Veřejnoprávní media jsou tu od toho, aby chránila zájmy občanů a střežila demokratické principy. Jakkoliv je zde stav ohrožení, není důvodem k tomu, aby se šířily lži, tím méně prostřednictvím veřejnoprávních medií.

Navíc když tento stav byl vyhlášen protiústavním způsobem a další dvoutýdenní postup premiéra byl naprosto chaotickou aktivitou korunovanou pouze narcistickou sebeprezentací (k čemu je nám premiér v bílém holičském kabátě?). Je třeba říci, že kromě téhle šaškárny obohatil češtinu – po vzoru Husáka a délesloužících poddůstojníků ČSLA (takzvaných dýzlů) – novým československým slovem ZRUŠUJI. To je neologismus (novotvar) místo správného RUŠÍM. Zřejmě když Babiš zrušuje, tak se přitom vzrušuje a jeho poskokově némlich tak! Společný orgasmus!

Udržování atmosféry strachu je součást manipulace s tímto společenstvím. Veřejnoprávní media se na tomhle nemají podílet a šířit hysterii. Denně uváděná čísla o počtu nakažených, umřených nebo uzdravených jsou totální hausnumera a každý myslící člověk to ví! Jenže, když „to bylo v novinách, musí to bejt pravda“, platilo už v reálném socialismu, dnes je televize víc než slovem božím hlášeným z kazatelny. Že vám není stydno. A jako první zpráva.

Příběh maršála Koněva a jeho kýčovité sochy postavené místními vlezdoprdelky v 80. letech nám dal lekci o tom, jak neznáme svou minulost, spousta lidí, kteří netuší, co byl ve svých krutých realizacích a tragických důsledcích třídní boj. předvádějí své „názory" hraničící s IQ=65 a získávají souhlas dalších. Jsou schopni napsat „jsem příliš mladý, než abych na to pamatoval, ale...“ a následuje neuvěřitelná zhovadilost.

Jezdil jsem osm let do Štrasburku do Rady Evropy štupovat společné podhoubí pro transplantační zákony v EU. Jako skutečně důstojný reprezentant ČSR a posléze ČR jsem měl na hotel formule 1 a by jsem – co se týká trávení večerů – odkázán na TV; na víc nebylo. Ale každou středu tam na kanálu M5 jel několikahodinový program o osudech lidí v tomto regionu, o který se dlouhá staletí úporně pralo Německo s Francií. Za ty roky jsem toho viděl dost a celá ta léta to pokračovalo – v době, kdy oba národy už mírumilovně spolupracoval a pečovaly o společné kulturní dědictví, kterým krom skvostné architektury je vinařství; uhlí už tolik neletí..

Koněv nám znovu připomněl (i reakcemi našich spoluobčanů na ruskou aroganci), že většina české populace neví nic o naší nedávné historii. V dějepise sice naučí děti všechny Břetislavovy synky, dozví se bláboly o temnu po Bílé hoře (to už bohudík mizí), ale o tom, co se tu stalo v roce 1938, 1945, 1953, 1956, 1968, 1977, 1989 a při dělení státu, současníci nemají tušení.

Ten projekt by nebyl nijak nákladný – účinkujícím dáte po obligátní tisícovce, v rádiu nic a dekoraci můžete v TV sebrat odkudkoliv, v podstatě stačí tři křesla! Odborníci na moderní dějiny jistě rádi do takového pořadu půjdou a vzdělaná populace je sice nepříjemná diktátorům, ale mnohem životaschopnější, než stádo pitomečků, co nalítne na každou propagandu.

Milá media, mohla byste konečně také mluvit pravdu. Je smutné, že naposled jsem ji z ČRo i ČT měl v roce 1968, pak nějakou dobu po roce 1989 a pak se začla pravda přizpůsobovat potřebám mocných, kteří měli až tu moc, že mohli odvolat ředitele. Kritické názory, které občas problesknou, jsou jednak na vymření a kdyby náhodou samy nechtěly, tak to zrušej! To už vás taky koupil Agrofert a jste celí zahnojení, nebo máte ještě nějakou jiskru?