Jacques Barrot, Beatrice Ask, Tobias Billström

Pád berlínské zdi před dvaceti lety znamenal pro Evropu vstup do nové doby svobody a solidarity.

Evropa je dnes ve světě největší obchodní mocností s druhou nejdůležitější měnou a pěti sty milióny spotřebiteli a zároveň je místem, kde jsou dodržována práva občanů a chráněna jejich bezpečnost.

Jsou si ale evropští občané skutečně vědomi svých práv a povinností? Jsou schopni svá práva využívat a své povinnosti plnit? Odpovědí EU na tyto otázky je Stockholmský program, který připravuje cestu v oblasti svobody, bezpečnosti a práva pro příštích pět let.

K dnešnímu dni bylo dosaženo mnohých úspěchů. Rozšíření schengenského prostoru umožňuje více než 400 miliónům občanů cestovat bez hraničních kontrol od Iberského poloostrova až k pobaltským státům. To si vyžaduje lepší správu našich vnějších hranic a v této souvislosti bylo velmi významnou událostí zřízení agentury Frontex. Společná azylová a přistěhovalecká politika je vytvářena na základě účinnosti a spravedlnosti. Prostřednictvím evropského zatýkacího rozkazu a usnadněním výměny informací mezi donucovacími orgány jsme posilnili naše schopnosti bojovat proti trestné činnosti, zejména organizované trestné činnosti a terorismu. Právní úprava EU v občanském a obchodním řízení teď občanům a podnikům usnadňuje přístup ke spravedlnosti v případě přeshraničních sporů.

Ale pokud má Unie splnit úkoly nadcházejícího roku, je potřeba vynaložit více úsilí. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost nám umožňuje ambicióznější přístup při řešení každodenních obav a přání evropských občanů. Role Evropského parlamentu byla mezitím posílena, což učiní EU odpovědnější za její činnosti v zájmu občanů.

Stockholmský program stanovuje priority za účelem splnění těchto úkolů během příštích pěti let.

Za prvé bude program podporovat základní práva, aby napomohl tomu, že se evropské občanství stane hmatatelnou realitou. Občanská iniciativa, kterou zavádí Lisabonská smlouva, je silným podnětem k účasti evropských občanů na demokratickém životě Unie. Občané by měli mít možnost plně využívat svých práv na přestěhování se do jiného členského státu, než je jejich vlastní, s cílem studovat či pracovat, založit podnik, založit rodinu nebo strávit svůj důchod. Se zvyšující se výměnou osobních dat musí Unie zajistit, že právo na soukromí a zásady ochrany osobních údajů jsou důsledně uplatňovány. Pozornost musí být zaměřena na specifické potřeby ohrožených osob, zejména dětí a obětí trestných činů. Přístupem k Evropské úmluvě o lidských právech má Unie v úmyslu potvrdit své základní hodnoty, jimiž jsou úcta k lidské bytosti a lidské důstojnosti. Svoboda a práva musí být chráněny za hranicemi EU i ve virtuálním světě, jako je internet. Posílíme konzulární ochranu tak, aby každý občan Evropské unie, který se nachází v zemi, ve které nemá jeho členský stát zastoupení, měl zajištěno, že jeho práva stanovená ve Smlouvách budou dodržována.

Za druhé bude program rozvíjet Evropu jako prostor práva a spravedlnosti přispívající k vytvoření skutečného „společenství práva“. Prostřednictvím iniciativ, jako je e-justice, budeme pokračovat v práci na zlepšení přístupu ke spravedlnosti. Vzájemné porozumění mezi odborníky by mělo být založeno na důvěře a kvalitním soudnictví a Unie by měla pracovat na odstranění překážek při uznávání právních aktů. Rozdíly v zárukách poskytovaných obětem stále přetrvávají a musí se řešit. V případě obžalovaných byl během švédského předsednictví schválen jasný plán pro pokrok v oblasti dodržování jejich práv.

Za třetí je naším plánem vytvořit Evropu jako ochránce. Globalizace znamená, že hrozby, kterým čelíme, vyžadují opatření koordinovaná na evropské úrovni. Naše společné hrozby, jako je terorismus a organizovaná trestná činnost, včetně obchodu s lidmi, dětské pornografie, počítačové trestné činnosti, finanční trestné činnosti a obchodu s drogami, nerespektují žádné hranice a musí se proti nim bojovat společnými politikami a nástroji. Europol, který se stane agenturou EU, a Eurojust významně přispívají k boji proti organizované trestné činnosti po celé Evropě, ale výměna informací mezi orgány členských států o spáchaných trestných činech musí být zlepšena. K zajišťování důkazů v přeshraničních věcech potřebujeme komplexní systém. Na operativní úrovni potřebujeme odstranit překážky stojící v cestě účinné policejní přeshraniční činnosti. Program tudíž otevírá cestu strategii evropské vnitřní bezpečnosti, která sestává z účinných politik a společných nástrojů k řešení našich společných hrozeb, abychom tak chránili naše životy a zabezpečili svobody naší společnosti. Tato strategie spojí spolupráci v oblasti vymáhání práva, správy hranic, civilní ochrany, zvládání katastrof a justiční spolupráce v trestních věcech za účelem učinit Evropu bezpečnější.

Za čtvrté si program klade za cíl Evropu jako prostor odpovědnosti, solidarity a partnerství v záležitostech migrace a azylu. Účinná správa migračních toků je jedním z největších úkolů, kterým Evropa čelí. Přistěhovalectví sehrává důležitou roli při zajišťování vysoké hospodářské výkonnosti EU v dlouhodobém horizontu a napomáhá Evropě překonávat pokračující demografický pokles. Hlavní prioritou je společná politika v oblasti přistěhovalectví a azylu. Společným přístupem založeným na solidaritě se budeme snažit bojovat proti sítím nelegálního přistěhovalectví, zajišťovat úspěšné začlenění legálním přistěhovalcům a dostát naší povinnosti poskytnout azyl obětem pronásledování.

Nakonec program zdůrazňuje roli Evropy v globalizovaném světě. Silný vnější rozměr našich politik zajistí soudržnost se zahraniční politikou Unie jako celku a umožní nám podporovat naše hodnoty v souladu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv. Účinná interakce s našimi partnery ze zemí mimo EU a s mezinárodními organizacemi v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí bude zásadní.

Toto je náš návrh na rozvoj evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva v příštích letech.

Jacques Barrot
Místopředseda Evropské komise odpovědný za oblast spravedlnosti, svobody a bezpečnosti

Beatrice Ask
švédská ministryně spravedlnosti a předsedkyně Rady EU pro spravedlnost a vnitřní záležitosti

Tobias Billström
švédský ministr pro migraci a azylovou politiku a předseda Rady EU pro spravedlnost a vnitřní záležitosti

Text poskytlo Zastoupení Evropské komise v České republice