Výročí povodní nutí vzpomínat. Je zajímavé, jak to všichni tehdy uměli a všechno věděli. Nechci se tvářit jako vševěd a všeuměl. Byl jsem v době povodní 1997 i 2002 "obyčejným" klimatologem a jsem jím i teď.

Ale kdo si vzpomene na primátora Prahy, který "měřil Vltavu" a prohlašoval, že nic nehrozí ještě v době, kdy se mu zaplavovalo metro? Kdo si vzpomene, jak se na lehkou váhu brala varování meteorologů a hydrologů s tím, že jsou málo konkrétní a nevěrohodná? Předpovědní a výstražná služba se zlepšuje, nikdy však nebude 100% a nikdy na ni nebude dost peněz. Vždycky budeme mít pocit, že je třeba něco někdo zlepšit. Ale vždy je třeba na informace reagovat a nikdy je nezlehčovat.

V srpnu 2002 všichni věděli, že přijde do Prahy velká voda a vyhlíželi ji z mostů a přilehlých svahů (věřili předpovědím). Ale nikdo nevystěhoval vzácné archivy a sklady v Modřanech, Bráníce, Karlíně a jinde (nevěřili předpovědím). I na to je třeba si vzpomenout.