Spravedlnost je nejen slepá, ale někdy také líná a blbá

Nejde jen o NEpotrestání zločinů komunismu, ale je tu několik příkladů, kterak je možné získat peníze jinak, než únavnou poctivou prací. A protože dva postupy mají významné výročí právě v lednu, je vhodné je na začátku roku připomenout.

Viktor Lustig se narodil 4. ledna 1890 v Hostinném a vzhledem k mohutnosti svého talentu záhy z malých českých poměrů namířil do světa. Jeho začátky byly skromné: na zámořských parnících prodával krabičky, které tiskly stodolarové bankovky. Lustig sice celou dobu na přístroj nadával, že mu trvá šest hodin, než jednu bankovku vytiskne, ale nakonec ho přece jen pár hodin před přistáním prodal, a to nikterak levně. Prý nešel pod 30 000 $. Strojek skutečně majiteli dvě bankovky vydal, a pak z něj lezly jen nepotištěné papírky.

V roce 1925 přišel na velkorysejší plán. Hospodářská situace ve Francii nebyla po válce nijak růžová a na řadu potřebných věcí se nedostávalo. Mezi nimi byla i Eiffelova věž, která při nedostatečné péči chátrala. Lustig natiskl „vládní“ pozvánky, které rozeslal šesti významným obchodníkům s kovovým odpadem. Těm vysvětlil – pod rouškou státního tajemství – že vláda hodlá odprodat Eiffelovu věž, protože... a těch důvodů bylo několik a všechny zněly věrohodně.

Ryba zabrala (obchodník se jmenoval Poisson, tedy Ryba) a po jistém zaváhání vyvolaném pochybnostmi manželky a dalším setkání, usoudil kupec, že je namístě ještě úplatek, který k požadované ceně přihodil. Aby se nezesměšnil, Lustiga potom ani nežaloval. Lustiga nakonec polapili v USA a zemřel v kriminále. Na úmrtním listu měl jako povolání uvedeno "prodavač - učeň".

Stejně obezřetně v obavách před posměchem se zachoval i americký manželský pár, kterému Harry Jelínek prodal Karlštejn a nádavkem ještě jachtu v Benátkách. Je o tom hezký český film a několik literárních příběhů, které se sice liší v detailech, ale v zásadě se shodují, že to byl dobrý kšeft. Jelínek byl hajzl, který se upsal ve 30. letech Abwehru a po celou válku zde provozoval nacistickou propagandu. Boží mlýny selhaly jak je jejich zvykem i tentokrát, protože stačil zavčas zmizet a snad někde v Itálii se dožít 82 let.

Třetí způsob je nechat se zvolit prezidentem a v nějaký výroční den vyhlášení republiky (to už je jedno které) vyhlásit amnestii pro všechny gaunery, kteří okradli tisíce lidí a aktéry dalších korupčních kauz. Kdo by nevěděl jak, ať se podívá do výročních událostí k prvnímu lednu 2013 a sbírky zákonů z 2. ledna téhož roku.