Rozšířená verze informace z www.infomet.cz.

Na konci září 2013 zahájil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change www.ipcc.ch) vydávání v pořadí již páté hodnotící zprávy (5th Assessment Report, AR5). První část se věnovala fyzikálním základům změny klimatu (např. infomet.cz nebo aktualne.cz a mnoho dalších zdrojů). V týdnu od 24. do 30. března 2014 se sešla v japonské Jokohamě druhá pracovní skupina, aby doladila text druhé části AR5, která je zaměřena na dopady, adaptaci a zranitelnost (Climate Change 2014: Impacts, Adaptation and Vulnerability).


Každá část zprávy je rozdělena do tří verzí - Úplná zpráva má cca 2500 stran, Technické shrnutí cca 150 stran a Shrnutí pro politiky cca 30 stran. Text druhé části zprávy připravily stovky autorů, připomínkovaly stovky expertů a nakonec se sešlo 2350 připomínek z tzv. Governmental review. Všechny připomínky byly zapracovány a na jednání v Jokohamě bylo předloženo připomínkované Shrnutí pro politiky (SPM). Větu po větě, odstavec za odstavcem hledali účastníci shodu mezi názorem autorů a návrhy vlád. Experti a zástupci vlád často hledali tuto shodu těžce, ale vždy ji našli. Pětidenní jednání probíhalo dle mých poznámek 60 hodin po odečtení přestávek na jídlo, přičemž část byla rozdělena na souběžné části. K tomu došlo v případech, kdy se delegáti nebyli schopni dohodnout hromadně, tak vytvořili menší skupiny a snažili se připravit obecně přijatelný text, který byl poté opět schvalován. Zastupoval jsem na jednání Českou republiku samostatně a nemohl jsem se tedy souběžných jednání účastnit. Některé neshody jsem považoval za zcela zbytečné, jiné způsobili někteří delegáti svou snahou přidat do SPM něco, co nemá oporu v úplné zprávě (prý ve snaze text zlidštit a přiblížit politikům). Nejzávažnějším problémem byla snaha dostat do SPM konstatování, že méně rozvinuté země jsou vystaveny všem rizikům spojeným se změnou klimatu. Autoři navrhovali, že méně rozvinuté země jsou zpravidla vystaveny více rizikům zároveň. A tedy ne všem rizikům. Bylo pro mě zajímavé sledovat, jak jsou zástupci některých rozvojových zemí sveřepí a nechtějí slyšet zcela logické argumenty (např. že rizika spojená s mořským příbojem se týkají jen přímořských zemí). A jak zástupci nerozvojových zemí zachovávají „poker face“ a „diplomatic level“. Jen vrozená slušnost mi nedovolila do těchto diskusí zasahovat.

Výsledný text byl publikován 31. března po tiskové konferenci na stránkách IPCC a bude samozřejmě i na stránkách ČHMÚ. Níže uvádím hlavní závěry, které ve zprávě jsou. Ve srovnání s předchozími zprávami druhé pracovní skupiny jsou předložené informace založeny na podstatně širší vědecké, technické a socioekonomické literatuře (cca 12000 bibliografických odkazů).

1. Pozorované dopady změny klimatu jsou v přírodních a antropogenních systémech rozšířené na všech kontinentech a oceánech.

2. Změny v režimu srážek a tání ledovců ovlivňují hydrologickou bilanci, dostupnost a kvalitu pitné vody v dotčených oblastech.

3. Suchozemské, sladkovodní i mořské druhy mění oblasti svého výskytu, sezónní aktivitu, migrační návyky a vzájemné vztahy.

4. Negativní vliv změny klimatu na zemědělství je rozšířenější než pozitivní dopady patrné v některých oblastech vyšších zeměpisných šířek.

5. Zvyšuje se úmrtnost z horka a snižuje úmrtnost z chladu.

6. Extrémy (sucha, povodně, horké vlny, cyklóny, požáry) ovlivňují ekosystémy i člověka (životy a zdraví, majetkové škody, úrodu).

7. Zpráva definuje hlavní rizika spojená s projevy měnícího se klimatu (zdraví i životy obyvatel a škody na majetku v pobřežních zónách, na malých ostrovech a v urbanizovaných oblastech vlivem bouří, přílivových vln a povodní; úmrtnost v horkých vlnách; potravinová nedostatečnost jako důsledek výskytu sucha, variability srážek a extrémů zvláště v chudých oblastech; změny v ekosystémech a biodiverzitě doprovázené škodami v zemědělství, vodním hospodářství, rybářství).

