V úterý jsem zde uvedl probíhající 3. Světovou klimatologickou konferenci WCC-3, jako příležitost pro politiky. Mýlil jsem se. Odborná část konference v úterý a ve středu byla příležitostí pro všechny. Konference nepodlehla módní mediální hře – „za vším hledej klimatickou změnu“, ale předložila zde výsledky práce klimatologů z různých částí světa a z různých částí klimatologie. Níže uvádím výběr témat, která zde byla projednávána v sekcích, a která mě zajímala (témata pro mě osobně nezajímavá v seznamu uvedena nejsou; případní zájemci naleznou podrobnosti na www.wmo.int/wcc3). Jazykovým specialistům specializovaným na český jazyk se omlouvám, ale necítím potřebu seznam překládat.
Neměl jsem možnost se bohužel zúčastnit všech sekcí, ale co jsem slyšel, bylo vždy určeno nikoliv klimatologům, ale odborníkům v jiných oborech, politikům, diplomatům a dalším přítomným. Obyčejní klimatologové (včetně mě) dělali svou vědu v podvečerních hodinách u posterů.
V Ženevě byla včera zahájena 3. Světová klimatologická konference. Často v nadsázce říkávám, že klimatologové už svou práci udělali, teď je řada na ekonomech, politicích, vodohospodářích, zemědělcích, lesnících, energeticích, a dalších. Nadsázka je v tom, že my, klimatologové, máme ve svých předpokladech, projekcích a závěrech určitou míru nejistoty, kterou je nutné dále snižovat. Tuto nejistotu klimatologové nijak nezastírají, nezapírají, ale připusťme, že mají problém ji vysvětlit.