Koronavirus na cestách. Ošetření je pro Čechy v Evropě obvykle zdarma, test ne
Začalo období dovolených a část Čechů vyjíždí do zahraničí, byť v o dost menších počtech než v předchozích letech. Důvod poklesu je nasnadě – obavy z komplikací a omezení kvůli ochranným opatřením, nebo i obavy z nemoci samotné. Co se tedy stane, pokud budou mít podezření na nákazu covid-19, nebo opravdu onemocní? Kartička české zdravotní pojišťovny pomůže dostat stejnou péči jako domácí, platbu za testování či náklady spojené s karanténou ale bude nutné hradit.
V zemích EU a osmi dalších má český pojištěnec nárok na péči v rozsahu odpovídající službě pro domácí. V případě covid-19 nehraje roli, jakou barvu rizikovosti tato země má v českém cestovním semaforu. Na co by ale měli lidé myslet je, že pokud budou chtít provést test na tuto nemoc na vlastní žádost, pak jej pravděpodobně budou muset uhradit. Stejně tak nelze počítat s žádnou finanční pomocí v případě povinné karantény. Určitě je namístě opatrnost u cest do mimoevropských zemí, zvláště u těch, kde se nemoc stále šíří, jako je Brazílie či USA, nebo kde je obtížné situaci odhadnout, což je třeba Indie. Jednak zde nárok na veřejnou zdravotní péči není, jednak zde mohou být kvalitní zdravotní služby výrazně dražší než v ČR. Kromě připojištění (což by měl být standard), je rozhodně namístě si předem ověřit, zda u těchto zemí a této nemoci nebude uplatňována výluka z plnění.
Mezi země, které se zavázaly poskytovat českým pojištěncům péči, patří kromě členů EU také státy EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a rovněž Švýcarsko, Makedonie a Srbsko, s formulářem také Černá Hora a Turecko. Obecně lze říct, že pojištěnci je v zahraničí poskytnuta taková péče, aby mohl dokončit svůj pobyt v dané zemi. Například při úrazu na lyžích nebo v bazénu v rámci týdenního pobytu tak je velmi pravděpodobné, že pojištěnec v cizině dostane nezbytné ošetření a zbytek léčby se již odehraje v ČR. Pokud český pojištěnec platí za péči v zahraničí hotově, může si nechat náklady po návratu refundovat, a to do výše hrazených nákladů v dané zemi nebo v ČR (volba je na pojištěnci).
Ladislav Friedrich
Autor je prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.
V zemích EU a osmi dalších má český pojištěnec nárok na péči v rozsahu odpovídající službě pro domácí. V případě covid-19 nehraje roli, jakou barvu rizikovosti tato země má v českém cestovním semaforu. Na co by ale měli lidé myslet je, že pokud budou chtít provést test na tuto nemoc na vlastní žádost, pak jej pravděpodobně budou muset uhradit. Stejně tak nelze počítat s žádnou finanční pomocí v případě povinné karantény. Určitě je namístě opatrnost u cest do mimoevropských zemí, zvláště u těch, kde se nemoc stále šíří, jako je Brazílie či USA, nebo kde je obtížné situaci odhadnout, což je třeba Indie. Jednak zde nárok na veřejnou zdravotní péči není, jednak zde mohou být kvalitní zdravotní služby výrazně dražší než v ČR. Kromě připojištění (což by měl být standard), je rozhodně namístě si předem ověřit, zda u těchto zemí a této nemoci nebude uplatňována výluka z plnění.
Mezi země, které se zavázaly poskytovat českým pojištěncům péči, patří kromě členů EU také státy EHP (Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a rovněž Švýcarsko, Makedonie a Srbsko, s formulářem také Černá Hora a Turecko. Obecně lze říct, že pojištěnci je v zahraničí poskytnuta taková péče, aby mohl dokončit svůj pobyt v dané zemi. Například při úrazu na lyžích nebo v bazénu v rámci týdenního pobytu tak je velmi pravděpodobné, že pojištěnec v cizině dostane nezbytné ošetření a zbytek léčby se již odehraje v ČR. Pokud český pojištěnec platí za péči v zahraničí hotově, může si nechat náklady po návratu refundovat, a to do výše hrazených nákladů v dané zemi nebo v ČR (volba je na pojištěnci).
Ladislav Friedrich
Autor je prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.