Kofeinismus je nejušlechtilejší toxikomanie
Tak to na přednáškách říkal pan profesor Vondráček a měl pravdu.
Užitečnost kofeinu – podobně jako užitečnost náprstníku (digitalis) – objevily kozy, což dokazuje, že jsou to inteligentní zvířata. Stejně jako lidé, kteří si toho všimli. Kofein je název podle rostliny Coffea arabica, česky kávovník arabský.
Přestože lidi pijou kávu už delší dobu, její podstatná složka byla objevena až v 19. století. Kofein byl objeven německým chemikem Ferdinandem Rungem v roce 1819. Vymyslel pro novou látku jméno kofein, chemicky aktivní složka kávy.
Kofein má mnoho chytrých rostlin, nejvíc je ho v semenech kávovníku, listech čaje a semenech ořechu kola, ale najdeme ho i ve fazolích (těch by jedno kafe ale muselo být moc) a dalších rostlinách, kde působí jako přirozený pesticid.
U nás byla první kavárna otevřena v Brně Turkem Achmetem v roce 1702 a o deset let později v Karlově ulici v Praze Jiřím Deodatem z Damašku. Netrvalo dlouho a kaváren bylo jak když naseje. Dlouho se pila káva“turecká“ (česky turek), espresso přichází z Itálie až na začátku 20. století.
Protože kofein stimuluje nervovou soustavu, aktivuje sympatické naladění, což má i svou močopudnou komponentu, byly dloho spory, zda je užitečný nebo škodlivý. Nicméně od roku 2017 je jasné, že nejen neškodí, ale prospívá.
Tuto pravdu potvrzuje zcela čerstvě otištěná studie britských vědců, kteří v létech 2006 až 2018 sledovali celkem 171 616 dospělých osob v průměrnám věku 55,6 let bez kardiovaskulárních nemocí a bez známek karcinomu při zahájení. Vytvořily se zde automaticky čtyři skupiny: nepijáci kávy, pijáci neslazené, pijáci slazené cukrem a pijáci kávy slazené umělými sladidly. Co bylo sledováno jako jediný parametr, byla úmrtnost; porovnání nepijáků a ostatních tří skupin.
Ukázalo se, že nejlépe na tom jsou pijáci neslazené kávy, jejichž relativní riziko úmrtí oproti nepijákům je 0,79, dále pijáci kávy slazené cukrem, jejichž riziko je 0,91, zatímco káva s umělými sladidly přinesla nekonzistentní výsledky.
Takže můžeme říct, že káva, hlavně bez cukru a sladidel) prodlužuje život.
Zdroj: Liu D, Li ZH, Shen D, et al. Citation:Association of Sugar-Sweetened, Artificially Sweetened, and Unsweetened Coffee Consumption With All-Cause and Cause-Specific Mortality: A Large Prospective Cohort Study. Ann Intern Med 2022;May 31:[Epub ahead of print].
Užitečnost kofeinu – podobně jako užitečnost náprstníku (digitalis) – objevily kozy, což dokazuje, že jsou to inteligentní zvířata. Stejně jako lidé, kteří si toho všimli. Kofein je název podle rostliny Coffea arabica, česky kávovník arabský.
Přestože lidi pijou kávu už delší dobu, její podstatná složka byla objevena až v 19. století. Kofein byl objeven německým chemikem Ferdinandem Rungem v roce 1819. Vymyslel pro novou látku jméno kofein, chemicky aktivní složka kávy.
Kofein má mnoho chytrých rostlin, nejvíc je ho v semenech kávovníku, listech čaje a semenech ořechu kola, ale najdeme ho i ve fazolích (těch by jedno kafe ale muselo být moc) a dalších rostlinách, kde působí jako přirozený pesticid.
U nás byla první kavárna otevřena v Brně Turkem Achmetem v roce 1702 a o deset let později v Karlově ulici v Praze Jiřím Deodatem z Damašku. Netrvalo dlouho a kaváren bylo jak když naseje. Dlouho se pila káva“turecká“ (česky turek), espresso přichází z Itálie až na začátku 20. století.
Protože kofein stimuluje nervovou soustavu, aktivuje sympatické naladění, což má i svou močopudnou komponentu, byly dloho spory, zda je užitečný nebo škodlivý. Nicméně od roku 2017 je jasné, že nejen neškodí, ale prospívá.
Tuto pravdu potvrzuje zcela čerstvě otištěná studie britských vědců, kteří v létech 2006 až 2018 sledovali celkem 171 616 dospělých osob v průměrnám věku 55,6 let bez kardiovaskulárních nemocí a bez známek karcinomu při zahájení. Vytvořily se zde automaticky čtyři skupiny: nepijáci kávy, pijáci neslazené, pijáci slazené cukrem a pijáci kávy slazené umělými sladidly. Co bylo sledováno jako jediný parametr, byla úmrtnost; porovnání nepijáků a ostatních tří skupin.
Ukázalo se, že nejlépe na tom jsou pijáci neslazené kávy, jejichž relativní riziko úmrtí oproti nepijákům je 0,79, dále pijáci kávy slazené cukrem, jejichž riziko je 0,91, zatímco káva s umělými sladidly přinesla nekonzistentní výsledky.
Takže můžeme říct, že káva, hlavně bez cukru a sladidel) prodlužuje život.
Zdroj: Liu D, Li ZH, Shen D, et al. Citation:Association of Sugar-Sweetened, Artificially Sweetened, and Unsweetened Coffee Consumption With All-Cause and Cause-Specific Mortality: A Large Prospective Cohort Study. Ann Intern Med 2022;May 31:[Epub ahead of print].