Výzkum, který je třeba dorazit
Včera mě v metru oslovilo mladé stvoření, buď badatelské embryo, nebo brigádnice a velmi slušně se mě zeptalo, zda mi může položit pár otázek. Zrovna jsem nikam nepelášil a tak jsem odpověděl kladně. To dítě se mě zeptalo, zda jsem z Prahy. Byl jsem z Prahy a mohli jsme pokračovat. Další otázka zněla: Je vám mezi dvaceti a padesáti roky?
Vzpomněl jsem si v tu chvíli na starý lordský vtip. v němž lord oslovený povětrnou ženštinou odpovídá: Nepůjdeme spolu, ale zde máte padesát liber za důvěru. Bohužel jsem padesát liber neměl a tak jsme se rozžehnali v dobrém s mými skutečně nefalšovanými díky.
Pan magistr Kudrnáč s paní magistrou Hrubou ze Sociologického ústavu ČAV oslovili něco přes tisíc spoluobčanů a tázali se jich, kterak vidí své bližní označené jako Slováky, Vietnamce, Syřany, Romy, Ukrajince, Rusy, ale také muslimy (protože je tam napsali mezi národnosti, píšu je zde stejně, ale nejsem si jist, zda by neměli začínat velkým písmenem).
Tázali se jich, zda jsou tito bližní hezcí či oškliví, čistí či špinaví, chytří nebo hloupí a také třeba slušní nebo neslušní – konečně výčet těch charakteristik máte (i s výsledky) v jejich přiložené tabulce.
Pak to všechno spočetli, dali do grafů a vydali jako dílo požehnané Českou akademií věd. Kdo to imprimoval, zůstalo (raději) utajeno. Jak říkají intelektuální snobové, „tento výzkum mě oslovil“. A protože se domnívám, že když bylo řečeno A, má být řečeno také B, nenechal jsem věci takhle na polovici cesty, vzal metodiky autorů a vydal se do světa, abych se zeptal na poslední doplňující otázku a dostal tak jakousi kontrolní skupinu, která mi tam chybí. Jací jsou sociologové?
Nemám zatím reprezentativní vzorek respondentů, jaký mají autoři, ale musím říci, že dosavadní výsledky jsou zajímavé. Většina respondentů jim nepřisoudila extrémní chytrost. Taky se zřejmě nemejou, protože vycházejí špinavější než Romové, i když o něco méně líní. Jejich špinavost tedy nebude zřejmě otázkou lenosti, ale otázkou přesvědčení. Zajímavým způsobem se (zatím) rozcházejí názory na jejich krásu a na to, zda porušují nebo dodržují zákony. V obou případech je průměrná známka nikoliv mediánem, ale zprůměrováním extrémů s 2SD vypovídající o neuchopitelnosti výsledků. Berte tedy prozatímní zpracování v autorské tabulce cum grano salis.
Protože vytváření obrazu nepřítele není jednoduchý úkol, budu ve svém soukromém bádání pokračovat a mám v plánu položit tisícovce řidičů otázku: Jací jsou chodci? a zbytku národa zásadní dotaz, na jehož formulaci usilovně pracuju.
Vzpomněl jsem si v tu chvíli na starý lordský vtip. v němž lord oslovený povětrnou ženštinou odpovídá: Nepůjdeme spolu, ale zde máte padesát liber za důvěru. Bohužel jsem padesát liber neměl a tak jsme se rozžehnali v dobrém s mými skutečně nefalšovanými díky.
Pan magistr Kudrnáč s paní magistrou Hrubou ze Sociologického ústavu ČAV oslovili něco přes tisíc spoluobčanů a tázali se jich, kterak vidí své bližní označené jako Slováky, Vietnamce, Syřany, Romy, Ukrajince, Rusy, ale také muslimy (protože je tam napsali mezi národnosti, píšu je zde stejně, ale nejsem si jist, zda by neměli začínat velkým písmenem).
Tázali se jich, zda jsou tito bližní hezcí či oškliví, čistí či špinaví, chytří nebo hloupí a také třeba slušní nebo neslušní – konečně výčet těch charakteristik máte (i s výsledky) v jejich přiložené tabulce.
Pak to všechno spočetli, dali do grafů a vydali jako dílo požehnané Českou akademií věd. Kdo to imprimoval, zůstalo (raději) utajeno. Jak říkají intelektuální snobové, „tento výzkum mě oslovil“. A protože se domnívám, že když bylo řečeno A, má být řečeno také B, nenechal jsem věci takhle na polovici cesty, vzal metodiky autorů a vydal se do světa, abych se zeptal na poslední doplňující otázku a dostal tak jakousi kontrolní skupinu, která mi tam chybí. Jací jsou sociologové?
Nemám zatím reprezentativní vzorek respondentů, jaký mají autoři, ale musím říci, že dosavadní výsledky jsou zajímavé. Většina respondentů jim nepřisoudila extrémní chytrost. Taky se zřejmě nemejou, protože vycházejí špinavější než Romové, i když o něco méně líní. Jejich špinavost tedy nebude zřejmě otázkou lenosti, ale otázkou přesvědčení. Zajímavým způsobem se (zatím) rozcházejí názory na jejich krásu a na to, zda porušují nebo dodržují zákony. V obou případech je průměrná známka nikoliv mediánem, ale zprůměrováním extrémů s 2SD vypovídající o neuchopitelnosti výsledků. Berte tedy prozatímní zpracování v autorské tabulce cum grano salis.
Protože vytváření obrazu nepřítele není jednoduchý úkol, budu ve svém soukromém bádání pokračovat a mám v plánu položit tisícovce řidičů otázku: Jací jsou chodci? a zbytku národa zásadní dotaz, na jehož formulaci usilovně pracuju.