8. Zpráva aktualizuje pět hlavních důvodů k obavám, které jsou vyvolány zvyšujícími se projevy změny klimatu, které klasifikuje podle očekávaného zvýšení teploty v porovnání s obdobím 1986-2005. (1) Ohrožení unikátních systémů a kultur, (2) Extrémní projevy počasí, (3) Rozložení dopadů v čase a prostoru, (4) Globální dopady a (5) Velkoprostorové události.

9. Významné snížení zdrojů sladké vody ve většině aridních subtropických oblastech zvýší soupeření o vodu mezi jednotlivými sektory a státy. Naproti tomu se zvýší dostupnost sladké vody ve vyšších zeměpisných šířkách.

10. Sklizeň hlavních plodin (pšenice, kukuřice, rýže) se v některých oblastech bude snižovat až o 20% do konce století (adaptační možnosti jsou v průměru 15-18%, ale lokálně značně proměnlivé) a bude se zvyšovat meziroční variabilita sklizní.

11. Snižovat se bude energie potřebná k vytápění, zvyšovat energie potřebná pro chlazení v obydlených a obchodních prostorách. Energetické zdroje a technologie budou ovlivněny v závislosti na typu (výroba energie z vody, větru, slunce), extrémní počasí však ovlivní všechny zdroje.

12. Ekonomické ztráty spojené se zvyšující se teplotou o cca 2,5°C nad aktuální stav jsou odhadovány s velkou nejistotou na 0,2 až 2% HDP.

13. Do poloviny století zpráva očekává vyšší pravděpodobnost úrazů, chorob a úmrtí spojených s výskytem horkých vln a požárů, vyšší pravděpodobnost úmrtí z podvýživy v chudých oblastech. Naproti tomu se sníží úmrtnost spojená s chladem a mrazy a rozšíří se oblasti se zemědělským potenciálem do vyšších zeměpisných šířek.

14. Extrémní počasí a vyšší variabilita klimatu bude vyvolávat migraci, kterou lze považovat za jedno z možných adaptačních opatření.

15. Změna klimatu může nepřímo zvyšovat rizika násilných konfliktů, bude ovlivňovat i kritickou infrastrukturu mnoha zemí a snižovat jejich vnitřní bezpečnost. Vliv mezinárodních organizací na udržení bezpečnosti bude stoupat.

16. Zpráva souhrnně prezentuje klíčová rizika v jednotlivých regionech (Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, severní Amerika, střední a jižní Amerika, polární oblasti, malé ostrovy a oceán) v současnosti, v blízké (2030-2040) a vzdálené (2080-2100) budoucnosti s odhadem možné adaptace (podrobně v tabulce 1 ve zprávě). Pro Evropu je např. analyzován dopad extrémních srážek, horkých vln, nebezpečných cyklón a zvýšené hladiny oceánu.

17. Adaptační opatření se začínají v některých sektorech postupně stávat součástí plánovacích procesů (vodní hospodářství, výstražná služba a „management“ katastrof, ochrana přirozeného prostředí a další).

18. Reakce na klimatická rizika je v měnícím se světě výzvou. Zpráva připomíná nejistoty spojené s přípravou a analýzou projekcí budoucího vývoje a projevů změn klimatu.

19. Zpráva předpokládá, že efektivní adaptace mohou pomoci budovat bohatý a odolný svět již v blízké budoucnosti.

20. Mezi základní principy přípravy a realizace adaptačních opatření patří mezinárodní spolupráce, spolupráce veřejného a soukromého sektoru při přípravě a aplikaci finančních mechanismů a správné ocenění zdrojů. Odhad nákladů na adaptace v rozvojových zemích má nízkou spolehlivost a pohybuje se od 4 do 109 mld. USD ročně v období 2010-2050.

21. Zpráva popisuje velké množství možných adaptační opatření, ze kterých vybírám: zlepšení plánování a přípravy technických opatření ve vodním hospodářství, zajištění pitné vody, ochrana přirozených ekosystémů, ochrana miliónů obyvatel na pobřeží před příbojovými povodněmi, dostupnost hygieny a kvalitního zdravotnictví pro děti i dospělé, včetně očkování, zlepšování reakcí na přírodní katastrofy a zajištění řešení jejich následků, důraz na potravinovou bezpečnost ve všech oblastech, plánování výstavby s ohledem na možná rizika a další. V této souvislosti musím připomenout výtky některých skeptiků, že existují vážnější problémy než je změna klimatu. Zde je odpověď, tyto vážnější problémy se změnou klimatu přímo souvisí.

Závěrem jen konstatování, že možnostmi zmírňování antropogenního vlivu na změnu klimatu se bude zabývat třetí pracovní skupina IPCC v týdnu od 7. dubna 2014 v Berlíně (Climate Change 2014: Mitigation of Climate Change).