Zvěrozvěsti – trapné trio komiků
„Za dávných dob při hostinách dávali se obveselovat zrůdama. Přiveďte ho sem, ať nás pobaví.”
Polní kurát Otto Katz
Polní kurát Otto Katz
Muži načichlí mocí, dva Milouši a jeden Václav, se rozhodli sdělit národu svá moudra, přepsat trochu dějepis a poskytnout nám politologické lekce. Aby do ponurých oslav výročí dne, který nám přinesl – pro některé tak nežádoucí – svobodu, vložili trochu srandy, protože může být i trochu smutno, jen když je veselo!
Václav, který rozhodně netleskal při Havlově projevu v Kongresu, měl smůlu se svou vídeňskou historkou. Vynořil se představitel Úřadu pro uvádění příběhů na pravou míru a přinesl autentický dokument svědčící jak o odvaze, tak o prognostických schopnostech řečníka: https://blog.aktualne.cz/blogy/jiri-zlatuska.php?itemid=24117 . Kdyby to byl nějaký pissálek, dalo by se to odbýt mávnutím ruky, ale Jiří Zlatuška je jak co do odbornosti, tak co do osobní untegrity (narozdíl od probíraných komiků) spolehlivý člověk. Mrzuté!
Milouš hradní, který zdá se, neví už co mluví, si spletl řezníky z pohotovostního pluku s dědky z milicí: „Prosím vás, každý, kdo někdy chodil na protistátní demonstrace, ví, že ho občas majzli obuškem. A to ještě ti dědci z lidových milicí, když dostali povel ‚obušky k nasazení připravit‘, tak si je dali takhle na prsa a rozběhli se a my jsme jim utekli,“ řekl Zeman
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/debata-milose-zemana-a-vaclava-klause-k-17-listopadu-fs9-/domaci.aspx?c=A141115_153949_domaci_ert#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
Ovšem nejlepší je intelektuálně utlumený Šmudla, který ve volném pokračování projevu na Červeném Hrádku se nejprve kasal, netuše, že v případě jím navrhovaném řešení (tanky) mohl skončit jako Nicolae Ceaușescu a v nejčerstvější fázi pohovořil o svobodě a spokojenosti v KLDR. Nutno konstatovat, že špetka rozumu, které se mezi lidem říká vyčuranost, mu ještě zbyla, protože tam neodje a bude raději svého osmnáctitisícového důhodu užívat v krutých podmínkách tady.
Krhúti si volili své věrozvěsty (kteří museli být tři, aby při nedostatku vladařských povinností mohli hrát mariáš) tím nejpoctivějším způsobem, a to losem. Tak se stalo, že v době největší slávy stanuli v čele národa obecní metař MacOurek, klaun místního cirkusu a známá čibrida Prnta Prkola. Mám za to, že to bylo důstojnější zastoupení, než trojice, která nám oznámila, „jak to tenkrát skutečně bylo...“
Volám proto zbylé Krhúty: Pojďme vzít svoje věci do svých rukou! Protože mám obavy, že většina Čechů má v čele to, co si při své otrocké nátuře skutečně zaslouží.