Ano, ledovce tají, ale …

06. 05. 2014 | 07:58
Přečteno 4400 krát
První část páté hodnotící zprávy IPCC se mimo jiné zabývá podrobně i ledovci. Kapitola 4 (Pozorování: Kryosféra) se na 66 stranách zabývá vývojem a změnami ledovců a sněhové pokrývky. Této části zprávy jsem se stručně věnoval před časem i zde na blogu. Proč se k tomu vracím? Včera večer se na novinky.cz objevil docela zajímavý, ale v podstatě nesmyslný článek o rozpadajícím se grónském ledovci. Jak je u některých mediálních serverů zvykem, tak v článku není odkaz na originální studii. Článek se tváří jako originální výstup redaktorů serveru, který vznikl na základě nějaké studie a rozhovoru s prof. Bevisem.


Pan profesor (podle novinky.cz) zjistil, že mizí v Grónsku více ledu, než napadne sněhu. To je docela převratné zjištění, zvláště když si uvědomíme, že podle IPCC v letech 1992-2001 ubývalo v Grónsku v průměru 34 miliard tun ledovce ročně a v období 2002-2011 se rychlost úbytku ledu zvýšila v průměru až na 215 miliard tun ročně. Necitovaná studie se zabývala SV oblastí Grónska, kde se ztrácí (podle novinky.cz) ročně 10 miliard tun. Vědecký tým si tedy vybral pro svá studia oblast, kde ledovce ubývají podstatně pomaleji. Podle IPCC v posledním období taje Grónský ledovec cca 7x rychleji než v letech 1992-2001. Ovšem dle novinky.cz se od roku 2003 zvýšila rychlost úbytku v SV oblasti Grónska 3x a v J části dokonce 4x. Zajímavá čísla. Docela by mě zajímalo, jak vědecký tým zdůvodnil výzkum oblastí, které jsou odtáváním zasaženy podstatně méně než jiné části ostrova. Jistě pro to měli své důvody. Podle IPCC však právě J části Grónska odtávají nejrychleji a čísla uvedená v článku na novinky.cz asi nejsou správná (nebo nejsou správná čísla v necitované studii).

Novinky.cz se snaží českého čtenáře dokonce i vzdělávat. „Grónský ledovec je druhá největší ledem pokrytá plocha na Zemi.“ To je pravda, je to cca 1,8 mil. km2. Větší však není ledem pokrytý Severní ledový oceán kolem severního pólu v Arktidě (cca 1,6 mil. km2), jak píší novinky.cz, ale ledovcový příkrov Antarktidy kolem pólu jižního (12,3 mil. km2 bez plovoucího ledu kolem Antarktidy).

Zdroj: IPCC
Zdroj: IPCC


Podle IPCC je zrychlující se odtávání grónského ledovce „zodpovědné“ za zvýšení hladiny oceánu od roku 1992 celkově o 8 mm. Podle novinky.cz se jedná o půl centimetru ročně (!). To by za uplynulých 20 let bylo 10 cm – novinky.cz jsou tedy více než 10x pesimističtější než IPCC.

Aby bylo jasno. Já nezpochybňuji výzkum prof. Bevise a jeho týmu. Nelíbí se mi, jakým způsobem o tomto výzkumu informují novinky.cz. Nelíbí se mi, jak novinky.cz vzdělávají českého čtenáře. My, klimatologové, býváme někdy označováni za alarmisty. Jen proto, že prezentujeme výsledky různých vědeckých studií, které nám ukazují, že se klima mění. Jen proto, že nezavíráme oči před možnými problémy, které před nás měnící se klima staví. Co mám udělat proto, aby nás klimatology veřejnost nehodnotila podle nesmyslů, které zveřejňují některá média jen proto, aby byla první, větší, rychlejší, … Nebo jen proto, aby byla hloupější?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Petr Hlinomaz napsal(a):

redakce: Proč jste vymazali věcný a pěkný komentář? Vadí Vám pravdivé argumenty? Konečně někdo něco napsal hezkýho a Vy to smažete. Dejte to zpátky.
06. 05. 2014 | 09:15

Petr Hlinomaz napsal(a):

redakce: Kdyby např. zde neměl pan Tolasz blog, o Váš server bych ani nezavadil. Vůbec mě totiž nezajímá. Doufám, že nebude v budoucnu zajímat i více lidí.
06. 05. 2014 | 09:21

pgjed napsal(a):

Jenom je třeba připomenout, že v dobách, kdy Vikingové pravidelně cestovali do severní Ameriky, na kolonizovaném jižním pobřeží Grónska pěstovali a sklízeli žito.
06. 05. 2014 | 09:38

buldatra napsal(a):

Vikingové asi něco dělali špatně a způsobili zalednění Grónska.
Všude jenom samej led a sníh.

