Není náhodou, že Česko je zemí, kde se narodil a tvořil Franz Kafka. Pražský hrad nebo Strakova akademie svými mnoha místnostmi a těžkými, zavřenými dveřmi v mnohém a často připomíná jeho román Zámek. Jako by se hned, jak za vámi zapadnou vstupní vrata na vládě, ztratil kontakt s reálným světem a ponořili jste se do světa byrokracie.

Dosluhující vláda je toho skvělým příkladem. Přestože má k dispozici obrovské investiční příležitosti z Modernizačního fondu (až 250 miliard korun určených jen pro Česko) určené zejména pro rozvoj obnovitelných zdrojů, poslední roky tráví čas politickými hrami okolo stavby nového bloku Jaderné elektrárny v Dukovanech, které by, přinejlepším, byly hotové v roce 2040. Do té doby Česko zažije ještě několik energetických krizí, které zasáhnou stovky tisíc domácností. Hlavní příčinou růstu cen je nyní naše závislost na dovozu plynu z Ruska a jeho geopolitických hrách s Německem, Evropskou unií a NATO. Přesto Česko staví podle analýzy think-tanku EMBER obnovitelné zdroje nejpomaleji z celé EU. Před námi jsou i Rumuni a Bulhaři a samozřejmě Poláci. Stejná analýza zároveň ukazuje, že německé či holandské ceny obnovitelných energií zůstaly během krize stejné, do závratných výšek vystoupali fosilní zdroje - uhlí, zemní plyn a ropa.

S reakcí na masivně rostoucí ceny zemního plynu a dalších energií a krach několika dodavatelských firem to vypadá podobně absurdně. Plán dosluhující vlády je, stejně jako v případě respirátorů, odpustit energetickým firmám DPH a snížit tak náklady pro odběratele. Absurdita je v první řadě v tom, že takové opatření je pro více lidí ekonomicky výhodné, než kolika lidem reálně pomůže. Pokud se vaše zálohy u dodavatele poslední instance kvůli krachu Bohemia Energy zvýšili z 1500 korun na 15 000, snížení daně na nulu, tedy o 21% vás už nespasí. Naopak na něm vydělá ten, kdo má dlouhodobě zastropované ceny u dodavatele. Taková domácnost však pomocnou ruku státu nepotřebuje. Má ceny fixované třeba až do konce příštího roku, když už daňové prázdniny dávno nebudou. Navíc odpuštění DPH nezaplatí ani tolik stát, jako kraje a města. Rozpočtové určení daní totiž rozděluje zisky z DPH třetinově mezi stát, kraje a municipality. Kraje a města tak za rok přijdou o 16 miliard korun v rozpočtech. Navíc jako kompenzaci výpadku daňového příjmu navrhuje vláda Andreje Babiše seškrtat příjmy Modernizačního fondu a utopit je ve státním rozpočtu. V úterý 7. prosince se navíc rada ministrů financí při EU shodla, že plošné snížení DPH je proti unijnímu právu.

Jaké by tedy bylo cílené opatření? V první řadě rychlá cílená pomoc opravdu postiženým. Je nutné informovat všechny, jenž doposud neodešli od tzv. dodavatele poslední instance, aby tak učinili do konce roku a mohli si tedy zažádat o nově zavedenou mimořádnou dávku pomoci, pokud nebudou mít na zaplacení vysokého vyúčtování, které jim přijde. Těm co nebudou schopni platit vyšší účty ani nadále nabízí stát pomoc skrze příspěvek na bydlení: který se vyplácí na vysoké výdaje na bydlení i na energie zpětně za tři měsíce, ať už bydlíte v nájmu, družstevním nebo vlastním bytě nebo domě. Je určen domácnostem, které mají výdaje na bydlení a energie vyšší než 30 procent příjmů, v Praze 35 procent. Je nutné odstranit stigmatizaci cílené pomoci, stát musí lépe komunikovat. Je to možná složitější než plošné rozdávání peněz, ale o to účinnější a levnější pro státní rozpočet.

V nejbližších letech je pak třeba odstranit bariéry, které oddělují nízkopříjmové domácnosti od dotací na energetické úspory a střešní fotovoltaické elektrárny. Peníze z emisních povolenek dostává stát právě na tento účel, ale pokud bude nadále vyžadovat vysokou spoluúčast či nebude proplácet přípravu projektů, jako je tomu v jinak skvělém programu Zelená úsporám, pak zůstane snižování závislosti na dodávkách energií doménou bohatších Čechů a Češek a ti co jsou kolísáním cen ohroženi nejvíce, zůstanou nadále stát bokem. Ano, emisní povolenky jsou ve skutečnosti cesta ven z energetické krize, nikoliv její příčinou. Na ceně energií se podle německých analýz podílejí maximálně 20%, hlavními příčinami je obnova ekonomiky po lockdownu a obrovská poptávka po plynu v čínských továrnách.

Energetická krize a pády dodavatelů mají daleko menší vliv na ty, kteří mají vlastní zdroje energie z obnovitelných zdrojů a energií neplýtvají. Aby jich bylo více, mají podporovat Zelená úsporám či Modernizační fond, Solární, větrná a vodní energie je navíc čistá, nepřispívá ke změně klimatu a není jako plyn či jádro závislá na dodávkách z Ruska. Současná vláda jde cestou odsávání peněz na Zelenou úsporám a Modernizační fond do rozpočtu a neefektivního rozhazování peněz z vrtulníku. Záleží na nastupující vládě, zda bude postupovat chytře a zkombinuje cílenou sociální pomoc a investice do snižování závislosti na fosilních palivech pro to, aby zmírnila dopady další energetické krizi. Nechme se, doufejme příjemně, překvapit.

Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí Duha