Nejvyšší čas volit: Budoucnost nebo splnění všech choutek?
Dětští psychologové zjistili, že pokud si pětileté dítě dokáže odepřít okamžité uspokojení a odolat pokušení, bude v dospělosti mnohem úspěšnější a povede kvalitnější život, než to, které to nesvede.
Prokázat to lze snadno. Před dítě se položí jeho oblíbený pamlsek a experimentátor řekne: pokud to nesníš, než se za deset minut vrátím, dostaneš tuhle dobrotu ještě jednou. A potom třicet let sledovat dítě, jak si vede v životě. Psychologové se domnívají, že kromě touhy po zisku vede dítě k rozhodnutí i jistá hrdost a sebeuspokojení z toho, že to dokáže.
Obávám se, že většina mých spoluobčanů nepatří do této úspěšné kategorie a ani se jim nedivím, když denně sledují, jak vláda projídá naši budoucnost. Přesto mě trochu zamrazilo, když jsem předevčírem ve tři hodiny odpoledne slyšel za sebou dvě zprávy.
Ta první pocházela z Hydrometeorologického ústavu a sdělovala, že prognózy hovoří o teplejších zimách v příštích letech, čehož důsledkem bude, že v některých místech naší republiky se vůbec neudrží deseticentimetrová vrstva sněhu. Asi mají pravdu, protože souběžně se objevují údaje o tom, jak se arktická tundra začíná zelenat.
V té druhé jakýsi majitel ski-areálu radostně zvěstoval, že má nové účinné přístroje k zasněžování svahů a že tedy lyžaři o své potěšení nepřijdou. O tom, že by bylo dobré začít nějak rozumně hospodařit s vodou, nepadlo ani slovo. Předpokládám, že v budoucnosti, až tu začne vznikat poušť, budou vlekaři dovážet mořskou vodu, odsolovat ji a zasněžovat, až se z nich bude kouřit.
Vzpomeňme na osud vesnice zvané Troubky, kterou smetla v roce 1997 velká voda. Byla to tragedie. Byl zde návrh na terénní úpravy, které by mohly podobné příhody zmírnit. Jenže se místní nebyli schopni dohodnout (alespoň tehdy to bylo tak prezentováno), takže za třináct let spláchla část vesnice voda znovu.
Je nejvyšší čas, aby se správy země ujali lidé, kteří mají na mysli její budoucnost, ne maximalizaci svých momentálních zisků. Ta by se měla jasně vyprofilovat jako politický síla, kterou budou volit ti, kteří nechtějí za nějaký čas žít na poušti nebo emigrovat. Tahle vládnoucí garnitura devastuje krajinu děsným způsobem a je nejvyšší čas, aby táhla k čertu.
Prokázat to lze snadno. Před dítě se položí jeho oblíbený pamlsek a experimentátor řekne: pokud to nesníš, než se za deset minut vrátím, dostaneš tuhle dobrotu ještě jednou. A potom třicet let sledovat dítě, jak si vede v životě. Psychologové se domnívají, že kromě touhy po zisku vede dítě k rozhodnutí i jistá hrdost a sebeuspokojení z toho, že to dokáže.
Obávám se, že většina mých spoluobčanů nepatří do této úspěšné kategorie a ani se jim nedivím, když denně sledují, jak vláda projídá naši budoucnost. Přesto mě trochu zamrazilo, když jsem předevčírem ve tři hodiny odpoledne slyšel za sebou dvě zprávy.
Ta první pocházela z Hydrometeorologického ústavu a sdělovala, že prognózy hovoří o teplejších zimách v příštích letech, čehož důsledkem bude, že v některých místech naší republiky se vůbec neudrží deseticentimetrová vrstva sněhu. Asi mají pravdu, protože souběžně se objevují údaje o tom, jak se arktická tundra začíná zelenat.
V té druhé jakýsi majitel ski-areálu radostně zvěstoval, že má nové účinné přístroje k zasněžování svahů a že tedy lyžaři o své potěšení nepřijdou. O tom, že by bylo dobré začít nějak rozumně hospodařit s vodou, nepadlo ani slovo. Předpokládám, že v budoucnosti, až tu začne vznikat poušť, budou vlekaři dovážet mořskou vodu, odsolovat ji a zasněžovat, až se z nich bude kouřit.
Vzpomeňme na osud vesnice zvané Troubky, kterou smetla v roce 1997 velká voda. Byla to tragedie. Byl zde návrh na terénní úpravy, které by mohly podobné příhody zmírnit. Jenže se místní nebyli schopni dohodnout (alespoň tehdy to bylo tak prezentováno), takže za třináct let spláchla část vesnice voda znovu.
Je nejvyšší čas, aby se správy země ujali lidé, kteří mají na mysli její budoucnost, ne maximalizaci svých momentálních zisků. Ta by se měla jasně vyprofilovat jako politický síla, kterou budou volit ti, kteří nechtějí za nějaký čas žít na poušti nebo emigrovat. Tahle vládnoucí garnitura devastuje krajinu děsným způsobem a je nejvyšší čas, aby táhla k čertu.