Dnes tam začíná tát, jak zjistil ten profesor a tak se zdá, že se věci začínají vracet do normálu.
Jen aby se tam proboha zas nenastěhovali ti Vikingové.
06. 05. 2014 | 09:49

klimakterický tyjátr napsal(a):

Tak za prvé.
Osa y, aby nešlo o kolotočářskou vědu a pouťovou poblicistiku musí představovat ztrátu v poměru k velikosti grónského ledovce. Ne "ztrátu v tunách" což je bezvztažný parametr.

A za druhé. Pokud jde o zvyšování hladin, jest graficky znázorniti jaký je poměr odtáté vody k celkové mase vody v oceánech.
Potom budou grafy mít nějakou vypovídací sílu.
Jenže jimi nepůjde strašit lidi.

Osm milimetrů za 20 let, to už bych si možná na své oblíbené pláži omočil podrážky, kdybych šel po stejné lini od mola k majáku? Ale do bot by mi nenateklo.

Navíc naše matička šišatá provádí soustavně (díváme-li se na to JEJÍM časem) nějaké zhůvěřilosti, žhavá krev v ní proudí a kontinenty se neudrží na místě.
I to je většině lidí jedno, když je zrovna nespláchne nějaká vlnka, jaké nám pro upomínku maloval Hokusai.
Jsou obory bádání, jejichž financování by se mělo převést na systém hare-krišna.
06. 05. 2014 | 09:58

radimtolasz napsal(a):

Petr Hlinomaz: Nesouhlasím, ten komentář byl správně smazán. I když byl hrozný jen z části.
06. 05. 2014 | 09:59

Pedro napsal(a):

Úplně zbytečnej článek.
06. 05. 2014 | 10:01

radimtolasz napsal(a):

klimakterický tyjátr: Podívejte se do celé kapitoly 4, odkaz na pdfko v blogu mám. Kumulativní Gt za 20 let jsou uvedeny jaké výsledek hodnocené rychlosti úbytku v Gt/rok a Gt/rok jsou ve zprávě uváděny proto, aby bylo možné srovnávání mezi oblastmi. A navíc je absolutní jednotka vhodnější pro další návaznosti (např, na hladinu oceánu) než jednotka relativní.

A totéž platí pro Vaši druhou připomínku. Poměr k celkové mase hledat nebudu, ale bude to 0,0000......0000nic. A to bych považoval za kolotočářskou hodnotu. I v tomto případě jsou mm vzestupu vhodnější - každý si umí srovnat 8 mm prezentovaných ve zprávě IPCC a 10 cm v článku na novinkách. A o to tady šlo.
06. 05. 2014 | 10:06

radimtolasz napsal(a):

Pedro: Máte opravdu. Taky si myslím, že by se měly novinky.cz věnovat něčemu, čemu rozumí.
06. 05. 2014 | 10:07

L.Metelka napsal(a):

Pedro: Od Vás zase úplně zbytečnej příspěvek do diskuse,.
06. 05. 2014 | 10:08

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Hlinomazi,

první příspěvek jsem smazal, protože porušoval pravidla zdejší debaty (viz záhlaví každé diskuse). Dělám to tak proto, aby se zde dalo aspoň trochu debatovat.

Přeji zajímavou a pokud možno korektně vedenou výměnu názorů pod zajímavými texty Vašeho oblíbeného blogera.

Libor Stejskal, editor blogů
06. 05. 2014 | 10:28

Petr Hlinomaz napsal(a):

Pan Stejskal a pan Tolasz: V čem porušil pravidlo... Nerozumím a už vůbec ne Vám p. Tolasz. Můžete mi to prosím vysvětlit, v čem nesouhlasíte. Že napsal, co si myslí?
06. 05. 2014 | 11:41

stejskal napsal(a):

Pane Hlinomazi,

nejsem si jist, že hovoříme o tom samém textu. Ten, který jsem smazal, byl hrubě urážlivý, což je v rozporu se zdejšími pravidly. Nemažu takové příspěvky proto, že bych byl přecitlivělý, či se snažil chránit nějakého konkrétního autora nebo názor, ale proto, aby se zde dalo aspoň trochu debatovat a nezaplavily to zde jen nadávky, urážky a vulgarismy a pod.

