Jednání Rady ČT v uplynulém týdnu vyvolalo velkou pozornost mimo jiné i schválením pasáže o tom, že „zastoupení SPD v politickém zpravodajství neodpovídá zastoupení této strany v Poslanecké sněmovně".

Bouřlivá diskuze účastníků schůzky probíhala patrně nad grafem agentury Media Tenor nazvaném: „2020: Podíl devíti nejčastěji zmiňovaných subjektů na politickém zpravodajství“. Z podrobnějšího pohledu na zde prezentované údaje vyplývá, že ve srovnání s výsledky posledních voleb do poslanecké sněmovny byly v pořadu Události výrazně nadreprezentovány ANO (podíl na vysílání 42 %, ale volební zisk 29,6 %) a ČSSD (16 % : 7,3 %), přičemž podíly v hlavní zpravodajské relaci odpovídají téměř přesně výsledkům těchto voleb u ODS (11 % : 11,3 %), KDU-ČSL (5 % : 5,8 %) a dále také u TOP 09 (4% : 5,31 %), STAN (4 % : 5, 18 %) a snad ještě u KSČM (5 % : 7,8 %). Naopak měřeno touto optikou byli v Událostech podreprezentováni Piráti (6 % : 10.8 %) a zejména SPD (3 % : 10,6 %).

V záplavě čísel by nemělo zapadnout, že podíl SPD v hlavní zpravodajské relaci ČT Události (3%) byl podle agentury Tenor Media vyšší než v hlavní zpravodajské relaci TV Nova (2%) či TV Prima (1%). Pokud tedy ČT opravdu chybovala, bylo by fér konstatovat, že ještě výrazněji nevyvážené byly TV Nova a TV Prima v hlavních zpravodajských relacích a pak by měla zasáhnout Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která uskutečňuje dohled nad objektivitou a vyvážeností zpravodajství a publicistiky všech výše zmíněných televizních stanic ze Zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

TV Nova a TV Prima ani ČT ovšem nic neporušily. Stačí si pozorně přečíst §31(3) výše zmiňovaného zákona 231/2001 Sb. cituji: „provozovatel vysílání [je] povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě“ .

Považuji za příznačné, že výše citovanou pasáž zákona uvádí Rada pro rozhlasové televizní vysílání na svém webu v rubrice Objektivita a vyváženost.

V souladu s tímto zněním zákona argumentoval na zasedání Rady ČT také generální ředitel ČT Petr Dvořák, když správně poukazoval na to, že není možné vytrhávat jeden graf z kontextu 18 grafů ve zprávě, neboť povinností ČT je hodnotit celek a ne jen jednotlivé pořady.

Z uvedené citace zákona dále vyplývá, že výsledky posledních voleb do poslanecké sněmovny nemohou být kritériím jediným, což potvrzují i judikáty Nejvyššího správního soudu.

NSS v roce 2006 explicitně konstatoval, že ČT by měla postupovat v souladu „se zásadou odstupňované rovnosti při určování časové proporce celkového zastoupení jednotlivých kandidujících subjektů ve vysílání, zejména v pořadech zpravodajských či v publicistických debatách.“ Soud tak přisoudil možnost většího zastoupení ve vysílání tradiční straně, která s vyšší členskou základnou, „je významně zastoupena v některé z komor Parlamentu ČR a lze ji označit za zásadní stranu vládní či za zásadní stranu demokratické opozice.“ Logicky větší prostor ve vysílání bude podle soudu náležet také straně, „jejímž členem je například předseda vlády či předseda Senátu Parlamentu ČR, tedy lidé, kteří v médiích často vystupují již z titulu svých funkcí.“

Výše uvedený nález podporuje i další zásadní argument Petra Dvořáka vznesený na Radě ČT, totiž, že SPD nemá žádného senátora ani hejtmana a jen zlomek krajských zastupitelů a zastupitelů v komunálních volbách. Ředitel tato svá tvrzení může opřít o pasáž Kodexu ČT, kde jasně stojí, že klíčem k posouzení vyváženosti má být zejména „váha jednotlivých stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie“ (6.2.).

V diskuzích o přiměřenosti při stanovení časové proporce jednotlivých politických stran se velmi často zdůrazňuje politické postavení, nicméně citovaný zákon také explicitně zdůrazňuje postavení strany ve „společenském životě“. Nejvyšší správní soud ve sporu v roce 2013 vyzdvihl dokonce „společenský význam“ strany.

A tu se dostáváme k otázce, jaký společenský význam náleží SPD?
Fundamentální principy Kodexu ČT vtělené do preambule, která určuje hodnoty a zásady, účel, smysl navazujícího textu, jasně deklarují, že pracovníci ČT, kteří se podílejí na vysílání veřejné služby, musí „splňovat vedle odborných požadavků také požadavky mravní“, k čemuž patří každodenní pomoc „rozvoji demokratické společnosti“ jako i „dostát povinnosti stát vždy na straně lidské důstojnosti, základních lidských práv a svobod…“. Ustanovení Kodexu ČT dále zdůrazňuje, že ČT musí přispívat k prostředí, v němž „může vyrůstat demokracie“. V preambuli jsou pak další body týkající se podpory „integrace všech jednotlivců“ a naopak nutnost vyvarovat se „rasové diskriminace“.

V kontrastu s výše uvedeným figurují představitelé SPD každoročně ve výročních zprávách Ministerstva vnitra o extremismu. Ve zprávě z roku 2018 stojí, že „v oblasti šíření projevů rasové, etnické či náboženské nenávisti a nesnášenlivosti hrálo hlavní roli hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura. Zastínilo tradiční pravicové extrémisty, jejichž význam postupně upadal“. O rok později zpráva konstatuje, že „tradiční hráči [dogmatičtí neonacisté] však byli na poli šíření nenávisti zcela zastíněni xenofobními uskupeními, která se začala profilovat v souvislosti s migrační krizí. Jednoznačně jim dominovaolo hnutí Svoboda a přímá demokracie”.

Tato obecná konstatování jsou ve zprávách MV obvykle doprovázena příklady konkrétní politické praxe, dá-li se to tak nazvat, členů SPD.

Je samozřejmě otázkou spíše na strategii ČT, zda má nižší účast SPD v hlavní zpravodajské relaci nějakou souvislost s etickými standardy kodexu. Ale připadá mi logické, že veřejnoprávní televize založená na kodexu ve stávajícím znění, nemá povinnost ve své hlavní zpravodajské relaci Události vysílat tvrzení typu, že migranti zanesli do Evropy opičí mor (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/okamura-celi-trestnimu-oznameni-za-zapadonilskou-horeckou-je/r~a99c6a3ec86811e89de10cc47ab5f122/) anebo sdělení o Letech jako o „neexistujícím pseudokoncentráku“ (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/tabor-v-letech-neexistujici-pseudokoncentrak-rekl-rozner-z-s/r~6d949e1a0a6011e8bacfac1f6b220ee8/) jen proto, aby dostála procentnímu podílu podle posledních voleb do sněmovny.

Přemysl Rosůlek, autor je politologem Západočeské univerzity v Plzni