13. února 2020 zveřejnily americké noviny The Wall Street Journal článek pod názvem: Český předseda vlády chce vědět, kdo změnil jméno jeho země; Rajče-rajche spor mezi dvěma lídry, zda nazývat jejich zemi Českou republikou nebo Českem. “Vůbec se mi to nelíbí”.

Na začátku článku autoři tvrdí, že během rozhovoru pro WSJ v únoru byl Andrej Babiš informován, že „někdo oficiálně změnil jméno jeho země na Czechia“. Načež se Andrej Babiš údajně ptá svých poradců, jestli změnu jména provedli oni a je mu vysvětleno, že OSN souhlasilo s českým návrhem krátkého jména naší země v angličtině „Czechia“. Andrej Babiš potom prohlásil: „O tom jsem nevěděl. To se mi vůbec nelíbí, protože pak se vám bude plést Czechia s Chechnya… Nevím, kdo přišel s tímto stupidním nápadem. To je šílené.“

Již v názvu článku a jeho prvních několika větách je obsaženo tolik nepřesností a nepravd, že je nutné je uvést na pravou míru. Zaprvé, nikdo jméno naší země nezměnil. V roce 2016 pouze došlo k nahlášení správného překladu slova Česko do angličtiny do OSN. Politické jméno Czech Republic nikdo nezrušil. Zadruhé, Andrej Babiš byl jako ministr financí členem vlády, která notifikaci jména Czechia do OSN 2. května 2016 schválila. Nejen, že byl pan Babiš tohoto zasedání vlády osobně přítomen, ale hlasoval pro notifikaci, poté, co návrh prošel připomínkovým řízením všemi ministerstvy, včetně jeho ministerstva financí. Z toho je i jasné, že další výroky pana předsedy vlády, že „o tom nevěděl… a neví, kdo měl ten hloupý nápad. To je šílené“ jsou buďto záměrně z jeho úst nepravdivé, nebo trpí kompletní ztrátou paměti.

Článek potom tvrdí, že s tímto, slovy pana Babiše, „hloupým nápadem“ přišel prezident Miloš Zeman. Je pravda, že prezident Zeman se nebál od začátku svého prezidentství slovo Czechia v angličtině používat. V tom se opíral o platnou národní standardizaci překladu slova Česko do angličtiny, která byla výsledkem zákonného procesu a nebyla nikdy zpochybněna. Na začátku roku 1993 ji provedla Názvoslovná komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ve spolupráci s 55 odbornými a jazykovými poradci a ministerstvem zahraničí. Článek WSJ však zcela mylně tvrdí, že Miloš Zeman rozhodl o notifikaci jména Czechia do OSN. Český prezident samozřejmě nemá moc rozhodovat o tom, jak se jméno Česko překládá do angličtiny, ani nerozhoduje o tom, jestli bude notifikováno do OSN. O tom rozhodlo již zmíněné zasedání vlády 2. května 2016 na základě materiálu připraveného ministerstvem zahraničí. Je zde třeba uvést, že tato notifikace měla proběhnout již v roce 1993, ale díky naší neuvěřitelné neschopnosti záležitost s krátkým jménem v angličtině jasně a jednou provždy vyřešit k ní došlo až po 23 letech. Důsledkem bylo a stále je vytrvalé komolení našeho jména v angličtině ve snaze zkrátit Czech Republic na například Czech, Czech R., Czech Rep., Czech rep., Rep. Czech, Republic CZ, CR či Czecho.

Pan předseda vlády v článku dále opakuje v Česku často zmiňovaný mýtus o tom, jak se slovo Czechia plete se slovem Chechnya. WSJ se to snaží ukázat na případu Bostonského maratonu z roku 2013. Ve skutečnosti však v tomto případě došlo k záměně vysokým úředníkem USA mezi Czech Republic a Chechen Republic, které jsou si ještě více podobné než Czechia a Chechnya. Všichni víme, že existují dvojice zemí s podobnějšími zeměpisnými jmény (Austria/Australia, Iran/Iraq, India/Indonesia, Mali/Malawi, Niger/Nigeria, Gambia/Zambia, Slovakia/Slovenia), aniž by některá z nich kvůli možné záměně od svého krátkého (zeměpisného) názvu ustoupila a používala výhradně název politický. A jelikož Chechnya není samostatným státem a není subjektem mezinárodního práva, tak záměna na mezinárodní scéně se slovem Czechia nehrozí.

Česko není autoritářským státem, ale demokracií. Ani prezident ani předseda vlády nemohou autoritářsky rozhodnout o tom, jak se překládá jméno Česko do angličtiny. Fakt, že se panu Babišovi krátké jméno Czechia nelíbí, tj. není na něj zvyklý a není ochoten se ho naučit používat, je skutečnost nepodstatná. Podstatné a nebezpečné je však to, že předseda vlády demokratického státu ignoruje a veřejně odmítá zákonný výsledek standardizace a dokonce tvrdí, že o procesu notifikace nikdy neslyšel, i když byl jedním ze členů vlády, kteří to schvalovali.

Pan Babiš by se měl inspirovat poslední větou článku ve WSJ, ve které slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jednoznačně tvrdí, že Slovensko tento problém nemá, protože se anglicky jmenují Slovakia. Ve skutečnosti se však mnoha lidem jméno Slovakia v angličtině plete se jménem Slovenia na mezinárodní úrovni daleko více než Czechia se jménem Chechnya. Zuzana Čaputová však očividně žádné pochybnosti nemá a pokud ano, tak je zbytečně neventiluje v zahraničním tisku, a nedává tak nikomu příležitost být terčem mezinárodního posměchu. Slovákům v tomto směru proto můžeme pouze závidět.

Prof. Petr Pavlínek
Karlova univerzita a University of Nebraska