Nezlobte se, ale tímto považuji tuto debatu ze své strany za uzavřenou.

Hezký den.

Libor Stejskal
06. 05. 2014 | 12:02

radimtolasz napsal(a):

Petr Hlinomaz: Pošlu Vám to do zprávy na FB.
06. 05. 2014 | 12:58

Petr Hlinomaz napsal(a):

Pan Stejskal: Jasně, knížecí klimatolog není asi podle Vás nadávka, atd. Účelné nadávky necháte, ale nadsazený text smažete. Velice zajímavé...
06. 05. 2014 | 13:35

radimtolasz napsal(a):

Petr Hlinomaz: "Knížecí klimatolog" je úsměvné označení mé osoby, na které jsem pyšný.
06. 05. 2014 | 16:52

Karlos napsal(a):

Článek pana Tolasze je dobrý.

Styl jednání pana Stejskala není dobrý už z principu. Příspěvek nemusí obsahovat vulgaritu, aby byl nevěcný a urážlivý. Jakýkoliv příspěvek, který má za cíl pouze a jedině dehonestovat, je urážlivý a do diskuze irelevantní. Např. příspěvek L. Metelky z 6.5. 10:08 je bohapustou urážkou - absolutně žádná snaha o argumentaci, jenom patetická snaha o dehonestování.
06. 05. 2014 | 21:31

ladislavmetelka napsal(a):

Karlos: Já Vás ale musím strašně štvát, že?
06. 05. 2014 | 22:08

Focke und Wulf napsal(a):

Vážení, Vy všichni, kdo se tu přete jestli se otepluje nebo ne, nebo kteří připomínáte, jak někdy nevímkdy bylo tu tepleji, tu větší zima, jste na úrovni fanoušků Sparty a Slavie, kteří se přou o čest a slávu těch svých.
Ono je fuk, jestli v Grónsku rostlo obilí. Podstatné je, že dnešní svět je nastaven tak, že neroste. A až zas začne, celkem spolehlivě někde jinde přestane. Bude tam větší sucho, nebo mokro, někde bude tepleji a jinde víc zima. Odborníci se snaží zjistit, co, kde a proč. A zjistí to. Jenže politici spolu s masou pitomých občanů to nevyhodnotí. Takže když sever Afriky vyschne ještě víc, je to problém místních, na které my kašleme. Když v Tichomoří zaplavuje moře ostrovy, chytří diskutéři píší, že zdejší obyvatelstvo je líné a mělo by budovat hráze jako Holanďani, jakkoli je to pitomost nad pitomosti. A tak dál. Takže to hlavní, co by bylo dobře si uvědomit, že by se mělo lidstvo nad sebou zamyslet a chovat se ohleduplně nejen k přírodě, ale hlavně samo k sobě a začít používat rozum. Ve velkém.
07. 05. 2014 | 10:21

siven napsal(a):

Alarmismus, nealarmismus... Na jedné straně pana Tolasze chápu, na straně druhé... jaké si má laická veřejnost vzít výstupy z dosavadních výzkumů a debat o klimatu?

Pro "nealarmistu", kterého zajímá věcnost, se dosavadní (mediální) vstupy a výstupy jeví jako výše zmíněné poštěkávání ala sparta-slavia.

Např.: Má se tedy na změny v politické, správní a hospodářské oblasti nějak reagovat? Přijmout nějaká opatření?

Jinými slovy, když se nealarmisticky konkrétně podíváme např. na strategii zadržování vody v krajině.

Je to alarmistické? Je to špatně?

A že se v této záležitosti doposud nějak nekoná, je dobře?

...
07. 05. 2014 | 11:32

radimtolasz napsal(a):

siven: Laická veřejnost by si hlavně měla uvědomit, že o změnách klimatu (a jiných odborných věcech) se nedočte na Novinkách, v Blesku, v Aha, ..., nebo u široce zaměřených blogerů kdekoliv. Informace hledejme tam, kde je podávají odborníci. Klimatologové o změně klimatu, meteorologové o počasí, historici o historii, překladatelé o jazycích, ...
07. 05. 2014 | 13:22

radimtolasz napsal(a):

Focke a Wulf: Ano, souhlas.
07. 05. 2014 | 13:23

KvL napsal(a):

Vážený pane Tolaszy,
Existuje nějaké vysvětlení pro relativní sucho v posledních letech? (povodně v to nepočítám, to byla krátkodobá záležitost), vím, že někdy po válce zasáhlo minimálně celou JM sucho, ale to co se děje v posledních letech se mi nějak nezdá. Vím, že jste primárně klimatolog, ale napadá vás nějaké řešení, které by šlo v evropě aplikovat proto aby se snížila ztráta srážek, nebo se minimalizovaly její dopady?

