Experti na energetickou politiku i evropská a česká politická scéna stále více mluví o nefunkčnosti evropského energetického trhu. I ministr Síkela se na mimořádné tiskové konferenci minulé pondělí nechal slyšet, že trh „přestal fungovat, zamrzl, a my ho proto musíme opravit“. A za tímto cílem svolal mimořádnou schůzi Rady pro energetiku, která se uskuteční v pátek 9. září. Co se tedy s evropským energetickým trhem stalo?

Rekordní ceny za elektřinu

Ceny za elektřinu na evropských energetických burzách trhají rekordy prakticky denně. Poté, co 19. 8. Gazprom oznámil opětovné úplné uzavření plynovodu Nord Stream 1 mezi 31. 8. a 2. 9. kvůli údajné údržbě, cena elektřiny s dodáním v posledním čtvrtletí poprvé překonala 700 EUR za MWh. V pondělí se velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním na příští rok dokonce přehoupla přes 1 000 EUR za MWh a zároveň byl překonán absolutní rekord nárůstu ceny za jeden obchodovací den. Stejně na tom byla středoevropská energetická burza PXE sídlící v Praze, která v pondělních dopoledních hodinách tuto hranici také překonala. Ceny ročního kontraktu na obou burzách v odpoledních hodinách ale opět klesly 760 EUR za MWh.

Důvody vysokých cen

Důvodů vysokých cen je mnoho. Aktuální energetické krizi jistě nepomáhají odstávky jaderných elektráren ve Francii ani sucha, která znesnadňují fungování vodních i jaderných elektráren. Tím, kdo ale energetickou krizi vyvolal a kdo ji neustále udržuje je nepochybně Rusko, které svou energetickou politikou vyhnalo ceny plynu na dosud nevídané hodnoty. A protože výsledná cena elektřiny je dána tzv. závěrným, tedy nejdražším zdrojem, jsou ceny elektřiny do velké míry odvozeny od cen plynu. Tedy alespoň v aktuální podobě fungování trhu s elektřinou, který funguje na principu zvaném „merit order“. Podle tohoto principu jsou pro uspokojení poptávky po elektřině elektrárny „zapínány“ podle jejich finanční náročnosti. Téměř vždy tedy elektřinu do sítě dodávají zdroje, které nemají žádné nebo velmi malé marginální náklady, jako jsou jaderné elektrárny nebo obnovitelné zdroje energie. Plynové zdroje přicházejí na řadu jako poslední, protože mají nejdražší náklady na provoz. Tento princip je jedním ze základů fungování trhu, zajišťuje jeho efektivitu a optimální zapojení energetických zdrojů z hlediska marginální ceny za dodanou MWh.

Vládní opatření a neúčinné cenové stropy

Vlády na vysoké ceny za energie odpovídají jednorázovou finanční podporou spotřebitelů, cenovými stropy, zdaněním neočekávaných zisků a dalšími opatřeními. Toto jsou ale krátkodobá řešení, která neřeší podstatu problému. I na mimořádné schůzi mají být cenové stropy na pořadu dne. To je ale velmi neefektivní a drahé řešení, které navíc nemotivuje spotřebitele k úsporám, které v současné energetické krizi tak potřebujeme. I podle ministra Síkely znamená „každé zlevnění ceny elektřiny o 100 EUR 150 miliard ze státního rozpočtu.“

Odstrašujícím případem, kdy zastropování cen pohonných hmot mělo přesně opačný efekt, než se zamýšlelo, je Maďarsko, kde po vládním nařízení prudce vzrostla poptávka. Stejně tak opatření ve Španělsku, kde po souhlasu Evropské komise vláda zavedla cenový strop pro plyn určený pro výrobu elektřiny ve výši 40 EUR. Za první měsíc fungování cenového stropu cena elektřiny skutečně klesla, a i když opatření zaplatili daňoví poplatníci, ukázalo se toto opatření dokonce jako čistě ziskové (1). Problém ale byl, že po zavedení cenového stropu prudce vzrostl export elektřiny ze Španělska do Francie, kde žádný cenový strop nebyl. Nějaká část peněz španělských poplatníků tak jistě skončila ve Francii. Je tedy jasné, že pokud by státy EU přeci jen chtěli cenové stropy zavést, muselo by to být řešení účinné v rámci celého evropského trhu s elektřinou, jinak by ve velmi propojené kontinentální Evropě docházelo k narušení volného trhu a umělé podpoře výrobců elektřiny v zemích bez cenových stropů – trh by byl neefektivní a vše by nakonec zaplatili spotřebitelé.

