Jedno smítko je pryč, ale reklamní svinčík zůstává
Nejdřív jedna dobrá zpráva. Po velkém úsilí se ve čtvrtek 25. srpna podařilo svěsit obrovskou nelegální reklamu, která několik let halila pustnoucí secesní dům na rohu Jungmannova náměstí a Národní třídy, na Zlatém kříži metropole.
Pokud pod nimi neprobíhá skutečná rekonstrukce, jsou takové plachty v pražské památkové rezervaci úředně zakázané; majitelé nemovitostí si ale z úřadů dělají dobrý den a rejžují vyhláška-nevyhláška.
Teď se kupodivu jednoho z nich podařilo přimět, aby toho nechal.
Takhle to na místě vypadalo ve středu...
... a takhle ve čtvrtek ráno. (Tou slíbenou špatnou zprávou článek pokračuje pod fotografií.)
Jinde ve městě ale reklamní svinčík trvá, a dokonce ho stále přibývá.
Nejhorší je, že se na tom podílí i ti, kdo by měli území, kam se agresivní reklama obrací, spravovat. Čili město samotné (viz třeba do reklamy na Škodovku zabalené Muzeum hlavního města Prahy), anebo některé politické strany (viz minulou volební kampaň).
Magistrát a partaje samozřejmě nejdou tak daleko, aby vědomě porušovali vyhlášky. To muzeum stojí pár metrů za čarou památkové rezervace a navíc se skutečně opravuje, takže obalené reklamou teoreticky být smí. Ale jde snad o celkový dojem, ne? Je to přece vulgární.
Pražáci už si možná na leccos zvykli, ale když přijede někdo ze zemí, kde se k historickým městům chovají s úctou, je v šoku. Korespondent britského Economistu to vyjádřil:
„Způsob, jímž je dovoleno, aby venkovní billboardová reklama hyzdila veřejný prostor v Praze, je učebnicovým příkladem toho, jak soukromá chtivost peněz zkolonizovala veřejný prostor.... Před sto lety byly Vídeň, Budapešť i Praha stejným způsobem grandiózní a noblesní habsburská města. Nyní je radostí navštívit Vídeň, pro nemajetné i majetné turisty. Návštěva Prahy a Budapešti, po dvaceti letech svobody a prosperity, však radostí není. Politici a úředníci, kteří jsou za to zodpovědní, by se měli zamyslet nad tím, proč tomu tak je. A pokud to neučiní, měli by jim to připomenout voliči, nebo je vyhnat z funkcí." (Překlad Pavel Tychtl, zdroj European Voice).
Takže. Když byla taková herkulovská práce odstranit jeden do očí bijící nelegální billboard – co teprv s těmi, které jsou podle předpisů legální? Když si vlastník domů dá tu práci a prokáže, že dělá jakous takous rekonstrukci, může si na lešení dál přilepit, jaký a jak velký plakát chce.
A za čarou památkové rezervace, například u magistrály v Holešovicích nebo na Pankráci, jako by už neplatila vůbec žádná pravidla. Polovina domů slouží jako reklamní věšáky.
Pár lidí vydělává, a co z toho mají obyvatelé města? Nic, reklamy si užijí i tak dost. Co z toho mají radnice? Nic, když pomineme neprokázaný dojem, že za tím mohou být nějaké úplatky.
Tady žádná „kultivace“ a „samoregulace“ nepomůže. Dokonce ani „regulace“ ne. Je čas na pevnou ruku. A prostě velkoplošné reklamy na průčelích domů zakázat. Všechny, všude. (Slušný advokát by to jistě obhájil i před soudem, kdyby si někdo stěžoval, že jde o "protiústavní" zásah do vlastnických práv.)
Praha by v tom zdaleka nebyla výjimkou, spíš civilizovaným standardem. Město je potřeba umýt od reklamního smogu, tohle by byl první krok.
Jan Lipold, Aktuálně.cz
Pokud pod nimi neprobíhá skutečná rekonstrukce, jsou takové plachty v pražské památkové rezervaci úředně zakázané; majitelé nemovitostí si ale z úřadů dělají dobrý den a rejžují vyhláška-nevyhláška.
Teď se kupodivu jednoho z nich podařilo přimět, aby toho nechal.
Takhle to na místě vypadalo ve středu...
... a takhle ve čtvrtek ráno. (Tou slíbenou špatnou zprávou článek pokračuje pod fotografií.)
Jinde ve městě ale reklamní svinčík trvá, a dokonce ho stále přibývá.
Nejhorší je, že se na tom podílí i ti, kdo by měli území, kam se agresivní reklama obrací, spravovat. Čili město samotné (viz třeba do reklamy na Škodovku zabalené Muzeum hlavního města Prahy), anebo některé politické strany (viz minulou volební kampaň).
Magistrát a partaje samozřejmě nejdou tak daleko, aby vědomě porušovali vyhlášky. To muzeum stojí pár metrů za čarou památkové rezervace a navíc se skutečně opravuje, takže obalené reklamou teoreticky být smí. Ale jde snad o celkový dojem, ne? Je to přece vulgární.
Pražáci už si možná na leccos zvykli, ale když přijede někdo ze zemí, kde se k historickým městům chovají s úctou, je v šoku. Korespondent britského Economistu to vyjádřil:
„Způsob, jímž je dovoleno, aby venkovní billboardová reklama hyzdila veřejný prostor v Praze, je učebnicovým příkladem toho, jak soukromá chtivost peněz zkolonizovala veřejný prostor.... Před sto lety byly Vídeň, Budapešť i Praha stejným způsobem grandiózní a noblesní habsburská města. Nyní je radostí navštívit Vídeň, pro nemajetné i majetné turisty. Návštěva Prahy a Budapešti, po dvaceti letech svobody a prosperity, však radostí není. Politici a úředníci, kteří jsou za to zodpovědní, by se měli zamyslet nad tím, proč tomu tak je. A pokud to neučiní, měli by jim to připomenout voliči, nebo je vyhnat z funkcí." (Překlad Pavel Tychtl, zdroj European Voice).
Takže. Když byla taková herkulovská práce odstranit jeden do očí bijící nelegální billboard – co teprv s těmi, které jsou podle předpisů legální? Když si vlastník domů dá tu práci a prokáže, že dělá jakous takous rekonstrukci, může si na lešení dál přilepit, jaký a jak velký plakát chce.
A za čarou památkové rezervace, například u magistrály v Holešovicích nebo na Pankráci, jako by už neplatila vůbec žádná pravidla. Polovina domů slouží jako reklamní věšáky.
Pár lidí vydělává, a co z toho mají obyvatelé města? Nic, reklamy si užijí i tak dost. Co z toho mají radnice? Nic, když pomineme neprokázaný dojem, že za tím mohou být nějaké úplatky.
Tady žádná „kultivace“ a „samoregulace“ nepomůže. Dokonce ani „regulace“ ne. Je čas na pevnou ruku. A prostě velkoplošné reklamy na průčelích domů zakázat. Všechny, všude. (Slušný advokát by to jistě obhájil i před soudem, kdyby si někdo stěžoval, že jde o "protiústavní" zásah do vlastnických práv.)
Praha by v tom zdaleka nebyla výjimkou, spíš civilizovaným standardem. Město je potřeba umýt od reklamního smogu, tohle by byl první krok.
Jan Lipold, Aktuálně.cz