Mohlo by nějak pomoct zalesnění u nás ze současných (myslím je to 45%), třeba na 60%? Pmohlo by zalesnění horních toků řek?

Vím, že nejste příliš přítelem geoinženýských projektů, ale mohl by problém s růstem hladiny moří vyřešit třeba převod určitého množství vody do bezodtokých oblastí? Například odběr několika set kubických metrů vody za vtreřinu z oblasti sibiře a jejich převod do oblasti pouště Gobi? (samozřejmě gravitačně a s nějakou fyzikální regulací odběru, třeba nějakým V přepadem)

Děkuji předem za odpověď.
07. 05. 2014 | 13:25

Eva Koblihová napsal(a):

Radime, tleskám, že upozorňuješ na nesmysly i za nás lenivější. Záměna Severního ledového oceánu za Antarktidu opravdu bije do očí.
07. 05. 2014 | 13:39

L.Metelka napsal(a):

KvL: Jsou tu dva problémy. Jeden jsou pouště (Gobi,, ale i další). Tam nepomůže, podle mého, nic, protože ten fakt, že poště jsou tam, kde jsou, má své klimatologické příčiny. I kdybychom tam vodu dostali, při těch vysokých teplotách a malé oblačnosti by to vedlo ke zvýšení výparu a ta voda by šla zase pryč. Dodávat tam trvale takové množství vody, aby se z toho stala úrodná krajina, by bylo energeticky extrémně náročné, s velkými požadavky na energetické zdroje a tedy i s velkou produkcí třeba těch skleníkových plynů.
Jiná věc je vysychání oblastí, které pouštěmi nejsou. Třeba u nás to může být změnami rodělení srážek během roku (úbytek v létě), vyšším výparem při vyšších teplotách, nárůstem sum globálního slunečního záření, dopadajícího na povrch a tím i větším zahříváním půdy a podobně. Máme smůlu i v tom, že k nám žádné větší řeky nepřitékají, takže máme jen tu vodu, která u nás naprší nebo nasněží. Takže hospodaření s vodou, nenechat ji zbytečně odtéci pryč, dokázat ji zadržet na našem území od zimy (kdy jí bude celkem dost) až do léta (kdy jí bude málo)...
07. 05. 2014 | 13:44

Eva Koblihová napsal(a):

Focke und Wulf: Konečně jeden rozumný ohlas.
07. 05. 2014 | 13:56

KvL napsal(a):

to: L. Metelka
Děkuji za odpověď.
Měl jsem na mysli se pokusit tam vodu dostat samospádem ale i ražba, byť jen části, takového přivaděče by byla asi energeticky náročná.

Jak je to myšleno s nárůstem dopadajícího záření? Myslíte ztmavováním povrchu tím, že jej asfaltujeme a pod, nebo je to nějakým jiným mechanismem? A pokud je to jen změnou povrchu, myslíte že by mohlo pomoci používání něpříklad pozinkovaných plechů (s nějakým nástřikem průhledného plastu) na střechách, které by odrážely dopadající zážení?

Pokud se vrátím k nám, myslíte že by se mohla nějak výrazněji pozitivně projevit snaha o vytvoření zalesněných pásů kolem větších vodotečí? Případně povinnost svádění dešťových vod z větší vybeonované plochy do vsakovacích nádrží a až následně do vodotečí? Mohly by významně (asi je to zase ne zcela váš obor) proti vysychání pomoci například větrolamy a obnova alejí kolem cest (případně kolem železnice) ?

A poslední dotaz, existuje propočet kterým oblastem přinese oteplení vyšší srážky a kterým naopak sucha?
07. 05. 2014 | 17:09

17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde napsal(a):

Pokud budou jednotlivé kousky Země patřit jednotlivým lidem /zjednodušeno/ , tak je termín
" lidstvo" v tomto ohledum jen termínem , kterým se označují někdy nafoukaní, jindy pouze bezmocní byrokrati , například ti, co dlí v budově OSN.
Apely směrem k " lidstvu" jsou tak spíše komické povahy.
Buď se to zdraží , nebo to zlevní, toť asi tak vše, co hýbe světem.

