Český hydrometeorologický ústav vydává každých deset dní aktualizovanou předpověď počasí na tři dekády dopředu. Předpověď vydaná 10. 4. obsahovala tedy informace o předpokládaném průběhu počasí v dekádách 11. 4. – 20. 4, 21. 4. – 30. 4. a 1. 5. – 10. 5. Tato předpověď se stala zajímavou konstatováním pisatele na Neviditelném psovi , který napsal:
Pro období od 21. do 30. dubna se v ní předpovídá „Odpolední teploty by měly být mezi 14 a 20 stupni Celsia, ale při slunečném počasí i vyšší, zejména uprostřed období.“ Nebyl prostředek období mezi 21. a 30. dubnem náhodou zrovna uplynulý pátek?
Pojďme si úspěšnost této předpovědi počasí na desátý až dvacátý den trošku analyzovat. Teplotní interval 14 až 20 °C pro odpolední teploty by se mohl na první pohled zdát příliš „volný“ a pro předpovídání jednoduchý. Podívejme se na tento obrázek:
Problém biopaliv je z mého pohledu problémem chemickým a ekonomickým, bohužel je označován jako problém klimatologický. Chemik zjistí jak a z čeho je možné biopalivo vyrobit, chemický technolog navrhne jak ho využít a opět chemik zjistí v co se při využití přemění (energie a odpad). Ekonom spočítá, zda je tento proces ekonomicky výhodnější než použití jiných paliv. Pokud ano, je nutné ekonomicky zhodnotit i případné negativní vlivy a není co řešit. Pokud ne, je na řadě další tah – ekonomické zhodnocení jiných výhod a rozhodnutí, zda je možné a vhodné ekonomickou nevýhodnost zvrátit daňovou nebo dotační úpravou chování ekonomických subjektů.
U biopaliv se patrně při rozhodování o daňových a dotačních výhodách vzala v úvahu vyčerpatelnost klasických zdrojů paliv (v tomto případě ropy a zemního plynu) a nižší produkce skleníkových plynů při jejich spalování v porovnání se spalováním fosilních paliv.