Kalendář Světové meteorologické organizace
Jsem znám tím, že Světovou meteorologickou organizaci (SMO) považuji za důležitou součást světové meteorologie a klimatologie. Jsem znám jako amatérský fotograf, který rád a často fotí, který však není v této kategorii vyhlášeným znalcem. Jsem znám jako člověk kulturou nepolíbený. Přesto si dovolím komentovat kalendář Světové meteorologické organizace, který jsem měl tu čest dostat. Nástěnný kalendář má (logicky) 13 stran:
Strana první, úvodní: Administrativní budova SMO stylově umístěna v bouřlivém mořském příboji. Možná v Ženevském jezeře, k jehož břehům má dnes několik málo stovek metrů. Snímek má symbolizovat jeden z důsledků změny klimatu. Osobně mi to připomíná známý vědecko-fantastický film Den poté …
Strana druhá, lednová: Hornatá, skoro mrtvá krajina je doplněna několika jezdci na saních tažených psy. Symbolika mi není jasná. Snad návrat do doby ledové …
Strana třetí, únorová: Ledová kra vyplavená na pláž u nějakého velkého města, které nepoznávám. Nebo zbytek antarktického ledu v nově obydlené Antarktidě? Kdo ví …
Strana čtvrtá, březnová: Záchrana ledního medvěda před kavárnou. Asi šel na kafe a bylo zavřeno. Nevydržel …
Strana pátá, dubnová: Známý pohled na Materhorn, doplněný brigádou natěračů vracejících tomuto panoramatu zimní odstín. Asi dlouho nesněžilo …
Strana šestá, květnová: Kontejnerová přeprava přírody. Bez komentáře …
Strana sedmá, červnová: Poslední zelená oáza uprostřed velkoměsta. Realita dnešních dní …
Strana osmá, červencová: Písečné duny postupně zasypávající jednotlivá obydlí. Nebo snad symbol vítězství člověka nad pouští? Snad jenom symbol …
Strana devátá, srpnová: Odlet tučňáků do chladných krajin. Tak nevím, tučňák je pták. Nebo není …
Strana desátá, zářijová: Poslední večeře v amazonském deštném pralese. Mrož u stolu je pro mě nečitelný …
Strana jedenáctá, říjnová: Londýn s osudem Benátek. Asi studenější voda …
Strana dvanáctá, listopadová: Svět ve skleníku. Nebo poušť pro člověka a příroda sama pro sebe …
Strana třináctá, prosincová: Modrá planeta hledá stín …
Kalendář je řemeslně (rozuměj fotograficky) skvěle připravený. Fotky jsou kvalitně zpracovány jak kompozičně tak i barevně. Netroufl bych si cokoliv kritizovat a fotografa s grafikem obdivuji. Oficiální tematický popis kalendáře jsem nehledal, výše uvedeno je pouze shrnutí mých pocitů, názorů a myšlenek.
Ale kladu si otázku. Co tím chtěl autor říct? Má to být další varování lidstvu? Je to pouze umělecká alegorie? Můžete se podívat sami a zkuste sami hodnotit (http://www.wmo.int/artgallery/calend011/). Nejvtipnější slušný a logický komentář (dle mého vlastního hodnocení diskuse, která snad bude následovat) umím ocenit zasláním tohoto kalendáře na adresu, kterou mi "vítěz" snad prozradí. Sám si ho asi nikde vystavovat nebudu.
Strana první, úvodní: Administrativní budova SMO stylově umístěna v bouřlivém mořském příboji. Možná v Ženevském jezeře, k jehož břehům má dnes několik málo stovek metrů. Snímek má symbolizovat jeden z důsledků změny klimatu. Osobně mi to připomíná známý vědecko-fantastický film Den poté …
Strana druhá, lednová: Hornatá, skoro mrtvá krajina je doplněna několika jezdci na saních tažených psy. Symbolika mi není jasná. Snad návrat do doby ledové …
Strana třetí, únorová: Ledová kra vyplavená na pláž u nějakého velkého města, které nepoznávám. Nebo zbytek antarktického ledu v nově obydlené Antarktidě? Kdo ví …
Strana čtvrtá, březnová: Záchrana ledního medvěda před kavárnou. Asi šel na kafe a bylo zavřeno. Nevydržel …
Strana pátá, dubnová: Známý pohled na Materhorn, doplněný brigádou natěračů vracejících tomuto panoramatu zimní odstín. Asi dlouho nesněžilo …
Strana šestá, květnová: Kontejnerová přeprava přírody. Bez komentáře …
Strana sedmá, červnová: Poslední zelená oáza uprostřed velkoměsta. Realita dnešních dní …
Strana osmá, červencová: Písečné duny postupně zasypávající jednotlivá obydlí. Nebo snad symbol vítězství člověka nad pouští? Snad jenom symbol …
Strana devátá, srpnová: Odlet tučňáků do chladných krajin. Tak nevím, tučňák je pták. Nebo není …
Strana desátá, zářijová: Poslední večeře v amazonském deštném pralese. Mrož u stolu je pro mě nečitelný …
Strana jedenáctá, říjnová: Londýn s osudem Benátek. Asi studenější voda …
Strana dvanáctá, listopadová: Svět ve skleníku. Nebo poušť pro člověka a příroda sama pro sebe …
Strana třináctá, prosincová: Modrá planeta hledá stín …
Kalendář je řemeslně (rozuměj fotograficky) skvěle připravený. Fotky jsou kvalitně zpracovány jak kompozičně tak i barevně. Netroufl bych si cokoliv kritizovat a fotografa s grafikem obdivuji. Oficiální tematický popis kalendáře jsem nehledal, výše uvedeno je pouze shrnutí mých pocitů, názorů a myšlenek.
Ale kladu si otázku. Co tím chtěl autor říct? Má to být další varování lidstvu? Je to pouze umělecká alegorie? Můžete se podívat sami a zkuste sami hodnotit (http://www.wmo.int/artgallery/calend011/). Nejvtipnější slušný a logický komentář (dle mého vlastního hodnocení diskuse, která snad bude následovat) umím ocenit zasláním tohoto kalendáře na adresu, kterou mi "vítěz" snad prozradí. Sám si ho asi nikde vystavovat nebudu.