Nejsem schopen hodnotit a posuzovat všechny části státní správy, ale dopustím se zde tří citací ze shrnujícího článku na iHned o aktuální zprávě NERVu s příklady z české národní hydrometeorologické služby (ČHMÚ).

Citace 1:
Česká republika nemá nadprůměrně moc zaměstnanců ve veřejné správě a pracovníci mají ve srovnání s vyspělými zeměmi relativně nízké platy.

Hydrometeorologická služba ČR není izolovaným ostrůvkem někde na zeměkouli. Jsme v nepřetržitém kontaktu s kolegy v SHMÚ (Slovensko), ZAMG (Rakousko), DWD (Německo) a IMGW (Polsko). Jsme v kontaktu a spolupracujeme s dalšími evropskými službami a příležitostně využíváme zkušenosti i mimoevropských služeb (a oni využívají zkušenosti naše). Podílíme se na koordinaci a metodickém sjednocování na úrovni Světové meteorologické společnosti. Proto umím jednoznačně potvrdit, že jsme co do počtu pracovníků na minimu. Ano, vždy můžeme propustit dalších 5, 10, 30 i více procent pracovníků. Ovšem je nutno zvážit a rozhodnout, co poté nebudeme dělat a v čem budeme za Evropou a světem poté zaostávat. A platy? Ty naše nejsou relativně nízké, jak píše NERV. Ty naše jsou nízké i absolutně. Posuďte sami – pozorovatel na profesionální stanici podle praxe od 11.500,- do 17.500,- Kč; absolvent matfyzu nebo jiné fakulty v oboru dostane 14.800,- a po pár letech se může dostat i na 17.000,-; na předpovědním sále mohou mít kolegové po započtení příplatků za noční a víkendy i 25.000,-, mají však zodpovědnost za aktivaci integrovaného záchranného systému, za bezpečnost leteckého provozu nebo za smogové regulace; špičkový expert zodpovědný za rozvoj oboru dosáhne skoro i na 30.000,-, ale to jen v případě, že má dlouhou praxi a zároveň zodpovědnost za podřízené. A protože se nám to zdálo být hodně, tak od 1. března tyto platy snižujeme (!).

Citace 2:
Česko má jedny z nejvyšších tak zvaných kapitálových výdajů neboli investic. Proč jsou tyto výdaje tak vysoké, když veřejné služby nebo silnice a dálnice nemají špičkovou úroveň, není jasné.

Tak toto není náš případ. Ano, dáváme hodně peněz do investic, ale výsledkem je špičková úroveň měření i zpracování dat ve všech oborech (meteorologie, klimatologie, hydrologie, čistota ovzduší). Daří se nám ve spolupráci se zřizovatelem (Ministerstvo životního prostředí) financovat obnovu všech zařízení a zároveň držíme krok s Evropou. Nelze jinak – nemůžeme měřit manuálně odečtem na přístrojích v meteorologické budce, když okolní země automatizovaly sítě. Také automatizujeme, aby byly výsledky srovnatelné. Rádi bychom automatizovali ještě rychleji, ale to už je nad naše síly (pozemní měřící sítě u nás jsou na několika tisících lokalitách). Kulháme tam, kde jsme omezeni personálními náklady (zaplatit některé specializace je u nás téměř nemožné, viz výše). Nechci se zde pouštět do podrobností, vězte, že své limity a nedostatky známe a snažíme se je řešit. Výsledky však máme zatím srovnatelné s vyspělým světem. Jestli je budeme mít i poté, co jsme našich špičkovým pracovníkům snížili platy, to nevím.

Citace 3:
NERV také navrhuje zjistit, co jednotlivé úřady dělají a tam, kde se překrývají, jich část zrušit.

Když se tak probírám zřizovací listinou ČHMÚ, tak tam nevidím nic, čím by byl pověřen jiný úřad nebo ústav v ČR. V rámci objektivity bych měl zmínit, že některé organizace se zabývají měřením stejných charakteristik, které měříme my. Většinou to dělají proto, že neví, do čeho jdou, nebo potřebují informace rychleji a bez prostředníka i za cenu nižší kvality. Po čase je to přejde a tato měření nám chtějí předávat, ne vždy je vyslyšíme. Pro nás je v měření důležitá stabilita a konzervatismus, nikoliv experimenty.

Musím se přiznat, že nemám většinou čas sledovat výstupy NERVu, i když bych měl. Tento výše citovaný však považuji za důležitý a věřím, že bude přijat s pochopením tam, kde je to nutné a vhodné.