Na Nuselském mostě se dnes ráno sešli fanoušci rychlých kol. Vlajkami zdravili účastníky nekonečného závodu, kterého se v pražských ulicích účastní statisíce aut denně. Závodní dráha měla od startu k cíli 540 metrů, během půlhodinového měřeného tréninku zde závodníci dosahovali času kolem jedné minuty.

Ale nevypadá to, že by někdo vyhrál. Každých pět let se v rámci tohohle závodu ujede o desetinu víc. Doprava produkuje v Praze tři čtvrtiny emisí. A cílová páska pražského plánu na jejich snižování v nedohlednu.



Proto se dnes smogový dýchánek konal už počtvrté. Sdělení je prosté: jestli se Praha nechce zadusit výfukovými plyny, neobejde se to bez přispění těch, kdo ty emise vypouštějí.



K čemu je ale tenhle vzkaz řidičům, že jet sám autem v Praze už prostě není sexy? Spousta lidí ráda využije příležitost změnit svůj způsob dopravy, když ji dostane (například vloni jezdili Pražané na kole o polovinu víc než rok předtím). Nedá se ale zrovna předpokládat, že každý druhý závodník projíždějící po mostě druhý den hupne do metra nebo na kolo.



Není ale třeba čekat desítky let a doufat, že město za miliardy korun tenhle problém vyřeší. V Praze sedí vedle řidiče i spolujezdec jen v každém třetím autě. Kolik benzínu a nafty by se nemuselo proměnit v jedy jménem PM10 a podobné, kdyby v každém autě seděli v průměru lidé dva?



Není hned potřeba zahazovat řidičák a pořizovat opencard. Stačí vzít ráno autem do Prahy své kolegy, známé či sousedy. Když vás bude v autě víc, uděláte radost jim i těm, kdo s vámi dýchají společný vzduch. I to má smysl.



Tahle zpráva „zkuste to jinak“ mohla být už dávno součástí magistrátního PR, které by tak konečně sdělovalo svým obyvatelům něco užitečného.

Vratislav Filler, Auto*Mat