Náplavky jsou unikát, komerce by je zničila
V posledních měsících se stal zejména z náplavky mezi Výtoní a Jiráskovým mostem jeden z nejživějších a nejpříjemnějších koutů Prahy. Současně se téma vltavských náplavek intenzivně skloňovalo i na pražské veřejné a politické scéně. Přestože se na první pohled jedná o pro Prahu okrajový problém, projevuje se na něm několik nových tendencí i starých problémů, které zasluhují naši pozornost.
Čím jsou náplavky výjimečné
Původní smysl náplavek se sice již takřka vytratil, stále však mají významný podíl na celkové atmosféře Prahy. Z původního využití ledaři, pro napájení koní, skladování dřeva a zásobování města se zachovala jen role kotviště lodí. Života Pražanů i města se tedy už zdánlivě bezprostředně netýkají. Náplavky dnes mají blíž k parku s promenádou než k náměstí či ulici. Rytmus jim více než samotné město dává řeka a její život. Jsou jedním z nejsilnějších míst setkávání Vltavy s Prahou. Svou podobou, charakterem řeky, kvalitou výhledů a možná nejvíce odtržením od města jsou jedinečné. Prostory v centru města, přesto bez automobilové dopravy a turistických atrakcí. Místa s minimálním komerčním zatížením, s řekou po boku a městem na ramenou. Hranice města a přírody, kde najdeme nevídanou strukturou uživatelů všech věkových a sociálních skupin. Tím vším dnes odpovídají smyslu veřejných prostranství lépe než vytěžované veřejné prostory v historickém centru.
Bajkazyl na náplavce u Rašínova nábřeží. Foto: Jan Langer.
Nový fenomén Rašínova nábřeží
Bez tvůrčí činnosti a spolupráce občanských sdružení, nezávislé kulturní scény a aktivních jednotlivců se zájmem o rozvoj města by se náplavky v žebříčku pražských témat stěží kdy dostaly do popředí. Zdola, od občanských sdružení a jednotlivců a za minimální podpory politiků, se přesto právě na Rašínově nábřeží naplno znovuobjevil pozapomenutý fenomén pouličního života, kultury a setkávání ve městě.
V průběhu minulého roku se ale na magistrátu objevil záměr tento úspěch komerčně vytěžit. Spontánně objevená atraktivita místa byla opět podnětem k vymýšlení způsobů, jak vše co nejlépe zpeněžit. Veřejný prostor však nemá primárně sloužit vytváření zisku. Podstata pražských nábřeží jako veřejného prostoru byla ohrožena.
Koordinovaný odpor řady zainteresovaných aktérů a ochota některých politiků však nyní náplavkám dávají naději na pozitivní změnu. Zdá se, že se zde odehrává proces, který může přerůst v nový přístup k veřejným prostorům v Praze obecně.
Role města a potřeba koordinace
V této době se na magistrátu rozhoduje, zda dojde spíše k nekoncepčnímu „zatraktivnění“ a plíživé nebo dokonce otevřené privatizaci náplavek, či bude-li vyslyšen hlas desítek provozovatelů aktivit, které nábřežím daly dnešní jedinečnou povahu. Hlas odborné veřejnosti se shoduje, že je třeba stávající fenomén chránit. Pokud něco na náplavkách měnit, tak koncepčně, otevřeně a nejen za účelem ekonomického zisku pro kdoví koho (s rizikem malého vlivu města na budoucí podobu).
Styk řeky a města, komunikace s organizátory aktivit na náplavkách, městský mobiliář, správa dopravního koridoru pro pěší a cyklisty, lodní doprava, protipovodňová ochrana, obnova biokoridorů, atd. To vše v zájmu zachování rovnováhy vyžaduje koordinovanou aktivitu městských částí a magistrátu s otevřeným zapojením všech zainteresovaných stran.
O různorodosti náplavek a jejich budoucnosti
Pražské náplavky jsou každá jiná a tato různorodost je jednoznačně určující i pro jejich budoucí život. Liší se jak orientací ke světovým stranám, tak spojením s městem za zády a různými výhledy. Orientace na východ či západ určuje potenciál využití během dne, oslunění i jejich mikroklima. Pro život náplavek je také podstatný charakter města a složení uživatelů v jejich blízkosti, vzdálenost od centra i přístupnost náplavek a jejich napojení na veřejnou dopravu. Stejně bude jejich život ovlivňovat potřeba řeky a lodní dopravy.
Naděje do budoucna
Doposud náplavky před komerční exploatací a umrtvením spontánního života i osobitého genia loci proměnou v další zvláštní komerční zónu „ochraňovala“ jistá vytrženost z města, poloha na jeho vnitřní hranici (pod ní). Jednou objevený prostor se však stává tématem a bez zájmu veřejnosti a kvalitní péče se neobejde.
Prosincové jednání Metropolitní ozvučné desky, poradního orgánu Rady hlavního města Prahy složeného z několika desítek nezávislých zástupců odborné i laické veřejnosti, doporučilo dosavadní záměr nepromyšleného „zatraktivňování náplavek“ opustit. Namísto toho dostali radní Udženija (ODS) a náměstek primátora Hudeček (TOP 09) doporučení vytvořit strategii založenou na širším konsensu všech dotčených subjektů a cílových skupin (například v rámci nedávno vzniklé Kanceláře veřejného prostoru při Útvaru rozvoje města) strategii, která by nebyla zatížena požadavky na ekonomickou výtěžnost místa, ale podporovala by sociální a kulturní potenciál náplavek a plně by respektovala jejich odlišnosti a specifika.
Aktuálně by o tom mělo rozhodovat některé z příštích jednání Rady hlavního města Prahy.
Od náplavek k dalším místům v Praze
Díky aktivitě stávajících nájemníků, neziskových organizací i „módní“ propagaci potenciálu řeky (viz například festivaly reSITE, Zažít město jinak či United Islands) se řeka stala jedním z oblíbených témat primátora Svobody. Aktivní přístup náměstka primátora pro územní rozvoj Hudečka a zájem odpovědné radní Udženije o vzniklou diskuzi spolu s ochotou měnit vlastní názor dávají naději. Zdá se, že se tentokrát osud náplavek stal veřejným tématem ještě před politickým rozhodnutím a že náplavky dostanou šanci stát se svého druhu unikátním pokusem o participativní řešení vlastní budoucnosti. Je však třeba nejvyšší obezřetnosti.
Značná shoda odborné i laické veřejnosti na ochraně stávajícího fenoménu, projevená jak na Metropolitní ozvučné desce, tak i při říjnovém diskuzním setkání organizovaném náměstkem Hudečkem, představuje velký příslib do budoucna. Doufejme, že svůj potenciál veřejnost využije i pro změnu či pro ochranu dalších veřejných prostor hlavního města. Pro začátek můžete začít i vy tím, že napíšete radní Udženiji, náměstku Hudečkovi a primátorovi vyjádření podpory pro nekomerční a koncepční rozvoj náplavek. Pište na aleksandra.udzenija@praha.eu, tomas.hudecek@praha.eu a bohuslav.svoboda@praha.eu.
Lukáš Vacek, Pražský Urbanistický Kroužek
Čím jsou náplavky výjimečné
Původní smysl náplavek se sice již takřka vytratil, stále však mají významný podíl na celkové atmosféře Prahy. Z původního využití ledaři, pro napájení koní, skladování dřeva a zásobování města se zachovala jen role kotviště lodí. Života Pražanů i města se tedy už zdánlivě bezprostředně netýkají. Náplavky dnes mají blíž k parku s promenádou než k náměstí či ulici. Rytmus jim více než samotné město dává řeka a její život. Jsou jedním z nejsilnějších míst setkávání Vltavy s Prahou. Svou podobou, charakterem řeky, kvalitou výhledů a možná nejvíce odtržením od města jsou jedinečné. Prostory v centru města, přesto bez automobilové dopravy a turistických atrakcí. Místa s minimálním komerčním zatížením, s řekou po boku a městem na ramenou. Hranice města a přírody, kde najdeme nevídanou strukturou uživatelů všech věkových a sociálních skupin. Tím vším dnes odpovídají smyslu veřejných prostranství lépe než vytěžované veřejné prostory v historickém centru.
Bajkazyl na náplavce u Rašínova nábřeží. Foto: Jan Langer.
Nový fenomén Rašínova nábřeží
Bez tvůrčí činnosti a spolupráce občanských sdružení, nezávislé kulturní scény a aktivních jednotlivců se zájmem o rozvoj města by se náplavky v žebříčku pražských témat stěží kdy dostaly do popředí. Zdola, od občanských sdružení a jednotlivců a za minimální podpory politiků, se přesto právě na Rašínově nábřeží naplno znovuobjevil pozapomenutý fenomén pouličního života, kultury a setkávání ve městě.
V průběhu minulého roku se ale na magistrátu objevil záměr tento úspěch komerčně vytěžit. Spontánně objevená atraktivita místa byla opět podnětem k vymýšlení způsobů, jak vše co nejlépe zpeněžit. Veřejný prostor však nemá primárně sloužit vytváření zisku. Podstata pražských nábřeží jako veřejného prostoru byla ohrožena.
Koordinovaný odpor řady zainteresovaných aktérů a ochota některých politiků však nyní náplavkám dávají naději na pozitivní změnu. Zdá se, že se zde odehrává proces, který může přerůst v nový přístup k veřejným prostorům v Praze obecně.
Role města a potřeba koordinace
V této době se na magistrátu rozhoduje, zda dojde spíše k nekoncepčnímu „zatraktivnění“ a plíživé nebo dokonce otevřené privatizaci náplavek, či bude-li vyslyšen hlas desítek provozovatelů aktivit, které nábřežím daly dnešní jedinečnou povahu. Hlas odborné veřejnosti se shoduje, že je třeba stávající fenomén chránit. Pokud něco na náplavkách měnit, tak koncepčně, otevřeně a nejen za účelem ekonomického zisku pro kdoví koho (s rizikem malého vlivu města na budoucí podobu).
Styk řeky a města, komunikace s organizátory aktivit na náplavkách, městský mobiliář, správa dopravního koridoru pro pěší a cyklisty, lodní doprava, protipovodňová ochrana, obnova biokoridorů, atd. To vše v zájmu zachování rovnováhy vyžaduje koordinovanou aktivitu městských částí a magistrátu s otevřeným zapojením všech zainteresovaných stran.
O různorodosti náplavek a jejich budoucnosti
Pražské náplavky jsou každá jiná a tato různorodost je jednoznačně určující i pro jejich budoucí život. Liší se jak orientací ke světovým stranám, tak spojením s městem za zády a různými výhledy. Orientace na východ či západ určuje potenciál využití během dne, oslunění i jejich mikroklima. Pro život náplavek je také podstatný charakter města a složení uživatelů v jejich blízkosti, vzdálenost od centra i přístupnost náplavek a jejich napojení na veřejnou dopravu. Stejně bude jejich život ovlivňovat potřeba řeky a lodní dopravy.
Naděje do budoucna
Doposud náplavky před komerční exploatací a umrtvením spontánního života i osobitého genia loci proměnou v další zvláštní komerční zónu „ochraňovala“ jistá vytrženost z města, poloha na jeho vnitřní hranici (pod ní). Jednou objevený prostor se však stává tématem a bez zájmu veřejnosti a kvalitní péče se neobejde.
Prosincové jednání Metropolitní ozvučné desky, poradního orgánu Rady hlavního města Prahy složeného z několika desítek nezávislých zástupců odborné i laické veřejnosti, doporučilo dosavadní záměr nepromyšleného „zatraktivňování náplavek“ opustit. Namísto toho dostali radní Udženija (ODS) a náměstek primátora Hudeček (TOP 09) doporučení vytvořit strategii založenou na širším konsensu všech dotčených subjektů a cílových skupin (například v rámci nedávno vzniklé Kanceláře veřejného prostoru při Útvaru rozvoje města) strategii, která by nebyla zatížena požadavky na ekonomickou výtěžnost místa, ale podporovala by sociální a kulturní potenciál náplavek a plně by respektovala jejich odlišnosti a specifika.
Aktuálně by o tom mělo rozhodovat některé z příštích jednání Rady hlavního města Prahy.
Od náplavek k dalším místům v Praze
Díky aktivitě stávajících nájemníků, neziskových organizací i „módní“ propagaci potenciálu řeky (viz například festivaly reSITE, Zažít město jinak či United Islands) se řeka stala jedním z oblíbených témat primátora Svobody. Aktivní přístup náměstka primátora pro územní rozvoj Hudečka a zájem odpovědné radní Udženije o vzniklou diskuzi spolu s ochotou měnit vlastní názor dávají naději. Zdá se, že se tentokrát osud náplavek stal veřejným tématem ještě před politickým rozhodnutím a že náplavky dostanou šanci stát se svého druhu unikátním pokusem o participativní řešení vlastní budoucnosti. Je však třeba nejvyšší obezřetnosti.
Značná shoda odborné i laické veřejnosti na ochraně stávajícího fenoménu, projevená jak na Metropolitní ozvučné desce, tak i při říjnovém diskuzním setkání organizovaném náměstkem Hudečkem, představuje velký příslib do budoucna. Doufejme, že svůj potenciál veřejnost využije i pro změnu či pro ochranu dalších veřejných prostor hlavního města. Pro začátek můžete začít i vy tím, že napíšete radní Udženiji, náměstku Hudečkovi a primátorovi vyjádření podpory pro nekomerční a koncepční rozvoj náplavek. Pište na aleksandra.udzenija@praha.eu, tomas.hudecek@praha.eu a bohuslav.svoboda@praha.eu.
Lukáš Vacek, Pražský Urbanistický Kroužek