Ne-funkční trh?

Opravdu tedy trh přestává fungovat? V neděli odpoledne ceny za elektřinu na okamžitém (spotovém) trhu v Německu klesly na něco málo přes 13 EUR za MWh (2). Bylo to způsobeno hlavně silným zapojením solárních elektráren a celkovou menší nedělní spotřebou. Určitě tedy není pravda, že by cena plynu určovala ceny elektřiny vždy. Pokud je poptávka dostatečně nízká, tak že na její pokrytí stačí pouze jaderné nebo obnovitelné zdroje energie, cena elektřiny samozřejmě klesá. Není tedy pravda, že by se trh přestal fungovat. Trh funguje přesně podle toho, jak jsou nastavena jeho pravidla. Co se změnilo jsou okolnosti a prostředí, ve kterém trh funguje. V úterý dopoledne se ceny elektřiny na pražské burze s dodáním na příští rok propadly na 550 EUR za MWh. Stejně tak se propadly ceny elektřiny na německé burze, asi na 565 EUR (3). Cenový propad je reakcí trhu na plány trh reformovat, mluví se o možnosti zastropování cen. Navíc se v prostředí závratných cen prakticky neobchodovalo. Trh tedy funguje a reaguje na vnější podněty. Jaký je tedy problém v aktuálním fungování trhu?

OZE se do výsledné ceny nepromítají

Je pravda, že pokud závěrnou elektrárnou pro cenotvorbu elektřiny je elektrárna plynová, cena elektřiny je typicky vyšší. Navíc všechny nízkonákladové zdroje, jako například jaderná energie nebo obnovitelné zdroje, profitují z vysoké ceny závěrných plynových elektráren, i když jejich vstupní náklady se nemění. A to je jedním z hlavních problémů aktuálního nastavení trhu - spotřebitelné neprofitují z velmi nízkých cen elektřiny, které obnovitelné zdroje nabízejí. I když fungování trhu zajišťuje, že pokud je dostatek elektřiny např. ze sluneční nebo větrné energie, mohou ceny elektřiny klesnout velmi nízko, třeba i do záporných hodnot (což mimochodem fungování trhu také neprospívá), většinou jsou plynové elektrárny stále využívány k vykrývání poptávky ve špičce. I když je plyn v rámci celé EU využíván k výrobě elektřiny z méně než pětiny, plyn stále často vytváří výslednou cenu elektřiny pro všechny energetické zdroje, nehledě na jejich náklady na výrobu.

Rozdělení trhu s elektřinou

Evropské vlády jsou si vědomy závislosti trhů s elektřinou na cenách za plyn a ozývají se hlasy za ukončení tohoto spojení. Jak ale zajistit, aby byl trh s elektřinou oddělen od trhu s plynem? Jak bylo řečeno, aktuální energetická krize je umocněna skutečností, že se ke spotřebiteli nízké ceny, které obnovitelné zdroje nabízejí, nedostanou. Místo krátkodobých řešení, které podstatu problému neřeší, se tedy nabízí rozdělení trhu s elektřinou (4) na trh s obnovitelnými zdroji energie (5) a na trh s konvenčními zdroji, který by podléhal současným pravidlům a principu „merit order“. Obnovitelné zdroje by fungovaly v separátním trhu a stále by na aukcích „soutěžily“ o co nejnižší cenu. Výsledná cena za elektřinu by pak byla spojením obou trhů. Je to jednoduché řešení, které by se mohlo implementovat velmi rychle. Navíc, toto řešení reflektuje dlouhodobý vývoj a směřování evropského energetického trhu a nebylo by jen reakcí na aktuální geopolitický vývoj. Velmi podobný návrh, který by se měl na mimořádné schůzi Rady také probírat, navrhlo Řecko.

Je naprosto na místě být obezřetný a všechny návrhy na reformu aktuální podoby trhu s elektřinou podrobit expertním studiím. Na aktuální liberalizované podobě evropského trhu s elektřinou se pracovalo posledních 30 let a poslední věc, kterou bychom měli chtít, je tyto snahy podkopat podniknout kroky zpět od rozvoje vedoucího k energetické unii. Nicméně k řešení aktuální energetické krize je třeba uplatnit nástroje, které uleví spotřebitelům, budou brát v potaz dlouhodobý vývoj trhu směrem k obnovitelným zdrojům energie a nebudou jen krátkodobou pomocí, která ve výsledku k řešení nepovede.

Jan Svoboda
Autor je analytik Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).