Blogerovi dík, každé takové narovnávání kvazipravd publikovaným zcela bez ostychu v tkzv. liberálním, svobodném, nezávislém, západním tisku je velkým krokem pro lidstvo.
:-))

Pokud by se zde někdo našel, kdo se tím zabývá...je pravda že metan, který by se z tajících ledovců a sněhů mohl uvolnit , může znamenat ještě větší problém jak CO2 ?
Jsou k tomu nějaká čísla - jaký asi objem např. by musel roztát, aby došlo k nějakému významnějšímu projevu ?
07. 05. 2014 | 17:43

KvL napsal(a):

to: 17, 5 bilionů dolarů vrátit nejde
Methan, byť se kolem takových témat ochomítám spíše sporadicky, je jen asi 20x silnější, než obávané CO2 a navíc se s postupem času rozpadá. v ledu ho bude asi uvězněno jen minimum, ale z permafrostu by se mohl začít uvolňovat, v horším příadě se destabilizují jeho hydráty a to by pak byl asi dost velký problém.
07. 05. 2014 | 18:37

ladislavmetelka napsal(a):

KvL: S tím zářením - v posledních letech mírně roste celkový příkon slunečního záření k povrchu. Ten celkem vždy kolísal, v závislosti na klimatu (hlavně oblačnosti), teď jsme v ČR (nemusí to platit globálně) ve vzestupné fázi. Intenzita záření, dopadajícího na povrch, má poměrně velký vliv na teplotu povrchu a ta má zase silný vliv na výpar. Spolu s teplotou a vlhkostí vzduchu, rychlostí větru,...
Jak zachovat vodu v krajině, to už je otázka pro hydrology a vodohospodáře a to já nejsem...
A pokud jde o ty oblasti - zatím modely nejsou tak dobré, aby tohle dokázaly podrobněji rozlišit v rámci (poměrně malé) ČR.
07. 05. 2014 | 19:47

KvL napsal(a):

to: Ladislavmetelka
Děkuji za odpověď.

Měl jsem na mysli oblasti ve větším, řekněme minimálně v kontextu Evropy, nebo případně severně od obratníku raka. Můžeme čekat třeba více srážek v Kalifornii a méně v Irkutsku? (jen náhodně zvolená místa). Myslím, že b to mohlo mít strategický význam třeba pro zahraniční politiku. Pokud bychom si ještě před případnými problémy vybudovali výborné vztahy se státem, který bude mít ideální podmínky pro pěstování obilí, nebo producki energií (možnost výroby vodíku např.), mohlo by to pro nás znamenat potom lepší vyjednávací pozici.

Mohly by, jak jsem zmiňoval dříve, střechy přispět ke snižení teploty ve městech?
07. 05. 2014 | 20:43

Karlos napsal(a):

Žádám pana Stejskala, aby odstranil příspěvky diskutujícího L. Metelky z dne 6.5. 10:08 a 6.5. 22:08.

Odůvodnění: Tyto příspěvky se nijak nevztahují k článku a ani se autor těchto příspěvků nesnaží nijak argumentovat. Autor se chová jako troll a chce pouze a jedině urážet, dehonestovat a dávat průchod svým emocím. Diskutující s nickem L. Metelka narušuje svými emocionálně nevyspělými příspěvky zajímavou debatu, která se rozběhla pod kvalitním článkem Radima Tolasze.

S přáním hezkého večera,
Karlos
07. 05. 2014 | 22:30

ladislavmetelka napsal(a):

Karlos: nechoďte sem provokovat a bude klid...
07. 05. 2014 | 22:33

ladislavmetelka napsal(a):

KvL: Obecně se např. v Evropě předpokládá vzestup srážek na severu, ve Skandinávii a pokles v jižní Evropě. To ostatní je politika, do toho se míchat nechci.
Střechy mohou přispět jen málo. Problém měst je a bude hlavně v nedostatku vody pro výpar, protože voda je ze zpevněných ploch odváděna do kanalizace a nevsakuje se do půdy. A menší výpar znamená menší odvod latentního tepla a vyšší teploty.
07. 05. 2014 | 22:48

KvL napsal(a):

to: Ladislavmetelka
Samozřejmě do politiky vás nenutím.

Takže pokud chceme ochladit města, znamená to v nich nějak zadržet vodu, chápu-li to správně.
Jestli se nepletu, tak u nás platí pro srážky třetinové pravidlo (nebo to jsem někde slyšel), 1/3 se vsákne 1/3 odteče a 1/3 se vypaří a u měst je to tedy silně porušeno, (možná se pletu s těmi třetinami), tedy je nutné dešťovou vodu ze zpevněných ploch dostat na nezpevněné (respektive propustné) a ty maximálně rozšířit.

