Jak je možné, že digitální platformy a COVID-19 mají tak silný vliv?
Technologický pokrok přinesl prosperitu, ale také války, zásahy do přírody, civilizační choroby a snadnější šíření epidemií. Často se řešení hledala postupně. Pak ale přišly zpočátku nevinně vypadající internet a COVID-19. Aplikace v mobilu se nezdá tak mocná jako jaderná elektrárna, tryskáč nebo světové banky. COVID-19 dětem téměř neublíží, zdravé lidi zabíjí spíš výjimečně a lidský imunitní systém z něj většinou panikaří méně než politici. Jak je tedy možné, že digitální technologie daly vzniknout největším světovým korporacím a COVID-19 teď drtí globální ekonomiku?

Odpověď je třeba hledat v exponenciálním růstu. Dám příklad. Pokud si založíte restauraci a zákazníci ji začnou doporučovat, povede to k růstu. Ten bude ale omezen velikostí lokální komunity a kapacitou restaurace. Pak můžete přidávat další pobočky, jednu po druhé. To je lineární růst. Internet a mobilní sítě daly možnost podnikat jinak. Každý z uživatelů digitálních platforem jako je třeba Facebook může přinést své kontakty a ti zase další. Platforma roste exponenciálně. Nejúspěšnější digitální platformy pak opanují různé tržní segmenty jako třeba sociální komunikace, online nákupy, hudbu a domácí video. Zdecimují konkurenci, která takto růst nemůže. COVID-19 se šíří na podobném exponenciálním principu, protože každý nakažený člověk může snadno nakazit několik dalších. Kapacitu nemocnic takto navyšovat nelze, což jak jsme viděli třeba v Číně, Itálii nebo Španělsku, působí extrémně vážný problém, přestože je u většiny populace průběh nemoci mírný.

Zpočátku nejsou dopady exponenciálního růstu na svobodu jasné
Přejděme teď ke svobodě, za kterou jen ve druhé světové válce položilo život 2.6 % tehdejší světové populace. Digitální platformy osobní svobodu nejdřív spíš posilovaly, třeba propojováním lidí, zpřístupněním a sdílením informací. To má ale také druhou stránku. Na platformách a datech si tvoříme závislost, což nás činí zranitelnými. Dnes na platformách již vidíme úniky a zneužívání dat a záměrné šíření lží, tzv. ‘fake news’, kvůli zisku a získání vlivu. Internet jednotlivce přehlcuje informacemi, takže náš přístup k nim do velké míry závisí na algoritmech klíčových globálních platforem.

K tomu ještě přidejme již zmíněný dopad platforem na svobodu podnikání. Platformy sice vytvářejí nové trhy (např. řidiči UBER), ty jsou ale omezené jejich vlastními pravidly, které samozřejmě sledují jejich zájmy. UBER může například ve výsledku cílit na automatizaci aut, trh s řidiči může vytvářet pouze dočasně, avšak svým vlivem může ovlivnit schopnost lokálních trhů se přizpůsobit inovaci. Takový přístup platforem v kombinaci s jejich silou mohou zásadně narušit funkčnost již existujících trhů. To může mít v kombinaci se zmíněným rizikem zneužití dat dopad na svobodu. Pokud jde o COVID-19 z trochou nadsázky lze říct, že před tím než začal zabíjet, nejprve mohl posílit několika lidem imunitu bez přílišného omezení jejich svobody. Opatření, která následovala potom co se vir začal nekontrolovatelně a exponenciálně šířit nicméně svobodu zásadně omezila.

Možnosti čelit výzvám exponenciálního růstu nejsou jednoduché, musíme si pečlivě vybrat kdy a kde budeme zasahovat
Globalita a obchodní modely internetových platforem omezují možnosti tyto platformy jednoduše regulovat. To staví vlády do těžké situace, kdy by musely potenciálně omezovat populární internetové služby na základě budoucích rizik, která si lidé ještě nemusí zcela uvědomovat. Taková omezení jsou navíc často považována za omezení svobody spíše než jako kroky na její obranu. Podobně COVID-19 staví vlády před těžké dilema: snažit se možná nezastavitelnou infekci zastavit za cenu ekonomické devastace a omezení svobody, a nebo akceptovat, že se rozšíří za cenu ztrát na životech a možných trvalých následků pro vyléčené.

Některé platformy se již v podstatě exponenciálně rozšířily mezi populaci. V budoucnosti se dá se očekávat exponenciální šíření dalších podobných digitálních služeb, a přes všechna naše opatření, bohužel také virových onemocnění jako je COVID-19. Ne všechny tyto trendy jsou zcela negativní. Internetové platformy přinášejí a budou přinášet nesporné výhody jejich uživatelům, zatímco virová onemocnění, která zvládneme, mohou posílit naši imunitu. Věc se dále komplikuje tím, že veřejnost většinou hrozby přeceňuje nebo podceňuje, často se rozhoduje pod emocionálními vlivy, a v mnohých případech spíše krátkodobě.

Nicméně nesporným faktem je, že naše společnost není principiálně exponenciální, ale je spíš lineární, ať jde již o potřeby jednotlivých lidí tak naše možnosti a kapacity, včetně nemocnic. Pro dosažení udržitelného vývoje tedy musíme do věcí občas aktivně zasáhnout. Abychom byli úspěšní je potřeba zvolit strategický přístup založený na nejnovějších dostupných datech, modelech, ale také vizích. Dále si musíme přiznat, že naše možnosti zasahovat do přirozených trendů a procesů mají svá omezení, což nás nutí si pečlivě vybrat kde a jak zasáhnout, včetně toho kde se exponenciální šíření snažit zastavit, kde jej spíše omezit a kde a jak reagovat na jeho důsledky.

Výsledek bude záviset zejména na tom jak se společnost postaví ke svobodě
Tvrdé kroky typu karantén a roušek mají v určitém období virových epidemií své opodstatnění. Nicméně je třeba si uvědomit, že taková restriktivní opatření nejen omezují osobní svobodu a ekonomiku, ale mají i negativní dopady na samotnou imunitu populace, například pokud jde o fyzický pohyb, čerstvý vzduch, sluneční záření, pobyt v nezdravém prostředí, infekce z nesterilních roušek, psychické dopady, až po znemožnění dětem vytvořit si přirozenou imunitu. Tyto kroky nás také poženou hlouběji do náruče digitálních platforem. Zatímco internetové firmy této příležitosti pravděpodobně využijí také k vylepšení svého image, není zřejmé, zda a jak to dlouhodobě podpoří svobodu jednotlivce, nemluvě o tržní ekonomice. Je také otázka, jak se ochrání privátní data, například o nakažených lidech v karanténě. Vlády budou navíc nuceny ještě více se zadlužit, přerozdělovat spíše podle potřeb než podle zásluh a později možná zvýšit zdanění. Pomyslný hřebíček do rakve svobody může zasadit příklad medializovaného úspěchu komunistické Číny v potlačování této epidemie autoritářskými metodami.

To, jak nakonec vše dopadne, kromě nových informací o COVIDu-19 podstatně závisí na tom, jak si populace jednotlivých zemí cení svobodu a prosperitu a co je pro to ochotna udělat. I ty nejliberálnější země svobodu samozřejmě z vážných důvodů mohou dočasně omezit, což nyní vidíme například ve Spojených Státech. Čím déle by ale taková omezení trvala, tím jasnější musí být jejich důvody a cíle. Ty by měly vycházet z realistických prognóz vývoje nemoci, z jasných předpokladů, čeho chceme zásahem dosáhnout, co jsme proto ochotni obětovat a z plánu B pro případ selhání. U digitálních platforem by vlády mohly vyslat signál, že jim jde o zachování svobodné tržní ekonomiky, která z principu nemůže být založena převážně na exponenciálním růstu. Z toho vyplývá nutnost zasáhnout zejména v případech, když v důsledku takového růstu začne docházet k tržní dominanci a selhávání konkurence.

Umělá inteligence je potenciálně mnohem větší hrozba
Může exponenciální růst COVIDu-19 a digitálních platforem naší společnost zničit? Přímé zničení je vysoce nepravděpodobné, i když každý z těchto fenoménů znamená zásadní výzvu. Zdraví a délka našeho života zůstanou závislé zejména na síle naší imunity. Budoucnost naší společnosti pak bude záviset na schopnosti zajistit férovou konkurenci a obstát v ní. V obou případech jde o to, abychom žili ve zdravém životním a ekonomickém prostředí a budovali si vlastní síly překonáváním přirozených překážek. COVID-19 snad zvládneme bez dlouhodobého paralyzování ekonomiky, i když to bude znamenat těžká rozhodnutí a oběti ať už uděláme cokoliv.

Trhy s daty a digitálními službami se snad podaří alespoň částečně decentralizovat tak, aby se kolem nich rozvinula nová ekonomika, kterou nazývám ‘DIGITECCS economy’, která by měla vést k masové inovaci a zaměstnat velké počty lidí, malých a středních firem v nejrůznějších odvětvích.

Naučme se někdy na věci i v těžkých chvílích dívat s nadhledem a určitým respektem jak k přírodě tak k dlouhodobým hodnotám, za které tolik našich předků položilo život.

Zanedlouho se staneme svědky šíření umělé inteligence, jejíž vznik mimochodem umožňuje takzvaný Moorův zákon, který je také založen na exponenciálním růstu. Až dojde k exponenciálnímu rozšiřování umělé inteligence v naší společnosti, předchozí zkušenosti se budou hodit. Umělá inteligence by nás v případě nesprávného postupu totiž skutečně mohla zničit.

Dalibor Vavruška
Autor je zakladatel DIGITECCS Associates.