jakékoliv negativní vlivy bude kompenzovat. Podařilo se mi už v roce 2016 (vizhttps://www.mzp.cz/cz/news_160412_Polsko) tyto záruky získat. Od té doby jsem mnohokrát jednal i psal polské vládě a Turow nadále zůstává naše téma číslo jedna. Aktuálně s premiérem očekáváme opětovné a písemné závazky z polské strany, že jakékoliv případné škody budou Česku kompenzovány.
Richard Brabec
ministr životního prostředí
Už od samého počátku, kdy se Česká republika dozvěděla o záměru, aktivně vůči Polsku koná (například zde).
Pro rozšíření dolu Turów jsou z pohledu mezinárodního práva důležité dva kroky. Jednak změna územního plánu města Bogatynia, a pak vydání kladné tzv. mezistátní EIA, tedy stanoviska k vlivům záměru na životní prostředí.
V prvním případě se Polsko rozhodlo nedodržet mezinárodní právo, porušit ho a vydat změnu územního plánu bez toho, aniž by Česko ukončilo mezistátní konzultace, což je podmínkou pro zákonné vydání plánu. Na to jsme okamžitě reagovali právními kroky ze strany Ministerstva životního prostředí (viz) a čekáme, zda Polsko zareaguje. Pokud ne, další právní kroky budou následovat.
Vedle toho probíhá mezistátní posuzování vlivů na životní prostředí. Tady Česko rovněž využívá veškerých svých možností v rámci mezinárodního práva, aby chránilo své občany. Nasadili jsme ty nejlepší experty z České geologické služby na posuzování hydrogeologických poměrů a vyjednali jsme veřejné projednání záměru na českém území. Budeme trvat na zajištění opatření, která rozšíření dolu úplně zastaví nebo zajistí, že na českém území bude voda, protože o tu tady jde v první řadě. Zahájili jsme monitoring úbytku podzemních vod v regionu, který by měl prokázat, že voda se na Frýdlantsku neztrácí vinou změny klimatu, ale vlivem dosavadní těžby. To by nám mělo pomoci v jakémkoliv dalším postupu vůči polským úřadům, a případně i u soudů, které nás čekají, pokud ochranná opatření nebudou fungovat.
Česká republika využívá maximálně možností, které mu mezinárodní právo dává, aby své občany ochránila. Pan Fendrych si ale zřejmě představuje, že Polsku řekneme, důl tady nechceme a Poláci svůj záměr stáhnou. Tak to ale nefunguje.
Proto vůči Polsku samozřejmě postupujeme i v rovině politické. Tady především sledujeme a požadujeme záruky od polské vlády, že jakékoliv negativní vlivy bude kompenzovat. Podařilo se mi už v roce 2016 (vizhttps://www.mzp.cz/cz/news_160412_Polsko) tyto záruky získat. Od té doby jsem mnohokrát jednal i psal polské vládě a Turow nadále zůstává naše téma číslo jedna. Aktuálně s premiérem očekáváme opětovné a písemné závazky z polské strany, že jakékoliv případné škody budou Česku kompenzovány.
Richard Brabec
ministr životního prostředí