Klidná vzpomínka v rozbouřené době
Média zvuková i obrazová, elektronická i papírová jsou v posledních týdnech plná určitě zajímavějších informací, než budou následovat. František Augustin byl prvním profesorem meteorologie na pražské univerzitě. V pondělí 1. prosince 2008 uplyne 100 let od jeho úmrtí. Kým byl? A proč není zapomenut?
František Augustin patřil k průkopníkům, kteří se snažili v Čechách zakládat a provozovat měření meteorologických prvků. Dobře věděl, že bez měření nelze počasí předpovídat a o změnách klimatu zasvěceně hovořit.
Na konci 19. století vybudoval síť 20 srážkoměrných stanic na území Prahy, která umožnila stanovit intensity dešťů pro potřeby zásobování vodou a kanalizace. Na 60ti metrové petřínské rozhledně vybudoval meteorologickou stanici, která pozorovala od roku 1892 až do začátku první světové války v hodinových intervalech. Zavedl systematické pozorování bouřek na více než 600 stanicích po celých Čechách. Publikoval desítky odborných prací meteorologických, klimatologických, ale i hydrologických.
V pondělí 1. prosince proběhne krátký pietní akt u rodinné hrobky na vyšehradském hřbitově, kde je František Augustin pochován. Sraz účastníků je v 10 hodin ve vestibulu metra Vyšehrad ve směru Háje.
Podrobnější informace najdete v knize „Krška, K., Šamaj, F.: Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Nakladatelství Karolinum, Praha, 2001, 565 s., ISBN 80-7184-951-0“, ze které jsem čerpal základní informace o jednom z našich předchůdců.
František Augustin patřil k průkopníkům, kteří se snažili v Čechách zakládat a provozovat měření meteorologických prvků. Dobře věděl, že bez měření nelze počasí předpovídat a o změnách klimatu zasvěceně hovořit.
Na konci 19. století vybudoval síť 20 srážkoměrných stanic na území Prahy, která umožnila stanovit intensity dešťů pro potřeby zásobování vodou a kanalizace. Na 60ti metrové petřínské rozhledně vybudoval meteorologickou stanici, která pozorovala od roku 1892 až do začátku první světové války v hodinových intervalech. Zavedl systematické pozorování bouřek na více než 600 stanicích po celých Čechách. Publikoval desítky odborných prací meteorologických, klimatologických, ale i hydrologických.
V pondělí 1. prosince proběhne krátký pietní akt u rodinné hrobky na vyšehradském hřbitově, kde je František Augustin pochován. Sraz účastníků je v 10 hodin ve vestibulu metra Vyšehrad ve směru Háje.
Podrobnější informace najdete v knize „Krška, K., Šamaj, F.: Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Nakladatelství Karolinum, Praha, 2001, 565 s., ISBN 80-7184-951-0“, ze které jsem čerpal základní informace o jednom z našich předchůdců.