Konec dubna v zemi zvané Česko
Představte si, že chcete vyjádřit pocit vděčnosti za ten dar, že tu jste, že jste lidská bytost, že jste na živu. Ta slova blednou ve srovnání s vděkem, láskou a úctou, jež pociťuji vůči mnohým, s nimiž mi bylo dopřáno sdílet tuhle životní pouť.
A pak jsou tu mnozí, vůči nimž vděčnost nepociťuji a mám navíc za to, že všem, kteří je znají, by bylo mnohem lépe, kdyby tu nebyli. Nemuseli by být pod zemí, stačilo, kdyby byli třeba králíky v Austrálii (že jim přeju hezký život). Ale asi stejně jako když matka příroda vypouští do světa jedno procento schizofreniků a jedno procento psychopatů, musí vypustit mnohem více osob, kteří sedí v levé polovině Gaussovy křivky a s touto silnou intelektovou výbavou si takové jedince zvolí do čela.
Každý národ má vládu, jakou si zaslouží a je jeho odrazem. Politický potrat, který složil za požehnání jednoho ne vždy střízlivého státního úředníka jeden slovenský estébák, je odrazem jejich voličské základny. Spolek sedící ve Strakově akademii sice nemá řádný pouvoir k akci, ale počíná si jak Trenkova soldateska na dobytém území. A protože je obava, že by hlavní aktéři přišli k zapomenutí, podnikají kusy, které nelze připsat psům, ale úplně jiným jejich zvířecím přátelům na tom našem dvoře a v těch našich chlévech a prasečácích.
Pan farář Duka nějak zapomněl, že jeho kamarád Zeman zrovna sedí na komunistickém sjezdu a hlásí nám, že už nemůže mlčet. Na jeho místě by bylo nejlepší, kdyby mlčel a dal se na pokání, jestli ještě tuší, co to slovo znamená. Ale možná si vezme příklad z konzistentních prohlášení předsedy vlády v demisi k spojeneckým náletům v Sýrii, z nichž si opravdu mohou vybrat všichni (včetně Kima, který se tak lekl, že skončil s pokusy s atomy) a zítra přidá něco svěžího v opačném duchu.
Ovšem, že prezident cestuje na sjezd KSČ, kde přítomné žertovně osloví prezidentským, nám tak milým, soudruzi a soudružky, je vrcholem morální bídy, v níž jsme se ocitli. Můj národe (odolal jsem pokušení napsat:ty nádore!), je tohle opravdu tvoje volba? Není na čase vyšetřit zdravotní stav lidí, kteří nám mají vládnout a nejsou půl roku schopni pro tuto práci vyprodukovat něco, co přežije? Není to už neschopnost daná úpadkem kognitivních funkcí? Pročpak pan prezident odvolal soudní při, kde by mu nezbylo, než ukázat lékařské zprávy? Kde už je, sakra, nějaký politik, který bude umět artikulovat obavy z toho, kam nás tahle parta žene a též alternativu přijatelnou i pro ty, kteří se teď nechávají vést komunisty a členy SČSP? (Kdo tu zkratku už nezná, nechť se nyní dozví, že to byl Svaz československo-sovětského přátelství s heslem: Se SSSR na věčné časy a nikdy jinak.)
Daniel Siegel: O mysli
A pak jsou tu mnozí, vůči nimž vděčnost nepociťuji a mám navíc za to, že všem, kteří je znají, by bylo mnohem lépe, kdyby tu nebyli. Nemuseli by být pod zemí, stačilo, kdyby byli třeba králíky v Austrálii (že jim přeju hezký život). Ale asi stejně jako když matka příroda vypouští do světa jedno procento schizofreniků a jedno procento psychopatů, musí vypustit mnohem více osob, kteří sedí v levé polovině Gaussovy křivky a s touto silnou intelektovou výbavou si takové jedince zvolí do čela.
Každý národ má vládu, jakou si zaslouží a je jeho odrazem. Politický potrat, který složil za požehnání jednoho ne vždy střízlivého státního úředníka jeden slovenský estébák, je odrazem jejich voličské základny. Spolek sedící ve Strakově akademii sice nemá řádný pouvoir k akci, ale počíná si jak Trenkova soldateska na dobytém území. A protože je obava, že by hlavní aktéři přišli k zapomenutí, podnikají kusy, které nelze připsat psům, ale úplně jiným jejich zvířecím přátelům na tom našem dvoře a v těch našich chlévech a prasečácích.
Pan farář Duka nějak zapomněl, že jeho kamarád Zeman zrovna sedí na komunistickém sjezdu a hlásí nám, že už nemůže mlčet. Na jeho místě by bylo nejlepší, kdyby mlčel a dal se na pokání, jestli ještě tuší, co to slovo znamená. Ale možná si vezme příklad z konzistentních prohlášení předsedy vlády v demisi k spojeneckým náletům v Sýrii, z nichž si opravdu mohou vybrat všichni (včetně Kima, který se tak lekl, že skončil s pokusy s atomy) a zítra přidá něco svěžího v opačném duchu.
Ovšem, že prezident cestuje na sjezd KSČ, kde přítomné žertovně osloví prezidentským, nám tak milým, soudruzi a soudružky, je vrcholem morální bídy, v níž jsme se ocitli. Můj národe (odolal jsem pokušení napsat:ty nádore!), je tohle opravdu tvoje volba? Není na čase vyšetřit zdravotní stav lidí, kteří nám mají vládnout a nejsou půl roku schopni pro tuto práci vyprodukovat něco, co přežije? Není to už neschopnost daná úpadkem kognitivních funkcí? Pročpak pan prezident odvolal soudní při, kde by mu nezbylo, než ukázat lékařské zprávy? Kde už je, sakra, nějaký politik, který bude umět artikulovat obavy z toho, kam nás tahle parta žene a též alternativu přijatelnou i pro ty, kteří se teď nechávají vést komunisty a členy SČSP? (Kdo tu zkratku už nezná, nechť se nyní dozví, že to byl Svaz československo-sovětského přátelství s heslem: Se SSSR na věčné časy a nikdy jinak.)