Pokud se vrátím ještě k důsledkům změny teploty, dá se asi předpokládat, že vzrostou rychlosti větrů, bude tento nárůst globální, nebo opět někde zpomalí a někde zesílí?
07. 05. 2014 | 23:43

radimtolasz napsal(a):

Chvíli člověk není online a jak se hned rozvine debata. ¨

KvL: Takové výpočty by čistě technokraticky jistě bylo možné udělat, ale následky případné realizace nedopočítá nikdo. Takové umělé změny hydrologické bilance by měly totiž dalekosáhlé následky. Stačí se podívat na osud Aralského jezera, které doplácí na dramatické zvýšení závlah bavlníkových polí z Amudarji a Syrdarji. Soudruzi ze SSSR někde udělali chybu a dodnes se ji nedaří napravit.

Dle mého lze nedostatek vody a sucho řešit zpomalením přirozeného odtoku podporou retence v krajině. Ale neuvažujme o tom, že převodem vody zúrodníme pouště.
07. 05. 2014 | 23:53

KvL napsal(a):

to: radimtolasz
případ Aralského jezera znám, stejně jako Kaspického moře, mám doma pár starých knížek (císaže pána pamatují) a v nich jsou mapy dnes již neexistující části Kaspického moře, na satelitu je to taková šedá pláň kus pod Karatonem západně od Bejneu, tam byla tehdy voda.

O tom závlahovém systému jsem četl co šlo, prý se až 50% vody ztratí, ale já jsem spíše měl na mysli využití povodňové vody z toků na Sibiři, vzhledem k velikosti a průtokům, by několik stovek kubíků nemuselo chybět. Šlo mi spíše než o zúrodnění pro zemědělské využití dostat vodu do systémů občasných řek a jezer, což by mohlo pomoci vzniku spíše stepi, než zemědělství, také by to, nebo to si alespoň myslím, mohlo zvýšit hladiny spodní vody.

Snad by prý alespoň trochu šlo zachránit, kdyby se přestalo zavlažovat, ale to asi nehrozí, bavlna je až příliš cenná, pak také snad turkmenistán plánuje výstvbu jakési celé nové řeky, která má odvést i zbytky vody a napájet jimi jakési nové podstatně menší jezero. Taky cokoliv odkud je možno přivádět vodu je tam dost z ruky, minimálně stovky kilometrů. I dostat vodu z Donu do Volhy je asi dost problematické ale díky spádu a velkým čerpadlům by to nemusel být problém (snad by se při sestupu k Volze získalo i více energie, než je zapotřebí k čerpání, ale nevím přesně). Ale pořád je to myslím v té oblasti realizovatelných.
08. 05. 2014 | 00:23

Karlos napsal(a):

Žádám pana Stejskala, aby vymazal příspěvek L. Metelky ze 7.5. 22:33.

Odůvodnění: Příspěvek má za cíl pouze a jedině dehonestovat, nemá absolutně žádnou argumentační hodnotu.
08. 05. 2014 | 12:35

ladislavmetelka napsal(a):

Karlos: Karlosi, pokud máte dotaz nebo nějaké připomínky k tématu článku, tak to sem klidně napište. Ať se tedy i s Vámi bavím k věci.
08. 05. 2014 | 19:10

Karlos napsal(a):

Žádám pana Stejskala, aby odstranil příspěvek diskutujícího s přezdívkou "ladislavmetelka" z 8.5. 2014/19:10.

Odůvodnění: Autor příspěvku se nesnaží nijak věcně argumentovat k článku, chce pouze a jedině dirigovat a úkolovat. Příspěvek má nulovou argumentační hodnotu.
08. 05. 2014 | 20:20

ladislavmetelka napsal(a):

Žádám pana Stejskala, aby neodstraňoval příspěvky diskutujícího s přezdívkou "Karlos".

Odůvodnění: Alespoň každý vidí, co je Karlos zač...
08. 05. 2014 | 21:53

pETR napsal(a):

je mi divné, že v tomto období je na Antarktidě teploca -10 až -40 a ledovce " tají " tak, že se trhají na kusy. Toto není tání a jestliže je údajná průměrná teplota zvýšena o 1 stupeň ( tedy na-9 až -39 ), taje možná zmrzlina u kamen ale nikoliv ledovec v této teplotě. V zimě, když dám kus ledu ke kamnům, led odtává ale nikdy se NETRHÁ.
19. 05. 2014 | 19:10

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy