Nač dlouhé nože, když máme novičok.


Napřed kamarádi a spojenci, potom konkurence a nakonec docela “pohodlní“ – ve smyslu snadné oběti – nepřátelé. Všechna ušlechtilá hnutí vedoucí k osvobození lidstva zabijou spoustu lidí, než sama vymřou.. Napřed jsou to lidé (viditelně) vlastní, těch je maximálně pár desítek, pak jsou to ti ostatní, jejichž počty jdou do desítek milionů.

Achnatón, Caesar, Bílá Hora s největším transferem majetků v Čechách a na Moravě, Velká francouzská revoluce, Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR), Vítězný Úmor a další, jakož předchozí ideje. Dnes by na Trockého nebyl potřeba cepín, když máme novičok.

Hitler během Noci dlouhých nožů (30.6.-2.7.1934) odrovnal něco kolem dvou stovek svých bývalých kamarádů. Gottwaldovi stačila asi desetina, Zemanovi jeden Šlouf, zato si ponechal Nejedlého a spol..

Hitler (znovu) sobě, Německu, světu i budoucnosti ukázal, že stačí likvidace dvou stovek lidí na špici, aby se dva miliony jim původně podřízených dostaly bez problémů pod jiné velení. Likvidace elit v naší zemi byla cílem nacistů i komunistů a není divu, že čtvrt milionu nepochybně schopných a nadaných lidí odešlo po sovětské invazi v roce 1968 raději na Západ.

Moc je silnější motiv než sex a peníze, nemluvě o vzdělání. Touha po moci je nejsilnější afrodisiakum a vede bývalé estébáky (jednou estébák, vždycky estébák) tenkrát jako dnes ke snaze vyšplhat co nejvýše na sociálním žebříku.

Pro ty, kteří to už nezažili: StB (Státní bezpečnost) byla stejně dobročinná organizace jako blahé paměti SS (některé z jejích členů přebrala) a dokázala ničit životy nejen zbývajícím elitám, ale milionům občanů. My, lidi druhé kategorie, jsme to 40 let prožívali na vlastní kůži.

Dáte-li svůj hlas prokazatelně bývalému estébákovi, můžete ho klidně dát i Hitlerovi. Oba systémy si v ničem nezadaly.